Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Kříb

Vyhledávání

Kříb

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Blansko
Katastrální území: Nýrov
Mapové listy: 2414, 24142
Oblast: Česká křídová pánev - východočeská a západomoravská křída; chrudimská křída; králický příkop; polická pánev
Lokalizace: Na sv. okraji Rudky u Kunštátu. Přístup nejlépe po modré turistické značce.
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: Částečně rekultivovaný, resp. netěžený lom v předpolí aktivního lomu (pískovny).
Technický objekt: lom
ID : 3835

Geologie

Geologická charakteristika: V činném lomu (pískovně) na sv. okraji Rudky u Kunštátu jsou odkryty sedimenty české křídové pánve. Výskyt svrchnokřídových sedimentů je denudačním reliktem, který se zachoval v tektonické struktuře blanenského prolomu a je označován jako kunštátská křída (Röhlich 1958). Ta z litofaciálního hlediska náleží orlicko-žďárské faciální oblasti. Křídové horniny jsou dobře přístupné především v jižní části pískovny, která není v současnosti předmětem těžby. Nejstaršími horninami odkrytými v této části těžebny jsou křemité středně až hrubě zrnité pískovce s jílovitou nebo kaolinickou základní hmotou a vzácným výskytem glaukonitu. Bývají zbarveny do bělavých, žlutavých až červených odstínů. Charakteristická je přítomnost železivců, tedy pískovců a slepenců, druhotně tmelených železitými minerály (oxidy a hydroxidy železa). Jedná se o pískovce tzv. „přechodního souvrství“ (Vachtl et al. 1968) perucko-korycanského souvrství, tedy přechodný člen mezi sladkovodními až brakickými uloženinami peruckých vrstev a mořskými korycanskými vrstvami. V minulosti zde byly odkryté také podložní polohy jílovců (žáruvzdorných) a pískovců peruckých vrstev, usazených v drobných lokálních pánvičkách bažinatého charakteru a řekách. Především jílovce poskytly fosilní flóru, která odpovídá stářím stupni cenomanu. Nad „přechodním souvrstvím“ spočívají křemité pískovce s různým podílem glaukonitu, které náležící korycanským vrstvám a dosahují mocnosti kolem 13 m. Ty vznikly v mělkém mořském prostředí (příbřežní zóně), což dokládá, kromě sedimentárních staveb, také přítomnost glaukonitu, který vzniká pouze v mořském prostředí. Pískovce jsou zde obecně špatně zpevněné, hrubozrnné až středně zrnité. Fosilie jsou v pískovcích velmi vzácné a špatně zachované, především díky vysoké propustnosti pískovců, kdy proudící voda rozpustila vápnité schránky mlžů a jiných živočichů. Přítomnost živočichů však dokládají poměrně běžné fosilní stopy po jejich činnosti, tzv. ichnofosilie (např. ichnorod Ophiomorpha, který představuje chodbičky korýšů). Pískovce korycanských vrstev jsou místy planárně šikmo zvrstvené. Směrem do nadloží je patrné zjemňování zrnitosti a zvyšování obsahu glaukonitu. V nadloží korycanských vrstev se na lokalitě setkáváme s fosfaticko-glaukonitovými jemnozrnnými pískovci až prachovci, které jsou řazeny k bělohorskému souvrství (spodní turon; Zahálkovo pásmo IIIa). V nejvyšší části stěny pískovny jsou odkryty vápnité prachovce až jemnozrnné pískovce bělohorské souvrství, které obsahují výrazný podíl spikul (jehlic živočišných mořských hub) a různé množství glaukonitu. Tyto horniny se označují také jako opuka. Představují uloženiny hlubšího širého moře a obsahují poměrně hojné fosilie, především misky inoceramidních mlžů, kteří jsou významní z biostratigrafického hlediska. Přítomnost druhu Inoceramus labiatus svědčí pro stáří spodního turonu.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - orlicko-žďárský vývoj
Stratigrafie: cenoman, turon
Témata: stratigrafie, paleontologie, sedimentologie
Jevy: litologické rozhraní, ichnofosilie, zkameněliny - fauna, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: pískovec, prachovec (siltovec), opuka, slínovec
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Instruktivní odkryv křídové výplně blanenského prolomu.
Střety zájmů: rekultivace, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Povrchová těžba pískovců v severní části ložiska
Stav lokality: dobrý

Literatura

Röhlich P. (1958): Tektonika křídy v blanenském prolomu mezi Křetínem a Kunštátem na Moravě.- Čas. Mineral. Geol., 3, 435-445, Praha.; Vachtl, J. - Malecha, A. - Peloušek, J. - Pelikán, V. - Franče, J. - Ryšavý, P. 1968. Ložiska cenomanských jílovců v Čechách a na Moravě, díl IV. Geotechnica 32, 1-162.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Kumpan Tomáš, 14.04.15
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 25.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3835 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-14]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3835.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Instruktivní odkryv tzv. kunštátské křídy u Rudky u Kunštátu. Nejvyšší část korycanských vrstev a báze bělohorského souvrství., Tomáš Kumpan, 2010
Vnitřní jádro misky mlže rodu Inoceramus., Tomáš Kumpan, 2010
Instruktivní odkryv tzv. kunštátské křídy u Rudky u Kunštátu. Ve spodní části pískovce glaukonitické pískovce korycanských vrstev (mocnost cca 13 m). V nejvyšší části je odkryta báze bělohorského souvrství., Tomáš Kumpan, 2010
Ichnofosilie (ichnorod Ophiomorpha) ve velmi hrubozrnných pískovcích až štěrčíkových slepenccíh korycanských vrstev., Tomáš Kumpan, 2010
Instruktivní odkryv tzv. kunštátské křídy u Rudky u Kunštátu. Ve spodní části pískovce


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]