Malá Dohoda - Holštejn
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Blansko
Obec:
Ostrov u Macochy, Holštejn
Katastrální území:
Ostrov u Macochy, Holštejn
Mapové listy:
24-23 Protivanov, 24-233 Ostrov u M.
Lokalizace:
Opuštěný stěnový lom Malá Dohoda leží u silnice Holštejn – Sloup asi 1 km jz. od Holštejna a 1,5 km jv. od Šošůvky.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Opuštěný lom na vilémovické vápence macošského souvrství s dutinami vyplněnými fosiliferní terrou rossou a štěrky ottnangu.
Technický objekt:
lom
ID:
3922
Geologie
Geologická charakteristika:
Vápencový lom Malá Dohoda byl založen společenstvím vápeníků z Lipovce počátkem 30. let, těžba ukončena v roce 2008 z ekologických důvodů. Pec na pálení vápna v areálu lomu byla zařazena do souboru technických památek Jihomoravského kraje. V lomu byly těženy lavicovité až masivní světlešedé vilémovické vápence macošského souvrství. Vrstvy jsou ukloněny k SZ pod úhlem 46°. Zkrasovělé vilémovické vápence mají dutiny, z nichž byly analyzovány jednak písčito-štěrkové výplně odpovídající sedimentům sladkovodního ottnangu, jednak lokálně fosiliferní terra rossy. Na lomových stěnách můžeme sledovat názorně vývoj epikrasové zóny a její přechod do vadózní zóny. Vývoj epikrasu podrobně zpracovala Richterová (2012). V horní etáži lomu asi 9–12 m pod povrchem v nadmořských výškách 494–497 m byly popsány výplně freatických kanálů (Kadlec – Táborský 2002). Průsvitná těžká frakce s vysokým zastoupením staurolitů (80–85 %) umožňuje zařadit tyto alochtonní štěrkopísky do ottnangu což upřesňuje naše představy o geologickém vývoji oblasti v miocénu. Primárním zdrojem staurolitu, ale i méně zastoupených kyanitů, turmalínů, andalusitů a rutilů byly bezesporu relikty rudických vrstev v této části Moravského krasu. Některé pukliny a dutiny ve střední části sz. stěny lomu jsou vyplněny červenohnědou terrou rossou. Vzorky nově odebrané mají překvapivě podobnou asociaci průsvitných těžkých minerálů s výše popsanými písky ottnangu. Vzhledem k tomu, že terra rossa jiných lokalit má diametrálně odlišné složení ( např lom Vápenice u Sloupu), můžeme uvažovat v případě Malé Dohody o redepozici z písků ottnangu, eventuálně přímo z rudických vrstev. Z vertikální pukliny vyplněné terrou rossou pocházejí první nálezy suchozemských obratlovců starobiharského stáří (Musil 1966), tedy z období před zhruba 1 mil. let. Lokalita byla paleontologicky velmi bohatá, velmi dobře zachovalé nálezy patřily obojživelníkům, plazům, ptákům a savcům (hmyzožravci, netopýři, zajícovci, hlodavci, šelmy, sudokopytníci). Vertikální puklina byla zřejmě otevřena na povrch a stala se pastí pro menší i větší zvířata. Osteologický materiál plazů z této lokality byl studován Ivanovem (1993; 1996; 1997).
Regionální členění:
Český masiv > moravskoslezská oblast > moravskoslezské paleozoikum > předflyšové jednotky > faciální vývoj Moravského krasu
Stratigrafie:
pleistocén, svrchní devon
Témata:
geomorfologie, kvartérní geologie, paleontologie, sedimentologie, stratigrafie, těžební činnost a její následky
Jevy:
fosilní půdy, jeskyně krasová, škrapy, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze):
chemogenní, sedimentární , zvětrávání, akvatická (činnost vody)
Hornina:
půda, písek, vápenec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Moravský kras
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Ukázky terra rossy, paleontologicky významná lokalita, ukázka dutin vyplněných štěrkopísky ottnangu, epikrasová zóna
Střety zájmů:
právo vlastnické, skládky odpadků, turistika
Popis střetů zájmů:
Po ukončení těžby nejasný další osud významné lokality. Doporučeno zachovat významné geologické fenomény.
Literatura a další zdroje
- MUSIL, R. ed. (1993): Moravský kras – labyrinty poznání. – 336 s. GEO program, Adamov.KADLEC, J.- TÁBORSKÝ, Z. (2002): Terciérní jeskynní sedimenty v lomu Malá Dohoda u Holštejna v Moravském krasu (24-23 Protivanov) – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, roč. 9, 30–33. Richtrová, D. (2012): Morfologie epikrasu a vadózní zóny. Diplomová práce, Ústav věd o Zemi, PřF MU Brno.
- Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jiří Otava, 14.04.2016
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 04.10.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3922 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3922.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
