Sloupsko-šošůvské jeskyně - Hřebenáč

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Obec: Sloup
Katastrální území: Sloup v Moravském krasu
Mapové listy: 24-23 Protivanov, 24-233 Ostrov u M.
Lokalizace: Hřebenáč, 100 m jz. od vchodu do Sloupských jeskyní
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Izolovaná skála tvořená vilémovickými vápenci.
ID: 3925


Geologie

Geologická charakteristika: Hřebenáč představuje jednu z posledních trosek ohromné dómovité klenby Sloupských jeskyní, která se od současného vchodu rozkládala patrně mnohem dále. Původní klenba se zřítila kombinací mechanického a chemického zvětrávání, přičemž balvanitá suť byla částečně odplavena a zčásti vytvořila vršek, který původně zakrýval oba hlavní vstupy do jeskyní. Dnes je jeho menší část patrná vlevo od vchodu do Sloupsko-Šošůvských jeskyní; pravá, větší část se pak nachází před vchodem do Starých skal. Současný Hřebenáč tvoří monumentální skalní útes zcela nepravidelné základny o obvodu 76 m a výšce 20 m. Je tvořen světlešedými laminovanými vilémovickými vápenci macošského souvrství, které jsou postiženy subhorizontální duktilní foliací, která může evokovat sedimentární laminaci Hřebenáč je porušen systémem horizontálních i vertikálních puklin, z nichž trhlina na východní straně skaliska probíhá po celé jeho délce a vytváří ve skále tunelovitý průchod. Podobnými trhlinami, které přispěly k její destrukci, byla patrně prostoupena i původní zřícená klenba. Melichar a Slobodník in (Hanžl ed., 1999) interpretovali vrásu pozorovatelnou na jv. stěně jako vrásu toulcovou protaženou ve směru JZ-SV s vergencí k SV. Tuto teorii podpořili velkým rozptylem vrásových os parazitických vrásek na Hřebenáči. Tato mohutná vrása již v polovině 20. stol. byla pro některé geology (Kettner, 1949) brána jako důkaz alpinotypní stavby Moravského krasu. Roku 1756 byla na vrcholu skaliska postavena socha sv. Šimona, z níž dnes zůstala zachována jen část podstavce.
Regionální členění: Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum > předflyšové jednotky > faciální vývoj Moravského krasu
Stratigrafie: střední devon
Témata: geologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: kras, vrása, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Moravský kras
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Sloupsko-šošůvské jeskyně. Kód AOPK ČR: 2070. Odkaz na informace v  Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Původní portál Sloupsko-šošůvských jeskyní, toulcová vrása
Střety zájmů: sport, turistika
Popis střetů zájmů: Turisticky a rekreačně exponované území je vedle pěších a cykloturistů vyhledáváno i speleology a horolezci.


Literatura a další zdroje
  • Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby., Hanžl ed., 1999

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vít Baldík, 14.04.2016
Aktualizoval(a): Baldík Vít, 14.04.2016, Kukal Zdeněk, 01.03.2018


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3925 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3925.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]