Lom Kotouč u Štramberka
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Moravskoslezský kraj
Okres(y):
Nový Jičín
Obec:
Štramberk
Katastrální území:
Štramberk
Mapové listy:
25-21 Nový Jičín, 25-213 Nový Jičín
Lokalizace:
lom 900 m jižně od náměstí ve Štramberku zaujímá jižní odtěženou část vrchu Kotouč
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
desetietážový činný velkolom ve štramberských vápencích
Technický objekt:
lom
ID:
4151
Geologie
Geologická charakteristika:
V lomu jsou těženy světle šedé až bělavé štramberské vápence svrchnojurského až spodnokřídového stáří (tithon – spodní berrias). V lomu jsou přítomny i mladší křídové sedimenty zachované ve výplních pseudokrasových dutin nebo podél zlomů (berrias – cenoman). Jsou to čupecké (olivetské) vápence, kopřivnické vápence a tmavé jílovce kotoučského souvrství. Značný význam vápencového lomu Kotouč u Štramberka tkví v bohatém paleontologickém obsahu. Bylo zde popsáno již přibližně 1000 různých druhů fosilií (koráli, mořské houby, stromatopory, mechovky, červi, amoniti, belemniti, plži, mlži, lilijice, ježovky, korýši aj.) i mikrofosilií (nanoplankton, kalpionelidi, foraminifery, řasy, vápnité dinocysty), což řadí Štramberk k nejbohatším evropským jurským paleontologickým nalezištím. Vznik bradel štramberského vápence a doprovodných křídových sedimentů vyvolával v minulosti vášnivé polemiky. Samotný štramberský vápenec byl považován buď za chaotickou akumulaci (megaslepenec) nebo normálně zvrstvené sedimentární těleso. Podle současného poznání je pravda někde uprostřed: starší část vápenců je spíše chaotická akumulace, spodní berrias je zvrstvený. Štramberské vápence reprezentují osyp korálových útesů situovaných na hypotetické bašské elevaci mezi šelfem Českého masívu a protoslezskou pánví oceánu Tethys. Mladší křídové sedimenty dokládají historii postupné degradace a rozpadu útesů až definitivní destrukce a gravitačního skluzu bloků na úpatí svahu. Vápencový lom Kotouč byl otevřen roku 1881 firmou bratří Guttmannů z Vídně, kteří k němu postavili také železniční dráhu Štramberk – Studénka. Brzy po založení se stal největším vápencovým lomem v celém Rakousku-Uhersku. Vápenec byl využíván k výrobě vápna a cementu, v současnosti především k výrobě kameniva a vápna pro odsiřování v elektrárnách a hutní průmysl.
Regionální členění:
Karpaty > flyšové pásmo > vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů > slezská jednotka
Stratigrafie:
svrchní jura (malm), spodní křída
Témata:
paleontologie, stratigrafie, geologie, sedimentologie, litologie, strukturní geologie (tektonika), ložisková geologie, těžební činnost a její následky, botanika, zoologie
Jevy:
zkameněliny - fauna, charakteristická hornina, hranice stratigrafických jednotek, ichnofosilie, krasová kapsa, zkameněliny - flora, zlom, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , tektonická
Hornina:
vápenec, jílovec (lupek), slínovec, pískovec, slepenec (konglomerát)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
paleontologicky a stratigraficky významná lokalita, významné stratigrafické profily pro výzkum hranice jura-křída
Součást národního geoparku:
Podbeskydí
Střety zájmů:
nestabilita terénu, těžba povrchová
Popis střetů zájmů:
v průběhu těžby vznikají nové odkryvy, zároveň ale mnohé zanikají; plánovaný a schválený postup těžby do hloubky zvětšuje riziko katastrofického zhroucení lomové stěny (navzdory tomu že existuje stabilitní studie), po nevyhnutelném skončení těžby v budoucnosti se objeví střety s zájmů na využití lomu (zavážení, komerční využití, rekultivace aj.)
Literatura a další zdroje
- MENČÍK, E. et al. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. 307 s., Ústřední ústav geologický, Praha. SKUPIEN P. et al. (2012): Plaňavské vrstvy v oblasti Štramberka (spodní křída, Vnější Západní Karpaty, Česká Republika). Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 97, 1, 129–151. VAŇKOVÁ L. et al. (2019): Multidisciplinary research on the Berriasian peri-reefal limestones in Štramberk (Outer Western Carpathians, Czech Republic). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 532, 1-21. VAŠÍČEK Z. - SKUPIEN P. (2004): Historie geologických a paleontologických výzkumů svrchnojurských a spodnokřídových sedimentů na Štramberku. – Sbor. věd. prací VŠB, řada hornicko-geologická, 50, 1.
- Vaňková Lucie et al. (2019): Integrated stratigraphy and palaeoenvironment of the Berriasian peri-reefal limestones at Štramberk (Outer Western Carpathians, Czech Republic). - Palaeogeography, palaeoclimatology, palaeoecology, 2019, 532: 109256. https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.109256
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Markéta Vajskebrová, 16.04.2019
Aktualizoval(a):
Maceček Lukáš, 08.12.2019, Bubík Miroslav, 25.03.2021
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4151 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-04-15]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4151.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
mezinárodní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .