Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Důl Michal u Boněnova

Vyhledávání

Důl Michal u Boněnova

Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Tachov
Katastrální území: Boněnov
Mapové listy: 1141, 11414
Oblast: Tepelské, tachovské, smrčinské, svatavské, chebsko-dyleňské a slavkovské krystalinikum; durynsko-vogtlandské paleozoikum; karlovarský masiv (jv. část)
Lokalizace: 2 km ssv. od Boněnova, 600 m v. od křižovatky silnic Boněnov - Vyškovice.
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Haldy, ústí propadlých šachet, zašlé povrchové dobývky.
Technický objekt: odval (halda), jáma (šachta), staré dobývky
ID : 372

Geologie

Geologická charakteristika: Žíly byly těženy dolem Michal u zaniklé osady Jindřichova. Ložisko leží na okraji lesíka (hlavní důl), v lesíku samotném jsou patrné zbytky nejméně dalších dvou šachet a zbytky povrchových dobývek směru S - J. V dole bylo zastiženo celkem sedm rudních žil s křemennou žílovinou, jediným užitkovým minerálem byl antimonit. Žíly jsou vyvinuty v pestrém komplexu hornin reprezentovaném střídáním rul, amfibolitů s vápenato-silikátovými horninami až mramory, vzácnějšími kvarcity s granátem a magnetitem. Původně byly zdejší horniny řazeny k mariánsko-lázeňskému komplexu, nově Kachlík (1993) považuje zdejší horninový komplex za ekvivalent jednotky Kladské. Podle Žáčka a Chába (1993) je mineralizace vázána na výraznou poruchu směru SSV-JJZ až S-J, kterou lze sledovat na vzdálenost přes 30 km. Vzácný minerál chapmanit (vodnatý silikát Sb a Fe) tvoří žlutozelené povlaky na žílovině (Sobotka 1964). Nachází se na částečně rozvezené haldě nejsevernějšího dolu.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - tepelské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: těžební činnost a její následky, mineralogie, ložisková geologie
Jevy: zrudnění, žíla (hydrotermální)
Původ geologických jevů (geneze): hydrotermální mineralizace
Hornina: pararula, amfibolit, erlan
Geologický význam: geovědně historický význam

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Zbytky odvalů po dolování na Sb rudy (antimonit). Dolování je uváděno již z 15. století. Naleziště vzácného minerálu champanitu, nově byl zjištěn výskyt zinckenitu (V. Žáček, nepublikované údaje). Ložisko je opuštěno, poslední pokusy o těžbu pocházejí z počátku 20. století.
Součást Geoparku: GeoLoci (část Česko-bavorského geoparku)
Střety zájmů: skládky odpadků, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Možnost rozvezení hald či zneužití zbytků jam k ukládání odpadků.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Kachlík, V. (1993): The evidence for late Variscan nappe thrusting of the Mariánské Lázně Complex over the Saxothuringian terrane (West Bohemia). - Jour. Czech Geol. Soc., 38, 1-2, 43-58. Praha. Kratochvíl, J. (1957): Topografická mineralogie Čech I., heslo Bonětov. 120-122. Praha. Sobotka, J. (1964):Čas. Mineral. Geol., 9, 4, 477. Žáček, V. - Cháb, J. (1993): Metamorfní vývoj krystalinika Tepelské plošiny. - Dílčí závěrečná zpráva úkolu 2100. MS ČGU Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Žáček Vladimír, 02.08.94
Aktualizoval(a): Žáček Vladimír 11.06.10

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 372 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-02-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/372.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Zavalená šachta, černá skládka komunálního odpadu., Pavla Gürtlerová, 2010
Zbytky haldy v severní části dobývek, Pavla Gürtlerová, 2010
Zbytky haldy v severní části dobývek, Pavla Gürtlerová, 2010


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]