Významné geologické lokality

Zámělský pískovec (Sršňův, dříve Cabalkův lom)

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Rychnov nad Kněžnou
Obec: Záměl
Katastrální území: Záměl
Mapové listy: 14-13 Rychnov nad Kněžnou,14-14 Žamberk, 14-134 Kostelec n.O.,14-143 Žamberk
Lokalizace: Mezi obcemi Potštejn a Litice nad Orlicí, 2 km jv. od obce Záměl, v lesním komplexu s pomístním názvem Liščí doly.
Přístup k lokalitě: s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Odkrytý 12-14 m vysoký profil svrchnocenomanských až spodnoturonských jílovců a pískovců. Těženy jsou polohy zelených glaukonitických pískovců, známé jako „zámělský pískovec“, jedná se o jediný aktivní lom pro tuto surovinu v České republice.
Technický objekt: lom
ID: 3912

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita se nachází na jihozápadním rameni litické antiklinály směřující do osní části orlicko-ústecké synklinály. Na bázi odkrytého profilu se nachází bílé kaolinické křemenné pískovce říčního původu, jemně až středně zrnité. Na nich spočívá 30-40 cm mocná vrstva tmavě šedých až černošedých kaolinických jílovců s uhelnou hmotou (cenoman, perucké vrstvy) (MARTINEC a kol. 2013, KUBINA 2014).Bazální kaolinické jílovce obsahují smouhy organické hmoty. Na jílovce nasedají erozní bází lavicovité, sytě zelené silicifikované glaukonitické pískovce, rozdělené do několika lavic (cenoman, korycanské vrstvy) o celkové mocnosti 7-10 m. Pískovce jsou jemně až hrubě zrnité, místy s polohami intenzivní limonitizace, zbarvující horninu do žluto-hněda až reziva. Bioturbace je hojná především ve spodní části profilu (Macaronichnus segregatis, Taenidium ?satanassi, Thalasinoides isp., ?Trichichnus isp. a dokládá mělkovodní prostředí s vysokou energií a relativně pomalým či přerušovaným přínosem sedimentu (VODRÁŽKA a kol. 2004). Na pískovce nasedá několik cm mocná, písčitohlinitá, silně glaukonitická vrstva s konkrecemi fosforitů, tzv. transgresní „koprolitová vrstvička“ (KUBINA 2014). Nejvýše v profilu nasedají prokřemenělé spongilitické slínovce (spodní turon, bělohorské souvrství) o mocnosti cca 2 m. Úklon vrstev je subhorizontální až mírně šikmý, 0-20° (MARTINEC, VAVRO 2005). Mineralogické složení pískovců přináší MARTINEC a VAVRO (2005). Pro jednotlivé typy horniny byly provedeny výbrusy a mineralogicko/petrografické analýzy pro stanovení základních fyzikálních a technologických vlastností (MARTINEC a kol. 2010, KUBINA 2012, 2014). Přehled fyzikálně-mechanických parametrů rovněž uvádí VAVRO a kol. (2007, 2009). Při rozborech uhelné příměsi ve sladkovodním cenomanu byl zjištěn zvýšený výskyt macerátů inertinitu a také přítomnost polokoksu, což je interpretováno jako doklad nedokonalého spalování při přírodních požárech (MARTINEC a kol. 2013). Využití zeleného zámělského pískovce z Cabalkova lomu (i řady ostatních v okolí) pro sochařské i stavební účely má dlouhou tradici. MARTINEC a VAVRO (2005) zmiňují těžbu v 17.-19. stol., novodobě těžba probíhá od roku 1994. Doloženo je opracovávání kamenných kvádrů přímo v areálu lomu kamenickou rodinou Mělnických (HELFERT 1968), výroba schodů, veřejí a náhrobků, kámen byl rovněž využit na stavbu železničního mostu v obci (SEDLÁČEK 2003, MARTINEC a kol. 2010). V současné době se zámělský pískovec využívá do interiéru i exteriéru staveb, figurativní kamenosochařství, využití má i v zahradní architektuře (BLAHOTA 2003, 2007, 2011). Těžebna je rovněž evidována v databázích dekoračního kamene (PALEČEK a kol. 2009-14 – zde s chybnou lokalizací zákresu, viz. KOUTNÍK 2015).
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - orlicko-žďárský vývoj
Stratigrafie: cenoman, spodní turon
Témata: stratigrafie, sedimentologie, ložisková geologie, paleontologie
Jevy: charakteristická hornina, zkameněliny - fauna, ichnofosilie, litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , organogenní (činnost organizmů)
Hornina: pískovec, jílovec (lupek), slínovec

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Dobře odkrytý profil cenomanu v aktivním lomu, reprezentovaný místně specifickou horninou – zeleným pískovcem, lokálně hojná bioturbace.
Střety zájmů: právo vlastnické, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Činný lom – návštěva lokality je limitována souhlasem majitele lomu a dodržováním bezpečnostních a organizačně-technických předpisů.

Literatura a další zdroje

BLAHOTA J. (2003): Jiří Sršeň – TEKAM: Ve znamení zeleného pískovce. Kámen 9, 3: 48–51.
BLAHOTA J. (2007): Jiří Sršeň – TEKAM: Tajemství zeleného pískovce. Kámen 13, 3: 46–48.
BLAHOTA J. (2011): Jiří Sršeň – TEKAM: Zámělský pískovec v nových probarveních. Kámen 17, 3: 55–58.
HELFERT J. (1968): Sochařský rod Mělnických z Vamberka. Orlické hory a Podorlicko 1: 147–150.
KOUTNÍK P. (2015): Záměl. In: KOUTNÍK P. (ed.): Dekorační kameny, vápence a vybrané písky Čech, Moravy a Slezska. Fakulta životního prostředí, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Online na: http://kamenolomy.fzp.ujep.cz/index.php?page=record&id=191.
KUBINA L. (2012): Cenomanské glaukonitické pískovce a jílovce z východočeské křídy. MS – bakalářská práce, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 43 str.
KUBINA L. (2014): Pískovce peruckých vrstev (spodní cenoman) a jejich srovnání s pískovci korycanských vrstev (svrchní cenoman) z východních Čech. MS – diplomová práce, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 88 str.
MARTINEC P., KUBINA L. (2011): Jílovec s uhelnou příměsí v peruckých vrstvách z úbočí Litického Chlumu v Záměli u Potštejna. In: Sborník 8. česko-polské konference „Geologie uhelných pánví“, Documenta Geonica 2011/1: 173–181.
MARTINEC P., SÝKOROVÁ I., HAVELCOVÁ M., TREJTNAROVÁ H., ŠULC A., KUBINA L. (2013): Složení a vlastnosti organické hmoty v jílovci sladkovodního spodního cenomanu (perucké vrstvy) z úbočí Litického Chlumu v Záměli, východní Čechy. In KOŽUŠNÍKOVÁ A., RUPPENTHALOVÁ L. (Eds.): Sborník 9. česko-polské konference „Geologie uhelných pánví“, Documenta Geonica 2013/1: 79–89.
MARTINEC P., VAVRO M. (2005): Zelené pískovce východních Čech a jejich využití jako stavebního a sochařského kamene. Kámen 11, 1: 20–25.
MARTINEC P., VAVRO M., SCUCKA J., MASLAN M. (2010): Properties and durability assessment of glauconitic sandstone: A case study on Zamel sandstone from the Bohemian Cretaceous Basin (Czech Republic). Engineering Geology 115: 175–181.
PALEČEK M., POSPÍŠIL V., SKARKOVÁ H. (2009-14): Dekorační kameny. ČGS, Praha. Online na: http://dekoracni-kameny.geology.cz/dklom_cz.pl?tt_=p&idlom_=30316
SEDLÁČEK M. (2003): Pomístní názvy obce Záměl. Orlické hory a Podorlicko 12: 178–193.
VAVRO M., MARTINEC P., PETRŮ J. (2007): Zámělský a bělohradský pískovec jako příklady barevně zajímavých a kvalitních přírodních stavebních a dekoračních materiálů. In: Současnost a perspektiva těžby a úpravy nerudních surovin. Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostrava.
VAVRO M., VAVRO L., MARTINEC P. (2009): Barevně a texturně zajímavé křídové pískovce České republiky. Zpravodaj WTA CZ 2009/1-2: 17–21.
VODRÁŽKA R., MIKULÁŠ R., ČECH S. (2004): Fosilní stopy a ichnostavba glaukonitických pískovců svrchní křídy u Vamberka. Zprávy o geologických výzkumech, ČGS, Praha, 96–97

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Richard Pokorný, 07.01.2016, Tereza Zemánková, 07.01.2016
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk, 25.09.2017

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3912 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-24]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3912.

Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý