Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Hranická propast

Vyhledávání

Hranická propast

Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Přerov
Katastrální území: Hranice
Mapové listy: 2514, 25141
Geologická správní oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: propast 150 m v. od železniční stanice Teplice nad Bečvou, rozměry 50×100×69 m
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Propast, hloubka suché části je 69 m, zatopená pokračuje více než 370 m pod hladinu
Exkurzní lokalita: ano
ID : 4040

Geologie

Geologická charakteristika: Stěny propasti jsou budovány hrubě lavicovitými až deskovitými tzv. plástevnatými vápenci, které jsou popsány jako stratotypová lokalita hněvotínských vápenců líšeňského souvrství (Zukalová – Chlupáč 1982). Vápence jsou intenzívně tlakově postiženy, místy i zvrásněny a bývají některými strukturními geology charakterizovány jako vápencové mylonity (kalcimylonity). V nejspodnější části propasti nad jezírkem byly ve vápencích zastiženy černé fosfaticko-silicitové konkrece a klasty. Na základě zpracování konodontové fauny (Bábek – Novotný 1999) dnes známe stáří vápenců hlavní stěny propasti – svrchní devon, famen. Konodontová společenstva z Hranické propasti indikují konodontovou zónu spodní Pa. marginifera v celém profilu, který dosahuje cca 50 metrů mocnosti měřené kolmo ke kliváži. Díky zpracování dalších profilů v z. svahu Hůrky lze předpokládat, že celková mocnost této zóny je minimálně 150 metrů měřeno kolmo ke kliváži. Na poměry svrchního famenu se jedná o výjimečnou mocnost jediné konodontové zóny. Z toho vyplývá důležitý přepodklad, že kliváž probíhá kose k původní vrstevnatosti. Lavice vápenců generelně upadají pod středním úhlem k SZ (kliváž 315/40) a subparalelně s kliváží můžeme sledovat významnou dislokaci – duplex – běžící od jezírka k můstku v jv. straně propasti. Dalším významným a z jv. hrany propasti dobře sledovatelným strukturním prvkem je subvertikální dislokační zóna směru SZ–JV. Je velmi pravděpodobné, že tyto dvě dislokace, resp. jejich průsečnice, měly rozhodující vliv na vznik a tvarování propasti, neboť prvé desítky metrů pod hladinou (tzv. Zubatice) víceméně sledují průsečnici duplexu a vertikální dislokace. Tektonizovaná hranice líšeňského a macošského souvrství velmi pravděpodobně probíhá v místech zásadní změny morfologie v hloubce přibližně 205 m pod hladinou. Podle nové studie Klanica a kol. (2020) vznikly podzemní prostory pravděpodobně nejprve epigeneticky působením povrchové vody a až následně byly dotvořeny působením stoupajících termálních vod. Odhaduje též skutečnou hloubku propasti - asi 1 km! (v současnosti je nejhlubším změřeným místem 473,5 m).
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - kra Maleníku + okolí
Stratigrafie: paleozoikum - devon - svrchní devon - famen
Témata: hydrogeologie, geomorfologie, paleontologie, stratigrafie, strukturní geologie (tektonika), litologie
Jevy: hranice stratigrafických jednotek, jeskyně krasová, litologické rozhraní, skalní stěna, propast, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody), hydrotermální mineralizace, sedimentární , chemogenní
Hornina: vápenec, štěrkopísek, pískovec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR)
Kód AOPK ČR: 125     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je důležitou součástí vyhlášené lokality
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: unikátní zranitelný přírodní jev, nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita je v současnosti v dobrém stavu
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Lokalita je v dobrém stavu, nad propastí jsou nainstalovány nové informační panely 6.4.2017;

Literatura

Otava, J. – Bábek, O. – Bubík, M. – Buriánek, D. – Čurda, J. – Franců, J. – Fürychová, P. – Geršl, M. – Gilíková, H. – Godány, J. – Havíř, J. – Havlín Nováková, D. – Krejčí, O. – Krejčí, V. – Lehotský, T. – Maštera, L. – Novotný, R. – Poul, I. – Sedláčková, I. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Stráník, Z. – Švábenická, L. – Tomanová Petrová, P. (2016): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 25 - 141 Kelč. Geologická mapa 1:25 000 s textovými vysvětlivkami. 116 s. – ČGS. Praha. ISBN 978-80-7075-894-6 (soubor mapy a vysvětlivek); BÁBEK, O. – NOVOTNÝ, R. (1999): The Hněvotín Limestone Neostratotype Locality Revisited: A Conodont Biostratigraphy and Carbonate Microfacies Approach, Moravia, Czech Republic. – Acta Univ. Pal. Olom, Fac. Rer. Natural., Geologica, 36, 63 – 68. Olomouc. ; ZUKALOVÁ, V. – CHLUPÁČ, I. (1982): Stratigrafická klasifikace nemetamorfovaného devonu moravskoslezské oblasti. – Čas. Mineral. Geol.,9, 3, 225–247. Praha.; OTAVA, J. – MORÁVEK, R. (2013): Excursion Guide B3CZ, A3CZ The Most Interesting Karstological Phenomena of Moravia. 16th International Congress of Speleology, July 21-28. Brno. Excursion Guide B3CZ, A3CZ. 32 s. – Czech Speleological Society, Praha, Czech Republic.; OTAVA, J. (2005): Polycyclic origin of fossil karst at Hranice Palaeozoic, Czech Republic.– 14th International congress of speleology, abstract book, 121–122, Athens; Klanica R. a kol. (2020): Hypogenic Versus Epigenic Origin of Deep Underwater Caves Illustrated by the Hranice Abyss (Czech Republic) -The World's Deepest Freshwater Cave. - Journal o Geophysical Research: Earth Surface, 125, 9, str. 1-16

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Otava Jiří,
Aktualizoval(a): Otava Jiří 06.04.17, Otava Jiří 06.04.17, Vajskebrová Markéta 18.11.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 4040 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2021-01-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/4040.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Hranická propast - pohled od vyhlídkové plošiny, Markéta Vajskebrová, 2020
Hněvotínské vápence, deskovité,
Zuzana Skácelová, 2006
Vertikální S–J puklina v severní stěně propasti., Jiří Otava, 2004
Ve střední části jz. stěny propasti vystupují drobnozrnné vápnité písky miocénu (
V sv. stěně můžeme pozorovat výraznou násunovou dislokaci (duplex) s vergencí násunu k JV., Jiří Otava, 1999


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]