Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Vlkov

Vyhledávání

Vlkov

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Vlkov u Letovic
Mapové listy: 2412, 24124
Oblast: Česká křídová pánev - východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev
Lokalizace: 200 m sz. od Vlkova
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Soustava nečinných stěnových lomů
Technický objekt: lom
ID : 3836

Geologie

Geologická charakteristika: Soustavou opuštěných lomů, jejichž stěny mají výšku až 30 m, je nedaleko obce Vlkov odkryto bělohorské souvrství české křídové pánve. Spodních 10 m přístupného sledu náleží tzv. „spodnímu souvrství“ (ve smyslu Dvořáka 1953; Zahálkovo pásmo IIIb), které je zastoupeno vápnitými spongility, spongilitickými prachovci až jemnozrnnými pískovci, označovanými obecně jako „opuky“. Vyšší partie stěn jsou pak tvořeny jemnozrnnými vápnitými glaukonitickými pískovci, které zde dosahují mocnosti kolem 20 m. Tyto pískovce jsou charakteristické silicifikací a přítomností šedých, modrošedých, případně žlutavých rohovců. Ty vytvářejí jak nodule, tak laterálně souvislé, 5-20 cm mocné polohy. Výrazná silicifikace vyšší části bělohorského souvrství je typická pro celou oblast západomoravské křídy. Proto zde byla tato vyšší část bělohorského souvrství vymezena jako „rohovcové souvrství“ (Dvořák 1953; Zahálkovo pásmo IVab). Na základě nálezů mlže Inoceramus labiatus z obou "souvrství" v bezprostředním okolí lokality (Zvejška 1947; Dvořák, 1949; Müller, 1961) jsou oba neformální členy bělohorského souvrství řazeny ke spodnímu turonu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - orlicko-žďárský vývoj
Stratigrafie: turon
Témata: litologie, stratigrafie
Jevy: litologické rozhraní
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: opuka, pískovec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Instruktivní profil bělohorským souvrstvím s odkrytou bází "rohovcového členu"
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Bez střetu zájmů
Stav lokality: ucházející

Literatura

Dvořák, J. (1949): Hranice spodního a středního turonu v oblasti orlickožďárské. Práce Moravskoslezské akademie věd přírodních 21, 7, 1 – 31.; Dvořák, J. (1953): Křídový útvar východně od řeky Svitavy mezi Letovicemi a Hradcem nad Svitavou. Rozpravy Československé Akademie Věd, řada MPV 63, 1, 1-19.; Müller, V. (1961): Výzkum cenomanských oblastí – Zpráva o základním geologickém výzkumu křídového útvaru v území mezi Březinkou, Roubaninou, Chlumem, Babolkami, Skřibem a Mor. Chrastovou na východním břehu řeky Svitavy (list spec. Mapy Jevíčko 4157). MS ČGS-Geofond. P013403; Zvejška, F. (1947): Křídový útvar mezi Křetínem, Meziříčkem a Vlkovem (sz. od Letovic). Časopis zemského musea v Brně 31, 171 – 184.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Kumpan Tomáš, 14.04.15
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 25.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3836 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-06-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3836.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pohled na stěnu opuštěného lomu u Vlkova - prachovce a pískovce bělohorského souvrství., Tomáš Kumpan, 2013
Vrstvy rohovců ze svrchní části bělohorského souvrství (
Rohovcová nodule - svrchní polohy bělohorského souvrství (
Vrstvy rohovců v glaukonitických pískovcích svrchní části bělohorského souvrství (tzv.


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]