Žulové výchozy Medvědí kameny
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Karlovarský kraj
Okres(y):
Cheb
Obec:
Lázně Kynžvart
Katastrální území:
Lázně Kynžvart
Mapové listy:
11-32 Lázně Kynžvart, 11-322 Lázně Kynžvart
Lokalizace:
Asi 800 m sv. od žst. Lázně Kynžvart, asi 1 200 m jz. od náměstí v Lázních Kynžvart, asi 25 m v. od polní cesty (žlutá značka). Lokalita je po udržované polní cestě dobře přístupná jak z Lázní Kynžvart, tak od železniční stanice, balvany jsou z polní cesty dobře viditelné.
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Skalní útvar tvořený volně uskupenými žulovými balvany porfyrické žuly krušnohorského plutonu různé velikosti.
ID:
4460
Geologie
Geologická charakteristika:
Skalní útvar tvořený volně uskupenými balvany porfyrické žuly krušnohorského plutonu, různé velikosti (řádově v metrech). Místně je někdy označován jako Tři medvědi. Balvany, původně ostrohranné, vznikající rozpraskáním žuly podél sítě puklin, jsou zaobleny vlivem chemického zvětrávání v teplém a vlhkém podnebí na konci paleogénu. Na některých místech lze pozorovat pseudoškrapy (rýhy, žlábky nebo zářezy na povrchu skály, vzniklé působením dešťové vody a povětrnostních vlivů). Na rozdíl od škrapů, vznikajících ve vápencích nebo dolomitech, vznikají pseudoškrapy v horninách nevápencových, např. v žule nebo amfibolitech. Na jednom z balvanů se nachází i skalní mísa. Skalní mísy jsou oválné nebo miskovité prohlubně na vodorovných či mírně skloněných skalních plochách, které vznikají přírodními procesy zvětrávání a eroze. Podobný proces vzniku se podílel i na tvaru Kynžvartského kamene, který leží asi 200 na JV (ID 2356) a je vyhlášen za přírodní památku.
Regionální členění:
Český masiv > saxothuringikum > krušnohorský pluton
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
geomorfologie, geologie
Jevy:
skála, škrapy
Původ geologických jevů (geneze):
zvětrávání
Hornina:
granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Typické zvětrávací tvary žuly.
Součást národního geoparku:
Egeria
Střety zájmů:
jiné lidské aktivity, zemědělství
Popis střetů zájmů:
Zasahuje do pastviny, možný střet zájmů, v současné době bez vlivů zemědělské činnosti. Místo je hojně navštěvováno, takže zde zůstávají odpadky.
Literatura a další zdroje
- Kůrková I., Žáček V., Landa D.-A., Rozkošný I., Vylita T (2026): Slavkovský les, zrození vody z kamene. Česká geologická služba, Praha.
- Tvrdý J., Peterek A., Bartoš J., Holzförster F., Lehrberger G., Schunk R., Urban M. (2023): GEOtrasa ŽULA/Geo-Tour GRANIT. Muzeum Sokolv/Geopark Egeria ve spolupráci/in Zusammenarbeit mit GEOPARK Bayern-Böhmen, s. 92-95, 151 s., Sokolov.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Ivan Rozkošný, 23.12.2025
Aktualizoval(a):
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4460 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-03-09]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4460.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
