Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Suchdol v Moravském krasu
Mapové listy: 2423, 24233
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: Jeskyně Štajgrovka se nachází 1300 m jjv. od Nových Dvorů v pravé (severní) stráni Pustého žlebu, asi v polovině cesty mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Vápencové skalní výchozy nad jeskyní tvoří přes 100 m dlouhé a až 20 m vysoké skalní defilé nad Novodvorským potokem. Na protější, západní stráni Novodvorského potoka se nalézá unikátní skalní útvar v pískovcích známý jako „jehla“.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3915

Geologie

Geologická charakteristika: Zcela unikátní je severojižní defilé ve dně a stěnách zářezu Novodvorského potoka, které v délce přes 1 km projde několika vápencovými i pískovcovými litotypy i horninami brněnského masivu. Samotná jeskyně Štajgrovka je vyvinuta na vrásovém přesmyku, skalní stěny, resp. vrstevní plochy odkrývají hojné korály r. Hillaepora. Protější stráň je zajímavá útvarem zvaným jehla, tedy subvertikálními pískovci a vrásovým ohybem. Při ústí Novodvorského potoka do Punkvy je vyvinut travertinový kužel s kvartérní malakofaunou. Jeskyně Štajgrovka slouží jako lokální zdroj pitné vody. Nejstarší horniny nalezneme asi 250 m s. od silnice, kde vystupují v tektonické pozici ve dně kaňonu Novodvorského potoka silně mylonitizované biotit amfibolické až amfibol-biotitické granodiority neoproterozoika brněnského masivu. Fosiliferní vavřinecké vápence čelechovického cyklu macošského souvrství klademe do svrchního eifelu a tvoří skalní defilé ve v. strání Novodvorského potoka. Světlešedé vápence jsou většinou silně zbřidličnatělé, přesto na většině výchozů můžeme sledovat a měřit jak kliváž (cca 120/65;), tak vrstevnatost. Lavicovité vápence jsou zvrásněny, jak můžeme dobře sledovat v okolí jeskyně Štajgrovka, kde je vyvinuta duplexovitá násunová stavba m rozměrů, která je spjata s vlečnými vrásami. Tyto vrásy mají sv.-jz. orientované osy, mají zřetelnou sz. vergenci a jejich sz. ramena jsou svislá až překocená. Zlomy ohraničující jednotlivé duplexy mají charakter mylonitu s výraznou kliváží/foliací. Průsečíky ploch, vrásové osy a průsečíky ploch vrstevnatosti a kliváže spadají do jednoho místa (cca 50/20), což potvrzuje současný vznik těchto struktur. Pravděpodobně se jedná o zpětné násuny. V převislých stěnách j. od vchodu do jeskyně můžeme pozorovat četné průřezy tabulátních korálů Hillaepora sp a další fauny typické pro vavřinecké vápence čelechovického cyklu macošského souvrství. Pískovce a arkózovité pískovce spodního givetu, které se usadily na zkrasovělý povrch vápenců čelechovického cyklu lze sledovat jednak v korytě Novodvorského potoka výše proti jeho proudu, jednak na patě protější strany údolí Punkvy, ale především na unikátní skalní jehle naproti Štajgrovce na z. strmém svahu Novodvorského potoka. Zde jsou hrubě lavicovité pískovce zvrásněny do svislé pozice a směrem do údolí Punkvy můžeme vysledovat vrásový ohyb až ke kontaktu s podložními vavřineckými vápenci. Ochuzená průsvitná těžká frakce pískovců naznačuje, že klastika nenáležejí bazálním devonským sedimentů, styk s granodiority brněnského masivu vystupujícím v korytě Novodvorského potoka je tektonický. Nejmladší geologickou zajímavostí lokality je pěnovcová kaskáda pod ústím jeskyně Štajgrovka, jejíž vznik byl zde svázán s vývěrem krasových vod hlubšího oběhu s vysokým obsahem Ca(HCO3)2. Jejím stratigrafickým vývojem se v minulosti zabývali Vašátko a Ložek (1972), kteří zde v cca 5 m hlubokém profilu rozlišili 20 vrstev, zpracovali měkkýší faunu a na jejímž základě určili stratigrafii. V bazální vrstvě stanovili hranici pleistocén/holocén a nejsvrchnější pěnovcovou vrstvu zařadili do epiatlantiku.Nejvyšší část zachytila přechod tvorby pěnovce do tvorby půdy a v přípovrchové vrstvě je vytvořena rendzina.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: paleozoikum - devon - střední devon - eifel
Témata: geologie, geomorfologie, hydrogeologie, kvartérní geologie, litologie, paleontologie, sedimentologie, petrologie, stratigrafie, strukturní geologie (tektonika)
Jevy: charakteristická hornina, deformační stavby, dejekční kužel, hranice stratigrafických jednotek, jeskyně krasová, koryto řeky, kras, litologické rozhraní, pramen, skalní defilé, skalní převis , zkameněliny - fauna, vyvěračka, vývěr
Původ geologických jevů (geneze): akvatická (činnost vody), chemogenní, sedimentární , tektonická, organogenní (činnost organizmů)
Hornina: vápenec, travertin, pískovec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní rezervace (NPR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 290     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Unikátní nakupení významných geologických fenoménů na malé ploše. Zlom, vrásy, fosílie, pěnovec aj. Součást NPR - Vývěry Punkvy.
Součást VCHÚ: CHKO Moravský kras
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: U dílčí lokality "Jehla" hrozí ničení vegetace a suťového svahu, platí obecný zákaz vstupu mimo značené cesty.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Baldík, V. et al. (2016): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-233 Ostrov u Macochy. MS Archiv České geologické služby. Vašátko, J.,- Ložek, v. (1972): Molusken des Dauchlagers von Pustá žleb - Štajgrovka im Moravský kras. Zprávy Geogr. ústavu ČSAV, 9, 8, 15-26. Brno

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Otava Jiří, 14.04.16
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 03.10.17, Kukal Zdeněk 20.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3915 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3915.

Lokalizace v mapě: