Matkobožský důlní revír
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Klatovy
Obec:
Velhartice, Petrovice u Sušice
Katastrální území:
Hory Matky Boží, Břetětice, Drouhavec
Mapové listy:
22-31 Sušice, 22-313 Velhartice
Lokalizace:
Jižně od Hor Matky Boží, při v. úpatí vrchu Křížovka, vystupuje hlavní a v podstatě jediná rudní žíla matkobožského revíru, která je 1000 m dlouhá, má směr S–J a směrem k severu se stáčí do směru SSZ–JJV.
Přístup k lokalitě:
terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
pozůstatky po sředověké těžbě - pinky, obvaly a odvaly, propadliny podél hlavní rudní žíly, která je 1000 m dlouhá
Technický objekt:
staré dobývky, propadliny (pinky), odval (halda)
ID:
3858
Geologie
Geologická charakteristika:
Hory Matky Boží patří ke středověkým stříbrným revírům s poměrně krátkou dobou prosperity. Jak uvádí Kratochvíl (1958) dolovalo se hlavně od 14. do 16 století, pozdější pokusy, včetně těch v 19. století, pak v podstatě neměly úspěch. Historické prameny opakovaně hovoří o těžbě stříbra a výskytu galenitu, polymetalických rud i ušlechtilých rud stříbrných, haldový materiál je však na jakékoli rudní minerály překvapivě chudý. Celý žilný tah je přístupný po lesních cestách buď ze severu od Hor Matky Boží nebo ze západu po zpevněné cestě z obce Cihelna, směrem na samotu Pozorka. Při severním okraji žíly, asi 500 m j. od náměstí v Horách Matky Boží je mohutná stromy zarostlá dvojice pinek 20 m od sebe o průměru 5 m a hloubce kolem 4–6 m s obvalem na ploše 40 ´ 20 m. Na jeho ploše je nainstalován rumpál, jako součást místní hornické naučné stezky. V jedné pince byl v roce 2012 zjištěn čerstvý propad. Na povrchu je průběh žíly směrem dál k jihu dobře patrný podle systému pinek s odvaly, které vystupují v úzkém pásu prakticky po celé délce žíly. Šířka pinkového tahu místy přesahuje 25 m, obvaly dosahují výšky až 7 m, pinky jsou 2–6 m hluboké a mají v průměru až 6 m. Žíla vystupuje v biotitickém migmatitu místy s cordieritem, tvoří výplň zlomu resp. drcené zóny doprovázené silnou grafitizací a je paralelní s kontaktem tělesa biotitického granodioritu, které vystupuje směrem k západu v jižní části ve vzdálenosti několika set metrů. Propadliny po středověkém dolování jsou studiu nejlépe dostupné, tak kde cesta k samotě Pozorka opouští les a dál asi 200 m k severu paralelně s okrajem lesa na d. b. SZ433. Hlavní jsou dvě asi 5 m hluboké pinky (zřejmě světlíky štoly), které vystupují ve velkém obvalu na ploše 50 ´ 20 m o výšce 6–7 m a řada menších pinek. Část haldy je čerstvě rozvezena, je tak přístupný haldový materiál, který tvoří i bloky přes 20–40 cm velké. V haldovém materiálu jsou bloky a úlomky zvětralého a alterovaného biotitického migmatitu, ze žíloviny dominuje celistvý až mírně porézní mléčný křemen. Velmi časté jsou bloky křemene či migmatitu s čočkami, mázdry a výplněmi grafitu o mocnosti až 10 cm. Ojediněle je v křemeni vtroušený jemnozrnný pyrit, jiné rudní minerály nebyly nalezeny. Haldovina je pokryta povlaky žlutého sekundárního minerálu, s velkou pravděpodobností jarositu. Měření koncentrací přirozených radioaktivních prvků v haldovém materiálu neukázalo jejich zvýšené koncentrace: K = 2,6 %, U = 3,4 ppm, Th = 10,0 ppm. V roce 2014 byla část pinek necitlivě zavezena navážkou a zbytky po těžbě dřeva. Informace o historii dolování stříbra je možné načerpat v muzeu na náměstí v Horách Matky Boží.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > metamorfní jednotky v moldanubiku > moldanubikum Šumavy a jižních Čech
Stratigrafie:
proterozoikum až paleozoikum
Témata:
ložisková geologie
Jevy:
zrudnění
Původ geologických jevů (geneze):
hydrotermální mineralizace
Hornina:
žilný křemen
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
dokumentace středověké těžby
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
není
Literatura a další zdroje
- Žáčková E. a kolektiv autorů (2015): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 22313 Velhartice.- Česká geologická služba Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Eliška Žáčková, 09.06.2015
Aktualizoval(a):
Kukal Zdeněk, 12.09.2017
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3858 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-01-10]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3858.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
