Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Hodonín
Katastrální území: Vracov
Mapové listy: 3422, 34222
Geologická správní oblast: Neogén vídeňské pánve
Lokalizace: 950 m jz. od kostela sv. Vavřince ve Vracově
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: bývalá těžebna slatiny, významná studijní lokalita palynologů
Technický objekt: staré dobývky
ID : 3942

Geologie

Geologická charakteristika: Zatopená těžebna slatiny, resp. slatinné zeminy (Dohnal et al. 1965), sloužila k těžbě pro místní potřebu. Ložisko ostřicovomechové slatiny mělo rozlohu 15,51 ha, jeho mocnost dosahovala až 6 m (Rybníčková - Rybníček 1972; Rybníček 1983; Svobodová 1997). Organický materiál se v bývalém jezeře ukládal od počátku pozdního glaciálu, jezero postupně zazemňovalo až po mladší subatlantik (Břízová - Havlíček 1999).Profil byl průběžně datován metodou 14C (11933±250 B. P. až 3430±100 B. P). Na základě radiouhlíkového datování i výzkumu pylů Rybníčková usuzuje na "inverzi" vrstev. Na bázi profilu jsou vrstvy jílu a písku, na které se postupně usazují gyttja (řasová) a směrem k povrchu se střídají vrstvy gyttji, ostřicové, rákosové a ostřicovorákosové slatiny.Jezero vzniklo zřejmě během poslední doby ledové (Weichselian), kdy naváté písky uzavřely odtok z jezera. Existovalo pravděpodobně do konce preboreálu, mělo strmé břehy a během boreálu a atlantiku okraje jezera zarůstaly rákosem a ostřicí. V ml. subatlantiku bažina vyschla a byla využívána jako pole, pravděpodobně často zaplavované. V době bronzové (subboreál) byly snižovány plochy okolního lesa a pěstování obilí převážilo nad pastevectvím. Odlesňování vyvrcholilo v době železné, římské a stěhování národů (starší subatlantik). Nepřetržitý lesní pokryv trval od alerodu po samý konec atlantiku. Na základě pylového diagramu byly okolní lesy charakterizovány jako březovo-borovicové, později se mísily s duby a jilmy, vyskytovala se zde líska. Později se lesy měnily v bukovo-jedlové.
Regionální členění: Karpaty - kvartér západních Karpat - kvartér akumulačních oblastí západních Karpat
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - holocén
Témata: kvartérní geologie, paleontologie, ložisková geologie
Jevy: zkameněliny - flora, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slatina
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Bývalé ložisko slatiny, významná studijní lokalita palynologů
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Zaplavená těžebna, břehy porostlé vegetací.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Břízová, E. - Havlíček, P. (1999): Výzkum organických sedimentů na listech Kyjov a Vracov. - Zprávy o geol. výzkumech v r. 1998, 11-12. Praha. Novák, Z. - Tomanová Petrová, P. (1999): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, 34-222, list Vracov. Rybníčková, E. - Rybníček, K. (1972): Erste Ergebnisse palaegeobotanischer Untersuchugen des Moores bei Vracov, Sudmahren. - Folia Geobot. Phytotax, Praha, 7, 285-308. Rybníček, K. (1983): The environmental evolution and infilling proces of a former lake near Vracov (Czechoslovakia). - Hydrobiologa, 103, 247-250. Svobodová, H. (1997): Die Entwicklung der Vegetation in Sudmahren (Tschechien) wahrend des Spatglazials und Holozans - eine palynologische Studie [Development of the vegetation in South Moravia (Czech Republic) during the Late Glacial and Holocene - a palynological study]. - Verh. Zool.-Bot. Ges. Osterreich, 134, 317-356.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 18.08.16
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.02.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3942 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3942.

Lokalizace v mapě: