Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Pracký kopec

Vyhledávání

Pracký kopec

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Katastrální území: Prace
Mapové listy: 2443, 24431
Geologická správní oblast: Neogén karpatské předhlubně - úsek Střed a Jih
Lokalizace: Na j. úbočí Prackého kopce, 750 m j. od Mohyly míru
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: bývalý lůmek, spodnobadenské vápnité pískovce až písčité vápence
Technický objekt: lom
ID : 3697

Geologie

Geologická charakteristika: Masiv Prackého kopce představuje dominantu krajiny v rámci celého listu Šlapanice. Masiv je budován spodnobadenskými písčitými vápenci až vápnitými pískovci. Na j. úbočí, 750 m j. od Mohyly míru, bylo v minulosti otevřeno několik lůmků, které později zarostly. V jednom z nich je pozorovatelná stěna odkrytá ve vápnitých pískovcích o celkové výšce asi 3 m a délce 8 m. Na bázi vystupuje 1,5 m mocná lavice středně zrnitého světle hnědého pískovce, výše 20 cm světle hnědého velmi dobře vytříděného jemnozrnného křemenného písku, v jeho nadloží 20 cm limonitizovaného prachu. Směrem do nadloží jsou uloženy dvě 0,5 m mocné polohy středně zrnitého pískovce, oddělené 15 cm polohou béžového prachu. Všechny polohy jsou uloženy subhorizontálně. Báze i strop pískovcových lavic jsou ostré. Ve vápnitých pískovcích byly pozorovány stopy po činnosti organismů (ichnofosílie). Z polohy světle hnědých vápnitých prachů byla studována foraminiferová fauna. Druhově i početně relativně bohaté společenstvo je zastoupeno velikostně drobnými schránkami druhů Paragloborotalia mayeri (Cush. – Ell.), Globigerinella obesa (Bolli), Globigerina praebulloides Blow, Globigerinoides trilobus (Rss.), Bolivina dilatata Rss., Heterolepa dutemplei (Orb.), Melonis pompilioides (Ficht. – Moll), Cassidulina laevigata Orb., Elphidium flexuosum Orb., E. fichtelianum (Orb.), Nonion commune (Orb.) a dalšími. Spolu s foraminiferami se objevují schránky ostrakodů, ostny ježovek a fragmenty zoárií mechovek. Charakter společenstva (hlubokovodní druhy vyskytující se spolu s mělkovodními) neindikuje výrazně mělkovodní prostředí, jak by bylo typické pro sedimentaci řasových vápenců, dokládá spíše prohloubení sedimentace v rámci ukládání písků. Brzobohatý (1989) řadí tento typ fauny k přechodné skupině. Hrabovský (2009) vyvozuje, že v oblasti sedimentace řasových vápenců docházelo k častému promíšení facií patrně v důsledku gravitačních sesuvů nebo bouřkových událostí. Díky tomu se karbonátový materiál, který vznikal v mělkovodním prostředí, mohl dostat do hlubších částí pánve, což potvrzuje také studium foraminifer. Pískovce a vápence byly použity např. k stavbě nedalekého památníku Míru.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část
Stratigrafie: kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - baden - spodní baden (morav)
Témata: geologie, litologie, paleontologie, sedimentologie, stavební a dekorační kámen
Jevy: ichnofosilie, zkameněliny - flora, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: pískovec, písek, prach (silt), vápenec
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jeden z posledních lůmků na spodnobadenské pískovce až vápence (stavební kámen).
Střety zájmů: jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: relativně bez střetů zájmů, pomalá eroze
Stav lokality: dobrý

Literatura

Hrabovský, J. (2009): Revízia červených rias (Rhodophyta) vybraných lokalit badenu Moravy. – MS Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity. Brno.; BRZOBOHATÝ, R. (1989): K paleogeografii spodního badenu karpatské předhlubně v oblasti jv. od Brna. – Miscellanea micropaleontologica IV, Knihovnička ZPN, 9, 133–141. Hodonín.; Tomanová Petrová P. et al. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice . Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 10.09.13
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.09.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3697 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-03]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3697.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pavla Tomanová Petrová, 2013
Pavla Tomanová Petrová, 2013


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]