Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Němčice
Mapové listy: 2423, 24233
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: 700 m jz. od kostela v Němčicích. Samotná vstupní šachta je situována v oploceném areálu vodárenského zařízení. Dnešní podzemní prostory jsou kombinací starého důlního díla a krasových dutin.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Bývalé doly na železnou rudu. Samotná vstupní šachta je situována v oploceném areálu vodárenského zařízení. Dnešní podzemní prostory jsou kombinací starého důlního díla a krasových dutin.
Technický objekt: důlní dílo, staré dobývky, jáma (šachta)
ID : 3930

Geologie

Geologická charakteristika: Němčické doly jsou ve vápencích, které jsou zařazeny jako „rekrystalizované vápence přechodného vývoje“. Neurčitelná korálová a stromatoporová fauna dokládá, že přinejmenším jejich část náleží macošskému souvrství. Rytmické střídání s břidlicemi, které je patrně z větší části tektonického původu však naznačuje, že rekrystalizované vápence zahrnují i jiné litostratigrafické celky a typy. Názor, že v němčických dolech máme odkryt kompletní sled od podložních petrovických (stínavsko-chabičovských) břidlic na Z do ponikevských břidlic na V (Gregor 2014) je nutno brát velmi opatrně a s rezervou vzhledem k tektonickému postižení. Limonitové zrudnění je vázáno hlavně na tektonické poruchové pásmo sj. směru ve výrazně tektonicky porušených devonských vápencích ludmírovského vývoje. Tyto rekrystalizované vápence jsou většinou silně zbřidličnatělé, místy fosiliferní, často brekciovité. Mikroskopicky se jeví jako kliváží postižený mikrosparitový až jemně sparitový, biomikrosparitový a velmi často brekciovitý vápenec. Původní bohatá krápníková výzdoba byla prakticky zničena těžbou. Zrudnění můžeme na základě jeho petrografie rozdělit na masivní a porézní. Rudy obsahují směs limonitu, křemene, a jílových minerálů v různém poměru. Vztahy mezi oběma typy limonitových rud se nepodařilo zjistit. Na základě dostupných údajů se zdá, že převažoval porézní limonit a méně často se vyskytovaly akumulace masivní rudy. Sekanina (1950) například popsal lebníkovité agregáty goethitu. Na základě současných údajů můžeme vývoj tohoto zrudnění rozčlenit do několika etap (Buriánek et al. 2010): V průběhu intenzivního zvětrávání během staršího kenozoika se do prostor Němčického krasu dostávaly kyselé roztoky bohaté Fe, které vznikly při zvětrávání perucko-korycanských vrstev. Tyto roztoky infiltrovaly podél tektonických poruch a reagovaly s okolním vápencem za vzniku limonitu a lokálně i železem bohatých karbonátů a pyritu. První fáze tohoto procesu probíhala v redukčním prostředí. Drobné krystalky železem bohatých karbonátů a pyritu byly později během druhé fáze vývoje pseudomorfovány limonitem. V této mladší etapě vývoje se redukční charakter rudních roztoku změnil na oxidační v důsledku přístupu vzduchu. Tato změna byla zapříčiněna intenzivnějším zkrasověním vápenců. Ve volných kavernách docházelo k sedimentaci jemného limonitového kalu a místy byly limonity dokonce postiženy silicifikací. Jen vzácně byl během tvorby limonitů do krasových dutin přinášen klastický materiál. Těžba zde probíhala od 18. století, koncem roku 1876 byly doly opuštěny, vstupní šachta zazděna a zasypána (Hromas, 2009). Najít původní vchod se neúspěšně pokoušel i profesor K. Absolon a až teprve v roce1948 byl znovu objeven amatérskými jeskyňáři. V roce 1953 byly využity trvale zatopená spodní patra jako zdroj pitné vody pro obec Němčice. V dnešní době patří celý objekt Vodárenské akciové společnosti Boskovice.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - devon - střední devon
Témata: těžební činnost a její následky, hydrogeologie, mineralogie, geologie
Jevy: jeskyně krasová, zrudnění
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , hydrotermální mineralizace
Hornina: vápenec
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Staré důlní dílo, pozustatky po těžbě železných rud, krasové jevy. Vodárenskáý objekt.
Střety zájmů: vodní zdroje
Popis střetů zájmů: bez střetu, objekt je uzavřen jako vodárenský objekt
Stav lokality: dobrý

Literatura

Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Baldík Vít, 14.04.16
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 13.02.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3930 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3930.

Lokalizace v mapě: