Bezlejov
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Kraj Vysočina
Okres(y):
Havlíčkův Brod
Obec:
Maleč
Katastrální území:
Hranice u Malče
Mapové listy:
13-44 Hlinsko, 13-443 Chotěboř
Lokalizace:
84 m sv od starého mlýna v Bezlejově, pěšinka odbočující vpravo za mostem přes Doubravu směrem po silnici od Bezlejova do Hranic
Stručná charakteristika:
Starý lůmek o rozměrech cca 8×5×5m. Lokalita je označena cedulkou o rozměrech 5×5 cm s umístěnou zde v rámci projektu Geopark Železné hory, která uvádí: „STŘÍBRO pozůstatky po jeho dobývání jsou patrné všude v okolní lesích.“
ID:
4086
Geologie
Geologická charakteristika:
Lokalitu tvoří lůmek o rozměrech 8 × 5 × 5 m založeným v migmatitech kutnohorsko-svratecké oblasti. Ty jsou středně zrnité, dvojslídné, s nápadnými muskovity, v lokalitě výrazně deformované -> střídají se zde masivní migmatity s četnými mylonity v zónách o mocnostech prvních desítek cm. Směry a sklony mylonitových zón odpovídají cca 25-30/ 60-75. Alterace fluidy na drcených zónách nejsou nijak zvlášť výrazné. Zrudnění makroskopicky reprezentuje pouze nepříliš masivní limonitizace.
Skutečné dobývání stříbra přímo v lokalitě se jeví jako nepravděpodobné, na plošince nad lůmkem nejsou patrny žádné zbytky po dobývkách ani haldičky, rýžování v toku Doubravy pod lokalitou žádné stříbrné nálezy nepřineslo (jednalo se ovšem jen o amatérský pouze makroskopicky vyhodnocený šlich). V širším okolí jsou možné stopy po dřívějších – spíše průzkumných než skutečně dobývacích –pracech pozorovatelné j. od Třemošnice v lokalitě kopce Lhotka. Ani tam však není reálná těžba stříbra nijak blíže historicky doložena. V listině z roku 1257, kde Smil z Lichtenburka věnuje třem cisterciáckým klášterům desetinu z výnosů dolů na jeho území, ještě Chotěboř (a blízké okolí) mezi hornická centra počítána není, nicméně je v ní zmíněn „možný výnos z budoucích dolů. Ve výše zmíněné první dochované písemné zmínce o Chotěboři z roku 1265 zpráva o žádných stříbrných dolech není. Jediný konkrétní písemný doklad o těžbě stříbra v okolí Chotěboře pochází až z roku 1303, kdy Jindřich a Rajmund z Lichtenburka věnují žďárskému klášteru mj. ves Hainrichsdorf (dnešní Počátky) s bývalým stříbrným dolem. Tato obec leží ovšem jižně od Chotěboře a i když je tak pravděpodobně jedinou obcí s historicky doloženou těžbou Stříbra v blízkém okolí Chotěboře, se samotnou lokalitou u Bezlejova nemá mnoho společného.
V Chotěbořském okolí však přesto mohla probíhat od sedmdesátých let 13. století intenzivní prospektorská činnost. Na tento fakt poukazuje zahrnutí Chotěboře do horních center z brodského privilegia z roku 1278. Kdyby se však skutečně podařilo objevit naleziště rudy, které by bylo rentabilní, musel by nově otevíranou horu někdo vyměřit. V historických pramenech se ale žádné zprávy o výměrách neobjevují.
Zdá se tedy, že pokud se na Chotěbořsku vůbec někde (mimo zmíněného dolu v Počátkách) přikročilo ke skutečným dobývacím pracím, nebyly příliš intenzivní. Dokladem by mohly být právě dobývky u Třemošnice patrné v terénu i v leteckých snímcích.
Ovšem i „pouhá“ prospektorská činnost znamenala veliké investice a potřebu kvalifikovaných a velmi zkušených horníků. Jak poukázal Vosáhlo (1996), na počátku většiny těžebních lokalit stojí cílená prospekce. Nejprve bylo nutné důkladně rekognoskovat terén. Hledaly se výstupy rudních žil v erodovaných terénech či vývratech stromů, ale stříbrné rudy se hledaly i pomocí zkušebních rýží v potocích. Vůbec, z chuťových vlastností některých potoků se dalo poukázat na přítomnost stříbronosných rud. Zkušený horník byl schopný rozeznat vhodný terén i pomocí degenerativních změn okolní vegetace, či přímo vyhledat vhodnou lokalitu na základě výskytu některých druhů rostlin a hub. Exotermické vlastnosti některých ložisek se daly na povrchu rozeznat při slabém nánosu jinovatky (kdy z míst výskytu mizela rychleji, než z jejich okolí) či díky rychleji dorůstající trávě po sekání. Samozřejmostí byli i proutkaři, kteří se svými virgulemi bloumali krajinou. Toto vše ovšem představovalo pouze první fázi prospekce. V případě pozitivních indicií se používaly především kutací příkopy a mělké sondy – šachtice. Poté následovaly průzkumné práce, jejichž cílem bylo odkrýt takový rudní nálom, který by nálezci zajistil právo na vyměření nálezné míry a tím i na zahájení otvírky a dobývání příslušné části rudního ložiska. K ověřování lokalizovaných struktur se užívaly prakticky výlučně šachtice a štoly. Tyto průzkumné práce se technicky prakticky neliší od důlních děl pro dobývací účely (Vosáhlo, 1996)
Regionální členění:
Český masiv > kutnohorsko-svratecká oblast > kutnohorské krystalinikum
Stratigrafie:
proterozoikum až paleozoikum
Témata:
ložisková geologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy:
charakteristická hornina, deformační stavby, skála
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza), tektonická, antropogenní (činnost lidská)
Hornina:
migmatit, mylonit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Železné hory
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
lokalita je zajímavou ukázkou deformací v migmatitech kutnohorského krystalinika. Kromě toho je, byť patrně mylně, zařazena jako lokalita těžby stříbra v Geoparku Železné hory, což by bylo dobré neopominout.
Součást národního geoparku:
Železné hory
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
V lokalitě najsou žádné střety zájmů
Literatura a další zdroje
- Vosáhlo, Jiří (1996): Metody vyhledávání a průzkumu stříbrnorudných ložisek v rozmezí 13. až 18. století (se zřetelem k Jihlavskému rudnímu revíru). Stříbrná Jihlava, 1996, s. 29-44.
- Somer, Tomáš (2009): Vývoj osídlení na Havlíčkobrodsku ve středověku v závislosti na těžbě stříbra, DP, FFUP, Olomouc.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavla Gürtlerová, 11.11.1111
Aktualizoval(a):
Hrdličková Kristýna, 15.07.2025
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4086 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-08-30]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4086.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
malý
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
špatný
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
