Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Sloupsko-šošůvské jeskyně - Hřebenáč

Vyhledávání

Sloupsko-šošůvské jeskyně - Hřebenáč

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Sloup v Moravském krasu
Mapové listy: 2423, 24233
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: Hřebenáč, 100 m jz. od vchodu do Sloupských jeskyní
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Izolovaná skála tvořená vilémovickými vápenci.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3925

Geologie

Geologická charakteristika: Hřebenáč představuje jednu z posledních trosek ohromné dómovité klenby Sloupských jeskyní, která se od současného vchodu rozkládala patrně mnohem dále. Původní klenba se zřítila kombinací mechanického a chemického zvětrávání, přičemž balvanitá suť byla částečně odplavena a zčásti vytvořila vršek, který původně zakrýval oba hlavní vstupy do jeskyní. Dnes je jeho menší část patrná vlevo od vchodu do Sloupsko-Šošůvských jeskyní; pravá, větší část se pak nachází před vchodem do Starých skal. Současný Hřebenáč tvoří monumentální skalní útes zcela nepravidelné základny o obvodu 76 m a výšce 20 m. Je tvořen světlešedými laminovanými vilémovickými vápenci macošského souvrství, které jsou postiženy subhorizontální duktilní foliací, která může evokovat sedimentární laminaci Hřebenáč je porušen systémem horizontálních i vertikálních puklin, z nichž trhlina na východní straně skaliska probíhá po celé jeho délce a vytváří ve skále tunelovitý průchod. Podobnými trhlinami, které přispěly k její destrukci, byla patrně prostoupena i původní zřícená klenba. Melichar a Slobodník in (Hanžl ed., 1999) interpretovali vrásu pozorovatelnou na jv. stěně jako vrásu toulcovou protaženou ve směru JZ-SV s vergencí k SV. Tuto teorii podpořili velkým rozptylem vrásových os parazitických vrásek na Hřebenáči. Tato mohutná vrása již v polovině 20. stol. byla pro některé geology (Kettner, 1949) brána jako důkaz alpinotypní stavby Moravského krasu. Roku 1756 byla na vrcholu skaliska postavena socha sv. Šimona, z níž dnes zůstala zachována jen část podstavce.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - devon - střední devon
Témata: geologie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: kras, vrása, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2070     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Původní portál Sloupsko-šošůvských jeskyní, toulcová vrása
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: turistika, sport
Popis střetů zájmů: Turisticky a rekreačně exponované území je vedle pěších a cykloturistů vyhledáváno i speleology a horolezci.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby., Hanžl ed., 1999b

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Baldík Vít, 14.04.16
Aktualizoval(a): Baldík Vít 14.04.16, Kukal Zdeněk 01.03.18

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3925 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3925.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Petr Čoupek, 2008
Petr Čoupek, 2008


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]