Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Hoslovice - historická těžba syenitového porfyru

Vyhledávání

Hoslovice - historická těžba syenitového porfyru

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Prachatice
Katastrální území: Hoslovice
Mapové listy: 2234, 22341
Geologická správní oblast: Šumavské moldanubikum - jv. část (okresy ST, PT, CK, CB, PI)
Lokalizace: Skála v lese na severním svahu vrchu Chrasnice (kóta 711 m), 1,5 km jjv. od obce Hoslovice. Asi 200 m východně od žlutě turistické značky vedoucí od Hořejšic k severu do Hoslovic
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Odlámáním bloků v syenitovém porfyru vznikl mohutný převis a bizarní výchoz má tvar hřibu s kloboukem
Exkurzní lokalita: ano
ID : 4237

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita syenitového porfyru je situovaná v lese na severním svahu vrchu Chrasnice (kóta 711 m), 1,5 km jjv. od obce Hoslovice. Širší okolí buduje stromatitický biotitický migmatit a vedle žil porfyru přistupují drobné proniky biotitického granitu. Mohutný a bizarní skalní srub je až 5 m vysoký, částečně rozpadlý do bloků 1–5 m velkých a tvoří malé skalní město na ploše 25 x 50 m. Odlámáním bloků tu na největším výchozu vznikl mohutný převis a bizarní výchoz má tvar hřibu s kloboukem. Porfyr se používal např. na mlýnské kameny, které se zachovaly v nedalekém hoslovickém mlýně upraveném jako muzeum. Nápadná je plochá exfoliace, podle níž se porfyr láme do tenčích decimetrových desek. Asi o 100 m níž po svahu, směrem k severu probíhá další žíla syenitového porfyru, výchoz s pěkně vyvinutou subhorizontální exfoliací (d. b. SZ820) leží 130 m na SV, stopy lámání kamene zde však chybějí. U porfyru jde o netypicky mocné těleso o mocnosti 30, možná i 50 m, které je součástí žíly dlouhé jen 300–400 m, která má, stejně jako všechny žíly porfyru v oblasti, charakteristický směr V–Z. Běžné porfyrové žíly mívají mocnosti 2–20 m, délku až několik kilometrů a rozpadají se spíše do izometrických bloků, rozpad do desek je výjimkou. Porfyr je velmi houževnatá hornina s nápadnými bílými vyrostlicemi draselného živce 0,5–1,5 cm velkými. Hojné jsou černohnědé, drobně až středně zrnité mafické xenolity flogopitem bohaté horniny blízké minetě o velikosti 1–30 cm. Některé z nich negativně vyvětrávají. Až několik mm velké načervenalá zrnka v xenolitech připomínají granát, jde však o načervenalé pseudomorfózy vyplněné hlavně mastkem a aktinolitem. Matrix syenitového porfyru o zrnitosti do 3 mm tvoří zrna plagioklasu, K-živce, flogopitu, aktinolitu a podružného klinopyroxenu a křemene. Podrobnou petrografii syenitového porfyru včetně identifikace nositelů jeho radioaktivity uvádějí Žáček et al. (2009). Syenitový porfyr patří k nejradioaktivnějším horninám moldanubika, gamaspektrometricky určené obsahy přírodních radioaktivních prvků na této lokalitě (průměr 3 měření), však odpovídají spíše nižším hodnotám pro tyto horniny: K = 4,8 %, eU = 12,6 ppm, eTh = 45,1 ppm. Nositeli radioaktivity jsou hlavně U-bohatý zirkon a thorit (Žáček et al. 2009). Magnetická susceptibilita je nízká, kolísá jen málo v rozmezí 0,13–0,16 x 10-3a indikuje nepřítomnost magnetitu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - metamorfní jednotky v moldanubiku - moldanubikum Šumavy a jižních Čech
Stratigrafie: paleozoikum až proterozoikum
Témata: stavební a dekorační kámen, geomorfologie, petrologie, historie
Jevy: charakteristická hornina, skalní hřib, mrazový srub
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání mrazové
Hornina: porfyr
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Typická hornina, unikátní skalní útvar
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: bez střetů
Stav lokality: dobrý

Literatura

Žáček, V. – Škoda, R. – Sulovský, P. (2009): U–Th-rich zircon, thorite and allanite-(Ce) as a main carriers of radioactivity in the highly radioactive ultrapotassic melasyenite porphyry from the Šumava Mts., Moldanubian Zone, Czech Republic. – Journal of Geosciences 54, 4, 343-354; Žáček, V. et al. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 22-341, list Vacov. - Archiv České geologické služby, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Žáček Vladimír, 23.01.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4237 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4237.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Syenitový porfyr se používal na mlýnské kameny, které se zachovaly v  hoslovickém mlýně upraveném jako muzeum.  , Vladimír Žáček, 2016
Syenitový porfyr se používal na mlýnské kameny, které se zachovaly v  hoslovickém mlýně upraveném jako muzeum.  , Vladimír Žáček, 2016
Syenitový porfyr je velmi houževnatá hornina s nápadnými bílými vyrostlicemi draselného živce 0,5–1,5 cm velkými. Hojné jsou černohnědé, drobně až středně zrnité mafické xenolity flogopitem bohaté horniny blízké minetě o velikosti 1–30 cm. Některé z nich negativně vyvětrávají. Až několik mm velké načervenalá zrnka v xenolitech připomínají granát, jde však o načervenalé pseudomorfózy vyplněné hlavně mastkem a aktinolitem. V centrech xenolitů jsou někdy akumulace bazického plagioklasu. Matrix syenitového porfyru o zrnitosti do 3 mm tvoří zrna plagioklasu, K-živce, flogopitu, aktinolitu a podružného klinopyroxenu a křemene. , Vladimír Žáček, 2016
Syenitový porfyr je velmi houževnatá hornina s nápadnými bílými vyrostlicemi draselného živce 0,5–1,5 cm velkými. Hojné jsou černohnědé, drobně až středně zrnité mafické xenolity flogopitem bohaté horniny blízké minetě o velikosti 1–30 cm. Některé z nich negativně vyvětrávají. Až několik mm velké načervenalá zrnka v xenolitech připomínají granát, jde však o načervenalé pseudomorfózy vyplněné hlavně mastkem a aktinolitem. V centrech xenolitů jsou někdy akumulace bazického plagioklasu. Matrix syenitového porfyru o zrnitosti do 3 mm tvoří zrna plagioklasu, K-živce, flogopitu, aktinolitu a podružného klinopyroxenu a křemene. , Vladimír Žáček, 2016
Lokalita syenitového porfyru je situovaná v lese na severním svahu vrchu Chrasnice (kóta 711 m), 1,5 km jjv. od obce Hoslovice. Asi 200 m od lokality prochází žlutě značená turistická cesta, která vede od jihu z obce Hořejšice k severu do Hoslovic. Širší okolí buduje stromatitický biotitický migmatit a vedle žil porfyru přistupují drobné proniky biotitického granitu.Mohutný a bizarní skalní srub je až 5 m vysoký, částečně rozpadlý do bloků 1–5 m velkých a tvoří malé skalní město. Odlámáním bloků tu na největším výchozu vznikl mohutný převis a bizarní výchoz má tvar hřibu s kloboukem. Porfyr se používal např. na mlýnské kameny, které se zachovaly v nedalekém hoslovickém mlýně upraveném jako muzeu.  Nápadná je plochá exfoliace, podle níž se porfyr láme do tenčích decimetrových desek., Vladimír Žáček, 2016
Syenitový porfyr je velmi houževnatá hornina s nápadnými bílými vyrostlicemi draselného živce 0,5–1,5 cm velkými. Hojné jsou černohnědé, drobně až středně zrnité mafické xenolity flogopitem bohaté horniny blízké minetě o velikosti 1–30 cm. Některé z nich negativně vyvětrávají. Až několik mm velké načervenalá zrnka v xenolitech připomínají granát, jde však o načervenalé pseudomorfózy vyplněné hlavně mastkem a aktinolitem. V centrech xenolitů jsou někdy akumulace bazického plagioklasu. Matrix syenitového porfyru o zrnitosti do 3 mm tvoří zrna plagioklasu, K-živce, flogopitu, aktinolitu a podružného klinopyroxenu a křemene. , Vladimír Žáček, 2016
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]