Pusté kostely a Pekelné doly u Velenic
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Česká Lípa
Obec:
Velenice, Cvikov
Katastrální území:
Lindava, Velenice u Zákup, Svitava
Mapové listy:
02-24 Nový Bor,02-42 Česká Lípa, 02-422 Česká Lípa,02-244 N.Bor
Lokalizace:
V údolí říčky Svitavy mezo Svitavou a Velenicemi v úseku asi 2 km po obou stranách toku
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Umělé jeskynní prostory jako pozůstatek těžby vybraných poloh pískovců jizerského souvrství pro potřeby broušení zrcadel v nedaleké zrcadlárně a podzemní tunel pro potřeby náhonu
Technický objekt:
štola, staré dobývky
ID:
4047
Geologie
Geologická charakteristika:
Ve skalních výchozech tvořených pískovci jizerského souvrství byly na několika místech podél říčky Svitavy od 18. století těženy vybrané polohy pro účely nedaleké zrcadlárny. Težba probíhala ručním způsobem při úpatí skalních stěn do hloubky až desítek metrů, klenbu rozsáhlých prostor zajišťují nepravidelně rozmístěné pilíře. Vytěžená hornina byla přepravována k zrcadlárně, drcena a tříděna na čtyři různé frakce potřebné k brousícímu procesu. Vzniklo tak několik oddělených prostor, které byly později různě využívány a dostaly různé označení. Pusté kostely nacházející se vlevo přímo u silnice od Svitavy těsně před křížením s říčkou Svitavou byly zřejmě později několikrát zaplaveny vodou a částečně zaneseny říčním sedimentem. Strop podpírá 16 skalních sloupů a zhruba uprostřed je patrný průběh skalní poruchy. Níže po proudu se nalézá Medvědí kemp a pod zrcadlárnou ještě dále po toku řeky tzv. Pekelné doly, které jsou již položeny o něco výše nad nivou. Jsou vytěženy až 60 m do nitra skály, na šířku mají asi 140 m a jejich výška dosahuje až 3,5 m. Strop jeskyně podepírá asi 30 mohutných pilířů. Prostory Pekelného dolu byly za války používány pro válečnou výrobu, později za dob socialismu ke skladování zeleniny, v současné době zde sídlí motorkářský klub a prostory jsou přístupné pouze vyjímečně. Součástí zdejších podzemních prací byl také náhon částečně vedený přímo skalním podzemím v celkové délce asi 300 m. Pro zajištění vody do náhonu byla těsně před jeho oddělením od toku asi 800 m od mostu proti proudu řeky svedena do podzemního skalního koryta celá meandrující Svitava a při výtoku postaven jez. Náhon asi po 10 metrech vychází krátce na povrch, kde jsou vyryty letopočty 1779 a 1872. Následně pokračuje asi 500 m povrchovým korytem a pak zpět do skalního masivu. Trasa náhonu v délce asi 200 m je většinou průchozí, ačkoliv je místy profil o něco nižší. Místy jsou v tunelu ještě dochované pozůstatky zvýšeného postranního ochozu. Zhruba po 50 m od vchodu je propojen s velkou podzemní prostorou, jejíž původ nelze s jistotou určit, ale dá se předpokládat, že mohlo jít původně o průzkumnou štolu, jejíž čelo je nad náhonem zachováno. Pravděpodobně rozpukání masivu následně zapříčinilo postupné zřícení stropu a vznik rozsáhlé a vysoké prostory. Nestabilitu dokládá i nedávné skalní zřícení (březen 2020) obrovského bloku v blízkosti její vstupní části. Skalní bloky spadly na turistickou trasu a některé se odkutálely až do řeky. Následně pak byla skalní stěna v těchto místech částečně zajištěna skalními kotvami. Náhon pokračuje až k silnici a vyúsťuje až za ní těsně nad objektem bývalé zrcadlárny. Z tohoto onehdy prosperujícího podniku rodiny Kinských se do dnešních dob zachovala jen část. V roce 1854 nechal hrabě Karel Kinský asi 1 km východně odtud směrem k Velenicím postavit druhou továrnu na zrcadla zvanou Rabštejn. Její honosnější patrová budova byla přistavěna přímo k vysoké skalní stěně, do níž byla vytesána i část výrobních prostor. Náhon byl z toho důvodu prodloužen až sem k tomuto výrobnímu podniku, nejprve vedl ještě asi 500 metrů povrchovým korytem podél silnice a dále pokračoval dnes již zasypaným ve skále vytesaným tunelem přímo do rabštejnské zrcadlárny. Obě továrny pak fungovaly až do hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Dnes jsou obě nepřístupné a jsou soukromým majetkem.
Regionální členění:
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie:
turon
Témata:
historie, těžební činnost a její následky
Jevy:
skalní stěna
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární
Hornina:
pískovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Pozůstatky těžby pískovce s dochovanými zbytky průmyslové výroby zrcadel.
Střety zájmů:
právo vlastnické
Popis střetů zájmů:
Prostory Pekelných dolů jsou zajištěny a přístupné jen vyjímečně v době konání akcí majitele.
Literatura a další zdroje
- Kolka M. (2023): Průmyslové dědictví: Sklářství borsko-šenovské oblasti, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Liberci, 432 str.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavla Gürtlerová, 11.11.1111
Aktualizoval(a):
Vajskebrová Markéta, 31.03.2025
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 4047 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-01-04]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/4047.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
