Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Přerov
Katastrální území: Hlinsko
Mapové listy: 2513, 25132
Geologická správní oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: 2,5 km jjv. od zámku v Lipníku n. B., 1 km sv. od Hlinska na úpatí severního svahu Maleníku nad nivou Bečvy. Rozměry lomu jsou přibližně 900 × 500 × 60 m.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Činný velkolom, na jehož v. okraji byl v nejvyšší etáži zastižen instruktivní profil kenozoikem.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 4117

Geologie

Geologická charakteristika: Podrobné zhodnocení strukturních poměrů v lomu publikoval Havíř (2016). V těsném západním sousedství lomu vystupují v překocené pozici bazální slepence hradecko–kyjovického souvrství a v jejich stratigrafickém podloží dále na Z břidlice moravického souvrství. Činný lom byl v minulosti znám vedle čitelných vrásových systémů rovněž výskyty horizontů kyselých tufů, hydrotermálního polymetalického zrudnění a žílami lamprofyrů. Stěny lomu Podhůra odkrývají několik vrásových ohybů, a to jak charakteru synformy tak i antiformy. Litologicky převažují střednozrnné droby, které jsou hlavním předmětem těžby. Polohy většinou drobnozrnných polymiktních slepenců a břidlicovo-prachovcových rytmitů jsou podřízené. V břidlicovo-prachovcovo-drobových rytmitech byly vzácně nalezeny zbytky přesliček Archaeocalamites scrobiculatus (Schlotheim). Kulmské horniny v lomu jsou zvrásněny do východovergentního vrásovo-násunového systému. Synforma velké tektonické vrásy odkrytá v lomu odpovídá řádově kilometrovým vrásám. Její v. rameno je středně ukloněné, z. rameno je strmé až subvertikální (Havíř 2016). Osy všech sledovaných vrás jsou jen mírně ukloněné k JJZ až JZ, a osní roviny jsou buď subvertikální nebo strmě ukloněné k ZSZ až SZ. V minulosti byly v j. stěně čtvrté etáže lomu odkryty žíly lamprofyru prorážející droby (Přichystal 1986, Dolníček et al. 2008). Žíly dosahují mocnosti až 120 cm. Probíhají ve směru SZ-JV a mají strmý úklon k JZ. Hornina je značně alterovaná, a proto byla obecně označena jako lamprofyr. Analogicky s jinými výskyty v moravskoslezském kulmu se předpokládá její permské stáří. Původní hornina klasifikačně (QAPF) odpovídá ekvivalentu syenitu, monzonitu, či dioritu. Makroskopicky je základní hmota horniny jemnozrnná, šedozelená až šedá. Ve střední části má ofitickou strukturu s drobnými vyrostlicemi živců a pyroxenů a vzácně obsahuje až 1 cm velké mandle. Na složení mandlí se podílí kalcit, křemen, chlorit, epidot, prehnit a sfalerit. Okraje žil mívají porfyrickou strukturu. Ve svrchní etáži byly v minulosti popsány násuny hornin kulmu na miocenní sedimenty (Nešvara 1981). V jižní části lomu byla v roce 2007 pozorována spodnobadenská klastika. V současnosti je možné sledovat profily kvartérních sedimentů. Na východním okraji velkolomu byl v nejvyšší etáži zastižen zajímavý profil sedimenty karpatu a kvartéru. Na bázi stěny jsou odkryty písky, na jejichž příslušnost k stryszawskému souvrství karpatu ukazuje složení průsvitné těžké frakce. Vysoký obsah rutilu dovoluje srovnání s minerálními asociacemi písků stryszawského souvrství od Nětčic a Soběchleb. V jejich nadloží spočívají kamenitohlinité svahové sedimenty překryté sprašovou hlínou.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - kra Maleníku + okolí, Karpaty - karpatská předhlubeň
Stratigrafie: paleozoikum - karbon - spodní karbon - kulm - visé, kenozoikum - neogén - miocén
Témata: litologie, sedimentologie, stavební a dekorační kámen, stratigrafie, těžební činnost a její následky, mineralogie
Jevy: litologické rozhraní, mechanoglyfy, skalní defilé, tektonické zrcadlo, zrudnění, žíla (magmatická), žíla (hydrotermální)
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická, akvatická (činnost vody), tektonická, antropogenní (činnost lidská)
Hornina: droba, břidlice jílovitá, lamprofyr, prachovec (siltovec), písek
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lom je momentálně činný
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: rozlehlý víceetážový činný lom
Stav lokality: dobrý

Literatura

Bubík et al. (2018): Vysvětlivky k listu 25-132 Lipník nad Bečvou.-MS ČGS, Praha. DOLNÍČEK, Z. – KROPÁČ, K. – LEHOTSKÝ, T. – ŠKODA, R. – JAČKOVÁ, I. (2008): Nové petrografické, mineralogické a paleontologické poznatky z lomu Podhůra (kra Maleníku, moravskoslezský kulm). – Acta Mus. Moraviae, Sci. geol., 93, 91–112. Brno. HAVÍŘ, J. (2016): Variský vrásový systém odkrytý v lomu Podhůra (sv. okraj Českého masivu, kra Maleníku). – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 23, 1–2, 66–70. NEŠVARA, J. (1981): IG posudek na sesuv v kamenolomu Podhůra II. - MS Geotest. Ostrava. PŘICHYSTAL, A. (1988): Výskyty žil magmatických hornin v kulmských sedimentech v okolí Moravské brány. – Zpr. geol. výzk. v r. 1985, 164-165. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Otava Jiří, 05.01.18
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 15.10.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4117 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4117.

Lokalizace v mapě: