Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Čertova zeď

Vyhledávání

Čertova zeď

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Kotel, Smržov u Českého Dubu, Zábrdí u Osečné, Všelibice
Mapové listy: 0331, 03312
Oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Sz. od Českého Dubu,1,5 km sz. od obce Smržov, výchoz dlouhý 1,6 km v protažení JZ-SV
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní zeď, žíla olivinicko-melilitického nefelinitu s vodorovnou sloupcovitou odlučností vypreparovaná z svrchnokřídových sedimentů.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 44

Geologie

Geologická charakteristika: Čertova zeď, či přesněji „Velká Čertova zeď“, původně nazývaná Brdo a teprve později německy Die Große Teufelsmauer, je pravá vulkanická žíla vypreparovaná z pískovců Jizerského souvrství (svrchní křída, střední turon). Nachází se mezi obcemi Český Dub a Osečná v severních Čechách. Ve vrcholové části hřbetu probíhajícího zhruba souběžně s říčkou Zábrdkou ve směru SV-JZ dosahovala prý výšky až 10 m. Od počátku 19. století byla hornina těžena a používána na silniční štěrk; v důsledku toho, se z původní délky ca. 12 km (zhruba mezi vrchy Kotel na SV a Hřebínek na JZ) zachovaly jen nesouvislé zbytky skalní zdi o mocnosti mezi 2 a nejvýše 4 m. Po vytěžené hornině zbyly mělké příkopy, pouze na jihozápadním okraji u Židlovské obory se zachovaly dvě asi 10 m hluboké dobývky. Často připomínaná sloupcovitá odlučnost horniny se subhorizontální orientací sloupků patrných prý napříč celou mocnosti žíly je omyl, vzniklý nejspíše neznalostí objektu. Ve skutečnosti se polyedrické, zcela nepravidelně uspořádané bloky střídají s deskovou odlučností tvořící někdy i vrásám podobné útvary, odrážející proces viskosního tečení chladnoucí taveniny. Odkryté stěny Velké Čertovy zdi odhalují nejméně dvě nad sebou ležící horninová tělesa, vzniklá v nestejném čase a patně i za různých podmínek napětí. Žílu tvoří hornina označovaná jako meliliticko-olivinický nefelinit, spolehlivý kvantitativní důkaz však chybí. Velká Čertova zeď je součástí až 5 km širokého pásma tvořeného více než dvaceti zhruba souběžnými žilami, z nichž je známá ještě např. Malá Čertova zeď u Smržova. Severozápadní ohraničení tohoto žilného pásma tvoří významný tektonický prvek, tzv. Lužická porucha, oddělující od sebe sedimentární pokryv svrchnokřídové pánve a metamorfované útvary Ještědského hřbetu, v nichž tyto žíly chybí. Stáří žilných intrusí bylo pomocí K-Ar-methody určeno na ca. 55 až 80 mil. let, tzn. na období paleocénu a pozdní svrchní křídy. Potvrdí-li od roku 2013 probíhající revisní výzkum toto datování, náležely by tyto intruse do období před neogenní tektonickou aktivitou, která byla ovšem příčinou vzniku pokřídového tektonického plánu oblasti. Pozornost zasluhuje dále extrémní basicita hornin (obsah SiO2 leží mezi 30 a 35% hmotn.) a vysoký obsah CaO (až 25%) a MgO (až 20%), zatím co obsah alkálií je nízký. Spory se vedou i o původu taveniny, jejíž některé části nesou znaky látkové skladby svrchního pláště, zatím co jiné xenolity pocházejí ze svrchní části zemské kůry. Poblíž Červeného vrchu se zachovala jáma po historické těžbě impregnací pískovce hydroxidy železa v okrajové části žíly (odtud patrně i název vrchu). Asi 1300 m dlouhý úsek žíly se zachovalými zbytky skalní zdi nazývanými „Čertova hlava“ a „Čertův stolec“ spadá pod ochranu NPP. Nejméně dva vzácné útvary nazývané „Čertova brána“ a „Bašta“ se však nacházejí mimo chráněnou oblast. Proto byl v roce 2011 z podnětu Správy CHKO v Liberci a v Jablonném v Podještědí vypracován návrh na rozšíření současného chráněného úseku o cca. 2 km jihozápadním směrem k obci Brdy. Podnět k tomuto záměru daly zejména poznatky z výzkumů posledních let, které v době vydání výnosu o ochraně Čertovy zdi v roce 1964 nebyly známy.(Paluska A., Veselý P. 2010).(Aktualizace 2/2015 A. Paluska).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: terciér (neogén - paleogén), svrchní křída
Témata: geomorfologie, vulkanologie, petrologie
Jevy: žíla (magmatická), skalní zeď, kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), selektivní eroze
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: nefelinit
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP)
Kód AOPK ČR: 2462     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Skalní zeď se sloupcovitým rozpadem hornin. Národní přírodní památka, č. 62, vyhlášeno v roce 1964, plocha 20 ha. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Liberec, 2. 3. 1964; státem původně odkoupeno za účelem ochrany již v r. 1930/31. Výměra 20 ha. Součást významného vulkanického komplexu terciérního až svrchnokřídového stáří (počátek mladší vulkanické aktivity v Evropě) s výskytem specifických hornin unikátního složení a původu včetně dalších průvodních jevů, jako jsou např. různé typy odlučnosti, dokumentující v nebývalé podrobnosti proces tuhnutí taveniny, dále komíny vyplněné pyroklasticky (diatremy), a konečně kontaktní přeměny svrchokřídových pískovců jsou důvodem k jejich navržení k rozšíření ochrany i na jz. část území (Paluska A., Veselý P. 2010). Území NPP je přístupné po značené turistické cestě.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Shrbený, O. - Macháček, V. (1973): Microelements in melilitic rocks in northern Bohemia. - Čas. min. geol., 19, 1, 15-25. Rubín, J. - Balatka, B. a kol. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. - Academia Praha.; PALUSKA, Antonín & VESELÝ, Pavel (2010): Návrh na rozšíření chráněné oblasti Národní přírodní památky „Čertova zeď“ v severních Čechách (Český Dub-Osečná) a vytvoření chráněné oblasti „Velká Čertova zeď“.- 2. vulkanologický seminář odborné skupiny vulkanologie České geologické společnosti v Teplicích, Speciální publikace Regionálního muzea v Teplicích, str. 35-36.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Valečka Jaroslav, 15.11.94
Aktualizoval(a): Adamovič Jiří 17.02.07, Lorencová Markéta 26.06.07, Valečka Jaroslav 11.11.08, Gürtlerová Pavla 06.11.11, Gürtlerová Pavla 21.03.14, Gürtlerová Pavla 24.02.15

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 44 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/44.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výrazná dobývka žíly třetihorného nefelinitu tzv. Velké Čertovy zdi., Dominik Rubáš, 2016
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2009
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2009
Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2009


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]