Všeobecná charakteristika

Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Ondřejovice v Jeseníkách
Mapové listy: 1422, 14224
Geologická správní oblast: Kvartér - oblasti kontinentálního zalednění, žitavská a vidnavská pánev; osoblažská křída
Lokalizace: 8 km sv. od Jeseníku, 700 m vjv. od vrcholu Bílý kámen (613 m. n. m.), 400 m severně od osady Javorná
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěná, zarostlá pískovna v lese, široká asi 50 m. Zesvahované stěny byly původně vysoké až 8 m. Sedimenty jsou dnes studovatelné jen na začištěných profilech.
Technický objekt: pískovna
ID : 3832

Geologie

Geologická charakteristika: Lokalita je součástí nejvýše položeného reliktu sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v ČR. Severně od lokality, v sedle mezi Bílým kamenem (613 m) a Strážiskem (610 m) leží v nadmořské výšce 530–545 m subglaciální tilly. Pod sedlem, ve svahu údolí říčky Javorné, pak na tilly v nadmořské výšce 485–545 m navazuje glacifluviální akumulace, jejíž je lokalita součástí. Nadmořská výška lokality je 510 m. Ve spodní části akumulace převládají písčité štěrky s hojnými klasty nad 10 cm v a-ose a s příměsí klastů dlouhých až 40 cm. Nevýrazně subhorizontální zvrstvení je naznačeno střídáním poloh s podpůrnou strukturou mezihmoty a poloh s podpůrnou strukturou klastů, místy je textura štěrků masivní. Maximální zjištěná mocnost souvislého štěrkového tělesa činí ~2 m. Svrchní část akumulace tvoří štěrkovité písky a písky, převážně šikmo planárně zvrstvené, méně často subhorizontálně zvrstvené a čeřinově laminované. Mocnost setů se pohybuje mezi ~10 a 30 cm. Hrubozrnné až jemnozrnné štěrky tvoří pouze individuální tenké vrstvy. Vzácně se ve svrchní části vyskytuje facie masivního štěrkovitého písku s útržky diamiktonů (tillů). Báze sedimentárních těles jsou často zvlněné erozní. Nejsvrchnější část glacifluviálních sedimentů je koluviálně resedimentovaná. Štěrkový materiál je dominantně (většinou z ~65 %) tvořen horninami vrbenské skupiny, které budují bezprostřední okolí lokality. Nejhojnějším petrotypem je drakovský kvarcit (~30–60 %), doprovázený klasty svoru, místního křemene, fylitu, biotitické ruly, amfibolitu a živcového kvarcitu. Jejich podíly se pohybují mezi ~1 a 10 %. Další horniny místního krystalinika (živcový kvarcit, světlé granitoidy, muskovitický pegmatit, ruly a další horniny) jsou zastoupeny v desetinách %. Podíl klastů nordických hornin se pohybuje mezi ~2,5 a 8 %, podíl hornin polské provenience mezi ~0,5 a 3 %. Provenienčně neurčitelný křemen tvoří většinou ~20–33 % štěrků. Klasty jsou převážně subangulární a angulární. Sedimentární akumulace je interpretována jako terminoglaciální kužel vyvíjející se před čelem ledovcového výběžku, který spočíval v sedle mezi vrcholy Bílým kamenem a Strážiskem. V současnosti je stratigraficky připisována prvnímu elsterskému zalednění. Značná ostrohrannost klastů a převaha vysloveně místních hornin dokazuje krátký transport klastik z oblasti sedla mezi Bílým kamenem a Strážiskem.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu - kvartér oblastí kontinentálního zalednění Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - pleistocén - střední pleistocén
Témata: sedimentologie, kvartérní geologie, stratigrafie
Jevy: bludný balvan (eratika), souvek
Původ geologických jevů (geneze): glacigenní (činnost ledovcová)
Hornina: štěrk, štěrkopísek, písek
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Odkryv v nejvýše položené akumulaci sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v České republice
Střety zájmů: lesnictví
Popis střetů zájmů: Lokalita je součástí souvislého lesa.
Stav lokality: špatný

Literatura

Gába, Z. (1972): Nejzazší výskyty uloženin kontinentálního zalednění na Jesenicku. – Čas. Slez. muz. Opava (A) 21 (2): 135–139.; Hanáček M. (2011): Sedimenty terminoglaciálního kuželu v údolí Javorné na Zlatohorsku. – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae 96 (1): 61–86.; Hanáček M. (2012): Glacifluviální výplavová plošina u Kolnovic a její srovnání s terminoglaciálními kužely mezi Sokolským hřbetem a Zlatohorskou vrchovinou u Jeseníku. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19 (1–2): 17–25.; Cháb, J., Čurda, J., Kočandrle, J., Manová, M., Nývlt, D., Pecina, V., Skácelová, D., Večeřa, J., Žáček, V. (2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 list 14-224 Jeseník s Vysvětlivkami. – Česká geologická služba. Praha.; Prosová, M. (1981): Oscilační zóna kontinentálního ledovce. Jesenická oblast. – Acta Univ. Carol., Geol. 3: 265–294.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Hanáček Martin, 08.04.15
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3832 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3832.

Lokalizace v mapě: