Významné geologické lokality

Číhanské slatě

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Cheb
Obec: Mnichov, Teplá
Katastrální území: Mnichov u Mariánských Lázní, Číhaná u Poutnova, Babice u Poutnova, Popovice u Poutnova
Mapové listy: 11-41 Mariánské Lázně, 11-411 Mariánské Lázně
Lokalizace: Cca 750 m sv. od obce Číhaná, cca 900 m sv. od obce Babice v údolí Lučního potoka
Přístup k lokalitě: schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika: Zřídelní struktura vázáná na tektonické poruchy v pararulách a amfibolitech, unikátní sirno-železitá slatina s výrony CO₂ a vysokým obsahem minerálních látek.
ID: 4465

Geologie

Geologická charakteristika: Zřídelní struktura Číhané je vázána na křížení dvou tektonických směrů: podélné poruchy SSV–JJZ, která slouží jako hlavní výstupní cesta pro CO₂, a několika příčných zlomů směru V–Z. Podloží lokality tvoří zvětralé pararuly a amfibolity mariánskolázeňského metabazitového komplexu. Jedná se o ložisko sirno-železité slatiny, které vzniká rozkladem rákosin a trav. Od standardních slatinišť se toto ložisko odlišuje především zvýšeným obsahem minerálních látek v sedimentech, což je důsledek splachu z povodí i vývěrů minerálních vod.Geofyzikální průzkum a průzkumné sondy potvrdily nejvyšší mocnost slatiny přesahující 10 m jižně od vývěru Schottensäuerling.

Lokalita Číhanské slatě je jednou z posledních, kde je zachován původní biotop Slavkovského lesa s výskytem slatin a současně i vývěrů minerálních vod. Unikátnost této lokality potvrzují i další výzkumy, jako je například výzkum vzácných a ohrožených čistomilných druhů rozsivek vázaných na železité sedimenty minerálních vod nebo výzkum stáří sedimentů pomocí radiokarbonového datování. Datování stáří sedimentů zařadilo vznik ložiska do doby před 13 000 let, tedy do poslední doby ledové.

Intenzivní průzkum probíhal zejména v 19. a 20. století, ve 30. letech 20. století dokonce vznikl plán přivést zdejší vodu do Mariánských Lázní. O dalším využití minerálních vod se uvažovalo v 90. letech. Byl proveden rozsáhlý geofyzikální a vrtný průzkum – vzniklo několik průzkumných (HJ) a následně průzkumně-jímacích (Č-JV) vrtů hlubokých 40 až 120 metrů. Průzkum potvrdil, že pásmo tvorby kyselky leží v hloubce 100 až 150 metrů, kde dochází k intenzivnímu sycení oxidem uhličitým. Potvrdil také odlišný chemismus mělčích a hlubších minerálních vod. Mělčí minerální vody typu Ca-Mg-HCO₃ jsou podobné ostatním tepelským pramenům původem z bazických hornin mariánskolázeňského komplexu. Minerální vody hlubokého oběhu s vyššími obsahy Na a SO₄ a naopak nízkým obsahem Mg a Ca byly zastiženy hlubšími vrty a původ mají nejspíše v kyselejších rulách. Identifikována velká propojenost systému povrchových vod a minerálních vod a další komerční využití proto nebylo povoleno. Ložisko peloidů je neobnovitelné a při čerpání vody by došlo k jeho nenávratnému znehodnocení.

Prameny jsou zde soustředěny do tří skupin. Jižní prameny s Obecním pramenem, který byl až do 90. let hlavním přírodním vývěrem a byl zachycen pouze dutým kmenem, který je na místě stále patrný. V roce 1992 byl zachycen vrtem Č-JV5A o hloubce 40 m. Po odvrtání vrtu měla minerální voda v jímce výrazně méně CO₂, vrt vytvořil preferenční cestu pro unikající plyn a až do současnosti mohutně probublává.

Centrální prameny s jímkami Moortisch a Schottensäuerling byly čtyřhranné, dřevem pažené jímky o rozměrech 4 × 5 metrů o hloubce 2,5 až 5 metrů, se silnými výrony plynu a vydatností kolem 3 l/min. I přesto, že byly v 90. letech údajně pečlivě zlikvidované a utěsněné, minerálka si zde znovu našla cestu k povrchu a v místech původních jímek se nachází probublávající jezírka. Stejně tak slouží jako vývěr vrt Č-JV4 v jejich blízkosti. Za přírodní vývěr můžeme považovat pravděpodobně pouze Bařičkový pramen, nacházející se na okraji slatiny v blízkosti cesty a jímky Moortisch.

Třetí skupina vývěrů se nachází v severní části a zároveň nejnižší části slatiniště, mocnost slatin je zde minimální a v korytě potoka můžeme pozorovat největší množství nesoustředěných přítoků minerálních vod a výronů CO₂. Nachází se zde i pozůstatky jímky Brodler. Ta byla popsána jako 6 metrů hluboká studna o průměru 5 metrů, s cihlovou obezdívkou, kde voda silně vířila plynem. V současnosti tu najdeme betonové víko s přetoky minerálky a úniky plynu a v širším okolí i pozůstatky vybudované infrastruktury – starou panelovou cestu i zbytky potrubí.
Regionální členění: Český masiv > saxothuringikum > slavkovské krystalinikum
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin, holocén
Témata: kvartérní geologie, hydrogeologie, sedimentologie
Jevy: rašeliniště, údolní niva, pramen
Původ geologických jevů (geneze): organogenní (činnost organizmů), akvatická (činnost vody), tektonická
Hornina: rašelina, amfibolit, pararula, slatina

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Ojedinělé slatiniště s vývěry minerálních vod. Navržená PR Číhanské slatě.
Součást národního geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: V minulosti snaha o exploataci minerálních vod, od 90. let komerční využití není povoleno a převládají zájmy ochrany přírody. V současné době tedy netrpí bezprostředním střetem zájmů.

Literatura a další zdroje

Kůrková, I., et al. (2026): Slavkovský les – Zrození vody z kamene. – Čes. geol. služba. Praha
Hynie, O. (1963): Hydrogeologie ČSSR II, Minerální vody. Nakladatelství ČSAV.
Kolářová, M. – Myslil, V. (1979): Minerální vody Západočeského kraje. Ústř. úst. geol. Praha.
Krásný, J., et al. (2012): Podzemní vody České republiky. Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. – Čes. geol. služba. Praha.
Bartoš, J. (2009): Historie průzkumů minerálních vod u Číhané. Časopis Arnika 1/2009, dostupné na http://www.casopis-arnika.cz/pdf_clanky/arnika_2009_01[15-17].pdf
Bartoš, J. (2009): Historie průzkumů minerálních vod u Číhané. Časopis Arnika 2/2009, dostupné na http://www.casopis-arnika.cz/pdf_clanky/arnika_2009_02[23-26].pdf

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Ivan Rozkošný, 29.12.2025
Aktualizoval(a): Kůrková Iva, 04.02.2026

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4465 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-05-01]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4465.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: výjimečný
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: geovědně historický význam
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .