Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Jablonec nad Nisou
Katastrální území: Bezděčín u Jablonce nad Nisou
Mapové listy: 0332, 03321
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Východní část hřebene dlouhého asi 6 km, táhnoucího se severně od Hodkovic nad Mohelkou ve směru SZ/JV
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: pískovcové strukturní hřbety s výskytem skalních tvarů vázané na lužickou poruchu, kvádrové křemenné pískovce cemonanského stáří
ID : 3984

Geologie

Geologická charakteristika: Dle Rubáš, 2012: Vznik zdejších skalních útvarů souvisí s třetihorními tektonickými pohyby podél lužického zlomu. Působením tektonického tlaku při saxonské tektonice (reakce na alpinské vrásnění, které v té době v Evropě probíhalo), došlo k vyvlečení původně vodorovných souvrství zdejších cenomanských pískovců a k jejich uklonění, vzpřímení a místy až překocení. Současné bizarní tvary skal jsou dány odlišnou odolností vrstev zdejších křídových pískovců (např. prokřemenělé nebo proželezněné části pískovce jsou vůči erozi odolnější). Působením exogenních činitelů byly pískovce rozčleněny do současných skalních útvarů a chemickýcm zvětráváním došlo též ke vzniku zajímavých mikroforem reliéfu skalních stěn. Skalní defilé Bezděčínských skal zahrnuje Quaker, Malou frýdštejnskou, Frýdštejnskou věž, Malou zarostlou, Velkou zarostlou, Sestroňovickou věž, Bezděčínskou věž, Hřebenovou věž a Jehlan. Směrem na SZ skály pokračují skalním defilé Kvočen - Velká kvočna či Biskup, Malá kvočna a Východní věž. O dalších 750 m dále k SZ jsou nápadné Radoňovické skály a ještě o další 1 km dále Raubířské skály. Za železnicí a rychlostní komunikací hřeben pokračuje skalním útvarem Medvědí kámen, Štefanka a Skalním údolím až k defilé Kozí brada. Skály jsou využívány horolezci.; M. Souček, pers. com.: Na temeni hřebene Bezděčínských skal se nacházejí výchozy příbřežní facie mořského cenomanu objevené Dr. Macháčkem již v roce 1932. Jde o vápnité partie zabírající snad celých 20-30 metrů vrstevního sledu. Jsou proloženy vrstvami, které jsou zčásti odvápněné. Nejlepší odkryvy jsou ve hřebeni za skalami Velká a Malá zarostlá, kde první polohy s velmi bohatým fosilním společenstvem a se zachovalými vápnitými schránkami přicházejí již 3-4 metry za těmito pískovcovými věžemi; celý vrstevní sled pokračuje až na temeno hřbetu, kde se vápnitá příbřežní facie stýká se slepenci a pískovci. Odkrytý sled je uzavírán asi 350 m dlouhým pruhem mělkých povrchových dobývek pravděpodobně v hrubších slepencích.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - cenoman
Témata: geomorfologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: skalní věž, skalní defilé, skalní hřbet, zlom
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická
Hornina: pískovec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Přirozený výchoz příbřežní vápnité facie mořského cenomanu, který byl vyzdvižen podél lužického zlomu. Zlom vzájemně posunul druhohorní pískovce na jihozápadě od starších hornin na severovýchodě.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů
Stav lokality: dobrý

Literatura

Rubáš D., 2012: Krásy neživé přírody v Podještědí, Tiskové centrum ČGS, Praha, 82 s.; Macháček, J. (1932): Křídový útvar na Turnovsku. - Od Ještěda k Troskám, 10. Turnov.; Macháček, J. (1937): Útesová facie v cenomanu na Turnovsku. - Čas. Nár. mus. 111. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla,
Aktualizoval(a): Vajskebrová Markéta 02.10.17, Kukal Zdeněk 08.09.17, Vajskebrová Markéta 06.10.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3984 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3984.

Lokalizace v mapě: