Zřídelní struktura Lázní Kynžvart
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Cheb
Obec:
Lázně Kynžvart
Katastrální území:
Lázně Kynžvart
Mapové listy:
11-32 Lázně Kynžvart, 11-322 Lázně Kynžvart
Lokalizace:
Svah elevace Slavkovského lesa mezi ulicí 5. Května, Lázeňskou ulicí a vrcholem Špičák
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Proplyněné minerální vody
ID:
4473
Geologie
Geologická charakteristika:
Lázně Kynžvart leží na granitu žandovského neboli kynžvartského granitového masivu, který geneticky patří ke karlovarskému plutonu. Klíčovou roli pro vznik zdejších minerálních vod hraje průběh zlomů mariánskolázeňského zlomového pásma a jejich křížení s mírně kosým zlomovým systémem směru ZJZ-VSV, sledujícím hluboce zaříznutá údolí. Oproti Mariánským Lázním či Karlovým Varům je mineralizace zdejších kyselek obecně nižší, což umožňuje jejich dlouhodobější konzumaci. V Lázních Kynžvart i okolí převládá typ Ca-Mg-HCO3, často se zvýšeným obsahem železa. Lázeňské jádro je soustředěno kolem skupiny pramenů Viktor a Helena, západně od lázeňského domu Orlík, pramene Marie jižně od Orlíku a samostatně vyvěrajícího pramene Richard. Jejich osudy jsou ukázkou vývoje balneotechniky i citlivosti hydrogeologického systému. Vyšší nadmořská výška Lázní Kynžvart je pravděpodobně důvodem, proč zdejší prameny nemají tak vysokou vydatnost ve srovnání s níže položenými Mariánskými Lázněmi. Původní prameny byly jímány mělkými šachticemi, resp. studnami, a jejich vydatnosti byly nízké a proměnlivé. Obsah volného rozpuštěného oxidu uhličitého se lišil – Marie měla jen asi 1300 mg/l, Helena asi 2400 mg/l, zatímco Viktor až 3600 mg/l a Richard až 3200 mg/l. Prameny Marie a Helena (historicky též nazývaná Eleonora) vykazovaly vydatnosti jen asi 2 až 3 l/min, Viktor (dříve nazýván Viktoriin pramen) asi 8 l/min a nejvydatnější Richard 28 l/min. Celková historická vydatnost čtyř hlavních pramenů tedy činila jen asi 40 l/min, což bylo v minulosti pro rozvoj lázeňství nedostatečné. Nízká vydatnost kynžvartských pramenů vedla v 50. letech 20. století k novému hydrogeologickému průzkumu a realizaci hlubších jímacích vrtů, díky kterým se podařilo vydatnost struktury zvýšit. Bylo vyhloubeno několik vrtů, ze kterých byly ty nejlepší vystrojeny jako jímací. Vrt S-2 Nová Helena byl vyhlouben do hloubky 62 m a prošel komplexem hornin včetně slepého tělesa hadce, tj. tělesa nevycházejícího na povrch. Tento vrt prakticky nahradil původní pramen Helena. Vrt S-4 Nová Marie byl vyhlouben do hloubky 97 m, převážně ve fylitu. Tímto vrtem byl nahrazen původní záchyt pramene Marie. Vrt je v současnosti využíván k monitorování stavu zřídelní struktury. Posledním vrtem je S-5 Nový Viktor, vyhloubený poblíž S-2 do hloubky 82 m. Jediným z kvarteta hlavních pramenů, který nebyl nahrazen moderním vrtem, je pramen Richard, nacházející se pod lázeňským domem Libuše jihovýchodně od ostatních pramenů. Jeho jímání bylo v letech 1957 až 1958 rekonstruováno, ale záměrně ponecháno v mělké šachtici hluboké 9,2 m, aby se nezměnilo chemické složení velmi slabě mineralizované vody, ceněné pro pitné kúry. Průzkum ukázal, že jeho struktura je založena velmi mělce ve zvětralých fylitech a svahových sedimentech, navíc v těsném kontaktu s mělkými prostými podzemními vodami. Je proto velmi citlivý na srážky a vnější vlivy. Dnešní vydatnost se pohybuje mezi 20 až 30 l/min a je doprovázena vysokým obsahem rozpuštěného CO2, až 2300 mg/l. Pramen vykazuje i slabě zvýšenou radioaktivitu. Hydrogeologický průzkum potvrdil v lázeňském centru existenci dvou hlavních struktur s odlišnými chemismy vod. Hlubší vrty S-2, S-4 a S-5 jímají vodu s vyšší mineralizací kolem 1000 až 1800 mg/l. Naproti tomu pramen Richard je prostá kyselka s nízkou mineralizací kolem 250 mg/l.
Regionální členění:
Český masiv > saxothuringikum > krušnohorský pluton > granitoidy Slavkovského lesa
Stratigrafie:
paleozoikum
Témata:
hydrogeologie
Jevy:
pramen
Původ geologických jevů (geneze):
tektonická
Hornina:
granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Jde o lázeňskou zřídelní strukturu celostátního významu
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
Lokalita je chráněna v rámci ochranného pásma lázní. Lokalita v současné době netrpí bezprostředním střetem zájmů.
Literatura a další zdroje
- Kůrková, I., Žáček, V., Landa D.-A., Rozkošný, I., Vylita, T. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha.
- Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
- Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
- Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Iva Kůrková, 03.02.2026
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4473 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-10]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4473.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
