Lazurový vrch
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Plzeňský kraj
Okres(y):
Tachov
Obec:
Chodová Planá
Katastrální území:
Výškov u Chodové Plané
Mapové listy:
11-41 Mariánské Lázně, 11-413 Chodová Planá
Lokalizace:
Severovýchodní úbočí Lazurového vrchu, cca 1,5 km na SSZ od Michalových Hor
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
Přirozené skalní výchozy a staré opuštěné dobývky na temeni Lazurového vrchu a na jeho v. úbočí
ID:
369
Geologie
Geologická charakteristika:
Podle historických pramenů se na Lazurovém vrchu těžil krystalický vápenec (mramor) jako ozdobný kámen i na pálení vápna, nejméně od poloviny 17. století. Rakouský geolog Ferdinand von Hochstetter, který se od roku 1853 podílel na geologickém mapování Čech, uvádí mocnost polohy mramoru na Lasurbergu na dvě stopy až tři sáhy, tj. asi 60 cm až přes 5 metrů. Polohy mramoru jsou většinou téměř vodorovné nebo mírně ukloněné do svahu, kde se střídají v pestrém sledu s pestrobarevnými erlany a s černými polohami amfibolitu a často jsou detailně provrásněné. Hlavní minerály amfibolitu jsou černý amfibol, bílý plagioklas a hráškově zelený epidot. Mramor je výrazně páskovaný, drobně až středně zrnitý, šedobílý, nažloutlý až masově červený. Vedle kalcitu obsahuje lahvově zelený diopsid, světle zelený epidot a vtroušený magnetit, vzácně i masově červený grosulár.
Dobývky na mramor se táhnou v boku z Lazurového vrchu v délce stovek metrů a pokračují za Kosovým potokem směrem na SV až k Výškovicím. Komory jsou nepravidelné, až několik desítek metrů velké a 2-5 m vysoké a jsou v nich často ponechány pilíře nebo byly postaveny zakládky, některé části jsou však zavalené. Největší jsou na Lazurovém vrchu a u Výškovic; největší komora je laicky nazývaná Incká jeskyně. Nyní jsou ve starých dobývkách významná zimoviště netopýrů a jsou tak z důvodu jejich ochrany většinou nepřístupné. Doplnil V. Žáček, podle výstupu projetu TACR Minerálky slavkovského lesa dne 12.12.2025
Starší texty
Důlní práce sledují polohu krystalického vápence o mocnosti 2 stopy až 3 sáhy (Hochstetter 1855) v délce asi 500 m. Dolování mělo zprvu zřejmě povrchový charakter, vlivem morfologie terénu však brzy získalo charakter přísvahových dobývek. Dobývky mají charakter nepravidelných komor a chodeb, jejichž výška je závislá na mocnosti dobývané polohy a místy klesá až na cca 1 m. Část vytěžených prostor byla zakládána nebo byly ponechány ochranné pilíře. Některé dobývky jsou částečně zřícené. Zrnitý vápenec je uložen v komplexu vápenosilikátových hornin a amfibolitů, převážně epidotických. Vápenec je bílý, narůžovělý či nažloutlý, při okrajích poloh bývá zbarven sytěji do růžova. Zajímavé jsou asociace vápenatosilikátových hornin, které jsou vysoce oxidické a obsahují vedle karbonátů magnetit, Ti-bohatý andraditový granát, trojmocným železem bohatý diopsid. Krásné vrásové systémy vznikaly deformací horninových poloh s různou kompetencí. Odkryvy jsou tvořeny silně duktilně deformovanými epidotickými metabazity, často s vysokým podílem kalcitu, přecházející až do karbonatických amfibolitů s polohami poměrně čistých krystalických vápenců.
Smazáno?
Ve vápencích i amfibolitech byly založeny četné dobývky na polymetalické kovy, případně vápenec (příklad komorové těžby na sv. straně Lazurového vrchu). Dobývky na L. vrchu sloužily pouze k těžbě vápence.
Regionální členění:
Český masiv > bohemikum > mariánskolázeňský komplex
Stratigrafie:
proterozoikum
Témata:
těžební činnost a její následky, petrologie, ložisková geologie
Jevy:
skalní převis , výchoz
Původ geologických jevů (geneze):
metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina:
vápenec, erlan, amfibolit
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Slavkovský les
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Lazurový vrch. Kód AOPK ČR: 1851. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Výchozy a důlní práce v okolí Lazurového vrchu poskytují jednu z nejlepších příležitostí ke studiu vnitřní stavby mariánskolázenského komplexu z hlediska jeho látkové a strukturní heterogenity. Je zde možnost studovat vztah dvou látkově a metamorfně odchylných jednotek budovaných metabazity s polohami krystalických vápenců, který má zásadní vliv na pochopení stavby MLC a v širším měřítku i vztahu jednotek při hranici saxothuringika a moldanubika s. l. Zároveň je zde možno studovat i deformační projevy spjaté s vznikem vnitřní stavby MLC ve vztahu k metamorfním procesům. Z hlediska ložiskové geologie jsou zajímavé polohy vápenců, ojedinělé svým výskytem i charakterem v této části Českého masivu, případně jejich mineralizace. Historicky a montanisticky cenné objekty po podzemním dobývání vápence zmiňovány již v roce 1660 (Weidl, Urban, Hammer 1896).
Střety zájmů:
lesnictví, rekultivace
Popis střetů zájmů:
Možná je nestabilita některých dobývek
Literatura a další zdroje
- Weidl et al. (1896) a Hochstetter (1855) in Kratochvíl, J. (1958): Topografická mineralogie Čech II, Hory Michalov, 201-208. ČSAV Praha.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Václav Kachlík, 01.04.1994
Aktualizoval(a):
Žáček Vladimír, 11.06.2010, Žáček Vladimír, 17.12.2025
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 369 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2026-02-15]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/369.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
nadregionální (kraje, CHKO, NP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
