Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Kladno
Katastrální území: Kladno
Mapové listy: 1223, 12233
Geologická správní oblast: Permokarbon a terciér středočeské a západočeské limnické oblasti
Lokalizace: 400 m v. od Turyňského rybníka
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Sustava opuštěných lumků a odvalů po historické těžbě karbonských arkózovitých pískovců tzv. žehrováku. Dva lůmky s výškou stěn až 3 m jsou zatopené.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3782

Geologie

Geologická charakteristika: Na rozsáhlé ploše, cca 400 m v. od Turyňského rybníka, se dobýval stavební kámen tzv. žehrovák (název odvozen od nedaleké obce Kamenné Žehrovice). Surovinu tvoří světle šedé, béžové a nažloutlé hrubozrnné a střednozrnné arkózy až arkózovité pískovce nýřanských vrstev kladenského souvrství karbonu. Pískovcová a arkózová tělesa jsou 10–50 cm mocná, s častými polohami valounů na erozních bázích těles. Klasty, dosahující velikosti ve své podélné ose až 8 cm, jsou hojně a nerovnoměrně roztroušeny i v hornině. Tyto polozaoblené až zaoblené klasty tvoří především křemeny, případně křemence či tmavé neoproterozoické silicity. Hornina je celkově značně nevytříděná, v některých partiích zvětralá a místy silně kaolinizovaná. Generelně jsou vrstvy sedimentů subhorizontálně až horizontálně uložené. Zvrstvení je často horizontální, místy korytovité a nízkoúhle šikmé. Litologie pískovců s valouny, arkózy a slepence a jejich zachovalé textury ve stěnách lůmků jsou dokladem uloženin písčitých barů systému divočících sezonních toků v období karbonu (asturu–kantabru). Tato lokalita (stejně jako lokalita č. 6) je významná především pro svou historickou těžbu, jejíž začátek se odhaduje na 6. století, písemné doklady jsou však až z doby Karla IV. Doloženo je např. použití pískovců až arkóz (žehrováku) na stavbu chrámu sv. Víta. Později se tento kámen využíval i pro některé stavební prvky dalších významných památek v Praze (např. Matyášova brána, Národní muzeum i Národní divadlo). Běžně se užíval ke stavbě domů, podezdívek , válců na pole i jako mlýnský kámen v blízkém i širším okolí Doks a Kamenných Žehrovic. Práce v místních lomech skončila ve 40. letech 20. století.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum - kladensko-rakovnická pánev - kladenský revír
Stratigrafie: paleozoikum - karbon - svrchní karbon - siles - westphal
Témata: ložisková geologie, sedimentologie, litologie
Jevy: skalní stěna, zvrstvení
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: arkóza
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: historická těžba žehrováku, fosilní záznam říčního karbonského systému
Střety zájmů: vegetace
Popis střetů zájmů: Postupné zarůstání lůmků vegetací
Stav lokality: dobrý

Literatura

M.Stárková et al. (2014): Vysvětlivky ke geologické mapě 12-233 list Unhošť. - MS Archív ČGS Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stárková Marcela, 22.08.14
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 20.09.17, Kukal Zdeněk 26.09.17, Kukal Zdeněk 20.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3782 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-20]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3782.

Lokalizace v mapě: