Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Maleč - Čertova kovadlina

Vyhledávání

Maleč - Čertova kovadlina

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihočeský kraj
Okres(y): Strakonice
Katastrální území: Zálesí u Drážova
Mapové listy: 2234, 22341
Geologická správní oblast: Šumavské moldanubikum - okres KT; mold. Českého lesa; domažlické kryst.; zp.č. pluton; zp.č. bazické magmatity
Lokalizace: Maleč - Růždí, 1,2 km vjv. od obce Maleč
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Mohutné sruby a bloky syenitového porfyru, až 5 m velké, v délce asi 60 m, výchozy tvoří v potoce skalnatý práh, o 100 m níž je v údolí starý mlýn Růždí, u něj je studánka.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 4233

Geologie

Geologická charakteristika: „Nedaleko samoty Růždí v údolí Růžďského potoka můžete narazit na obrovský monolit, který svým tvarem připomíná kovářskou kovadlinu. Podle pověstí na ni kovali obři z Obřího hradu.“ Tolik citace z portálu www.mapy.cz. Zmíněný monolit je součástí výchozů a volných bloků syenitového porfyru na dokumentačním bodu SZ672. Mohutné sruby a bloky jsou až 5 m velké a vystupují v délce asi 60 m, jejich výchozy tvoří v potoce skalnatý práh, o 100 m níž je v údolí starý mlýn Růždí, u něj je studánka. Ze silnice na Maleč sem od samoty U Biskupa vede zelená turistická značka, které pokračuje lesem až do osady U Benedy, kam pokračuje z Kváskovic asfaltovaná silnice. Bloky jsou v místě, kde probíhá 20–30 m mocná žíla syenitového porfyru, směru 80°, která proráží diskordantně foliovanou biotitickou ortorulou. Velmi masivní a houževnatá hornina je všesměrně zrnitá. Porfyr je netypický, tmavší než běžný typ s drobně zrnitou základní a s nepravidelně vtroušenými sporadickými vyrostlicemi draselného živce do 1 cm, akumulace flogopitu dosahují 4 mm. Rozpukání je řídké do velkých bloků, z nichž jeden tvoří zmíněnou kovadlinu. Struktura horniny je hyautomorfně všesměrně zrnitá, přibližné složení pak K-živec 35 %, plagioklas 30 % flogopit 20 %, pseudomorfózy po ortopyroxenu a/nebo olivínu 10 %, klinopyroxen 2 %. Akcesoricky je velmi hojný dlouze prismatický apatit a zirkon, vzácný je ilmenit, hojný je xenomorfní pyrit ojediněle s inkluzí chalkopyritu. Sekundární je aktinolit, serpentinové minerály a jemně zrnitý mastek. K-živec tvoří idiomorfní vyrostlice do 5 mm, a je také v základní hmotě spolu s plagioklasem. Hojný hnědý flogopit je izometrický až krátce prismatický, často s hojným prismatickým apatitem, často jde o šestiboké tabulky, 0,1–2 mm velké. Hojné jsou 1–2 mm velké hnědé kalné izometrické pseudomorfózy nebo po ortopyroxenu nebo zčásti i po olivínu, zcela zatlačené mozaikou sekundárních minerálů. Oproti typickému syenitovému porfyru chybějí velké vyrostlice KF a je jich méně, chybějí také vyrostlice amfibolu a navíc jsou v hornině hojné pseudomorfózy. Gamaspektrometricky určené obsahy přírodních radioaktivních prvků, zejména uranu, jsou vysoké (průměr 2 měření): K = 4,9 %, eU = 17,5 ppm, eTh = 33,7 ppm, magnetická susceptibilita kolísá v rozmezí 0,18–0,24 x 10-3.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moldanubická oblast (moldanubikum) - magmatity v moldanubiku
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: geologie, geomorfologie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina, skalní plotna, mrazový srub
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: porfyr
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Zajímavá hornina, unkátní geomorfologický fenomém
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetů
Stav lokality: dobrý

Literatura

Žáček, V. et al. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 22-341, list Vacov. - Archiv České geologické služby, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Žáček Vladimír, 20.01.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4233 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4233.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
„Nedaleko samoty Růždí v údolí Růžďského potoka můžete narazit na obrovský monolit, který svým tvarem připomíná kovářskou kovadlinu. Podle pověstí na ni kovali obři z Obřího hradu.“ Tolik citace z portálu www.mapy.cz. Zmíněný monolit je součástí výchozů a volných bloků syenitového porfyru na dokumentačním bodu SZ672. Mohutné sruby a bloky jsou až 5 m velké a vystupují v délce asi 60 m, jejich výchozy tvoří v potoce skalnatý práh, o 100 m níž je v údolí starý mlýn Růždí, u něj je studánka. Ze silnice na Maleč sem od samoty U Biskupa vede zelená turistická značka, které pokračuje lesem až do osady U Benedy, kam pokračuje z Kváskovic asfaltovaná silnice. Bloky jsou v místě, kde probíhá 20–30 m mocná žíla syenitového porfyru, směru 80°, která proráží diskordantně foliovanou biotitickou ortorulou., Vladimír Žáček, 2020
Velmi masivní a houževnatá hornina je všesměrně zrnitá. Porfyr je netypický, tmavší než běžný typ s drobně zrnitou základní a s nepravidelně vtroušenými sporadickými vyrostlicemi draselného živce do 1 cm, akumulace flogopitu dosahují 4 mm. Rozpukání je řídké do velkých bloků, z nichž jeden tvoří zmíněnou kovadlinu.Struktura horniny je hyautomorfně všesměrně zrnitá, přibližné složení pak K-živec 35 %, plagioklas 30 % flogopit 20 %, pseudomorfózy po ortopyroxenu a/nebo olivínu 10 %, klinopyroxen 2 %. Akcesoricky je velmi hojný dlouze prismatický apatit a zirkon, vzácný je ilmenit, hojný je xenomorfní pyrit ojediněle s inkluzí chalkopyritu. Sekundární je aktinolit, serpentinové minerály a jemně zrnitý mastek. K-živec tvoří idiomorfní vyrostlice do 5 mm, a je také v základní hmotě spolu s plagioklasem. Hojný hnědý flogopit je izometrický až krátce prismatický, často s hojným prismatickým apatitem, často jde o šestiboké tabulky, 0,1–2 mm velké. Hojné jsou 1–2 mm velké hnědé kalné izometrické pseudomorfózy nebo po ortopyroxenu nebo zčásti i po olivínu, zcela zatlačené mozaikou sekundárních minerálů. Oproti typickému syenitovému porfyru chybějí velké vyrostlice KF a je jich méně, chybějí také vyrostlice amfibolu a navíc jsou v hornině hojné pseudomorfózy.Gamaspektrometricky určené obsahy přírodních radioaktivních prvků, zejména uranu, jsou vysoké (průměr 2 měření): K = 4,9 %, eU = 17,5 ppm, eTh = 33,7 ppm, magnetická susceptibilita kolísá v rozmezí 0,18–0,24 x 10-3., Vladimír Žáček, 2015
„Nedaleko samoty Růždí v údolí Růžďského potoka můžete narazit na obrovský monolit, který svým tvarem připomíná kovářskou kovadlinu. Podle pověstí na ni kovali obři z Obřího hradu.“ Tolik citace z portálu www.mapy.cz. Zmíněný monolit je součástí výchozů a volných bloků syenitového porfyru na dokumentačním bodu SZ672. Mohutné sruby a bloky jsou až 5 m velké a vystupují v délce asi 60 m, jejich výchozy tvoří v potoce skalnatý práh, o 100 m níž je v údolí starý mlýn Růždí, u něj je studánka. Ze silnice na Maleč sem od samoty U Biskupa vede zelená turistická značka, které pokračuje lesem až do osady U Benedy, kam pokračuje z Kváskovic asfaltovaná silnice. Bloky jsou v místě, kde probíhá 20–30 m mocná žíla syenitového porfyru, směru 80°, která proráží diskordantně foliovanou biotitickou ortorulou. , Vladimír Žáček, 2015
„Nedaleko samoty Růždí v údolí Růžďského potoka můžete narazit na obrovský monolit, který svým tvarem připomíná kovářskou kovadlinu. Podle pověstí na ni kovali obři z Obřího hradu.“ Tolik citace z portálu www.mapy.cz. Zmíněný monolit je součástí výchozů a volných bloků syenitového porfyru na dokumentačním bodu SZ672. Mohutné sruby a bloky jsou až 5 m velké a vystupují v délce asi 60 m, jejich výchozy tvoří v potoce skalnatý práh, o 100 m níž je v údolí starý mlýn Růždí, u něj je studánka. Ze silnice na Maleč sem od samoty U Biskupa vede zelená turistická značka, které pokračuje lesem až do osady U Benedy, kam pokračuje z Kváskovic asfaltovaná silnice. Bloky jsou v místě, kde probíhá 20–30 m mocná žíla syenitového porfyru, směru 80°, která proráží diskordantně foliovanou biotitickou ortorulou. , Vladimír Žáček, 2015


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]