Berchemštola u Chodové Plané
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Tachov
Obec:
Chodová Planá
Katastrální území:
Výškov u Chodové Plané
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-413 Chodová Planá
Lokalizace:
Asi 2,1 km sv. od zámku v Chodové Plané, asi 500 m jjv. od kóty 635 Kamenný vrch a 1 km sz. od Výškova u lesní cesty
Přístup k lokalitě:
s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Dobře zachovalá štola z 19. století, jejíž účel byl pravděpodobně proniknout do starých dolů na stříbro v okolí Kamenného vrchu v důlním revíru Michalovy Hory.
Technický objekt:
štola
ID:
4470
Geologie
Geologická charakteristika:
Důlní revír Michalovy Hory (německy Michaelsberg) u Plané patří k historicky nejvýznamnějším rudním revírům v západních Čechách. Hornická činnost zde začala již před husitskými válkami. Největší rozmach nastal po roce 1517 pod správou hrabat Šliků. Roku 1593 byla osada povýšena na horní městečko. Primárně se zde těžilo stříbro, olovo a zinek. Unikátnost revíru spočívá v přítomnosti tzv. „pětiprvkové formace“ (Ag-Ni-Co-Bi-As), kdy bylo zhruba 12 žil dobýváno i pro rudy niklu a kobalt.
Revír se rozkládá mezi obcemi Dolní Kramolín, Chodová Planá, Výškov a Michalovy Hory v blízkosti Mariánských Lázní. Komplexní rudní mineralizace je vázána na hydrotermální žíly pronikající metamorfovanými horninami. Oblast náleží k mariánskolázeňskému metabazitovému komplexu a sousedním jednotkám krystalinika. Rudní žíly se vyskytují především v alterovaných a limonitizovaných slídnatých pararulách, mineralizace je vázána na žilné systémy směrů SZ–JV a S–J. Revír je mineralogicky velmi pestrý, s výskytem primárních sulfidů, arzenidů i sekundárních minerálů. Mezi hlavní těžené a sledované primární rudy patřil galenit s významnými příměsemi stříbra, chalkopyrit, nikelín a rammelsbergit. Vyskytují se zde i vzácnější minerály jako gersdorffit, který tvoří agregáty tmelící starší rammelsbergit. Na odvalech a v oxidovaných zónách se nacházejí vzácné sekundární minerály, například linarit (tmavě modré krystaly a povlaky na pararulách), annabergit (světle zelené kůry), co-köttigit nebo tetraedrit-tennantit.
Oblast je protkána desítkami štol. Mezi nejznámější patří Štola sv. Ondřeje (Šlikova štola) v Plané, ve které je dnes hornické muzeum nebo štola sv. Jana Křtitele (Stříbrná štola II) v Michalových Horách. Zajímavostí je blízká štolní kyselka – minerální pramen vyvěrající přímo z historické štoly Minerálka. Těžba v revíru byla definitivně ukončena ve 20. století. Dnes je lokalita vyhledávána mineralogy (výskyt vzácných minerálů jako linarit nebo gersdorffit) i turisty. Jedna z hlavních lokalit, kde lze dodnes v haldovém materiálu nacházet sekundární minerály je již zmiňovaná štola sv. Jana Křtitel. Nálezy zonálního tetraedritu-tennantitu pocházejí z hald dolů Austria a Grubenwald 42. Sekundární minerály se nacházejí také na lokalitě Svatá Anna. Podrobnější informace o důlním revíru lze nalézt na webu MichalovyHory.cz nebo v Hornickém muzeu Planá.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum
Stratigrafie:
proterozoikum až paleozoikum
Témata:
těžební činnost a její následky, mineralogie, ložisková geologie
Jevy:
zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze):
hydrotermální mineralizace
Hornina:
pararula, kvarcit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Pravděpodobně nejlépe zachovaná štola v revíru Michalových Hor.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
lesnictví
Popis střetů zájmů:
Zintenzivnění lesnických činností může vést k poškození portálu štoly.
Literatura a další zdroje
- Sejkora J., Kopecký S., Pauliš p., Kopecký S. Jun. (2015): Ni-Sb mineralizace z rudního revíru Michalovy Hory (Česká republika). Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 23, 2, 129-146.
- VLK, Jaroslav, JEBAVÁ, Ivana a PAULIŠ, Petr. Linarit z Dolního Kramolína (rudní revír Michalovy Hory, Česká republika). Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze. Praha: Národní muzeum, 2012, 20(1), 83-86.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Ivan Rozkošný, 30.12.2025
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4470 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-02-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4470.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
