Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Křivce - Klášterecký les

Vyhledávání

Křivce - Klášterecký les

Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Tachov
Katastrální území: Bezdružice
Mapové listy: 1141, 11414
Geologická správní oblast: Tepelské, tachovské, smrčinské, svatavské, chebsko-dyleňské a slavkovské krystalinikum; durynsko-vogtlandské paleozoikum; karlovarský masiv (jv. část)
Lokalizace: Les po obou stranách okresní silnice směr Křivice - Staré Sedlo, 700 m od Křivců v délce 500 m a šířce 1.5 km.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Sejpové pole, pozůstatek po středověké těžbě paleorozsypového zlata, sejpy pokrývají celé sledované území.
Technický objekt: rýžoviště
ID : 367

Geologie

Geologická charakteristika: Karbonské sedimenty tvoří sz. od Křivců tektonicky omezený relikt. Jeho podloží je tvořeno krystalinikem žlutické zóny. Na stavbě karbonu se tu podílejí všechny typy klastických sedimentů, převládají hrubozrnné psamity a psefity. Karbonský relikt u Křivců je výplní starého říčního koryta. Jeho povrch pokrytý zvětralinovým pláštěm je silně kontaminován historickou hornickou činností. Valouny v konglomerátových horizontech se vyznačují pestrým petrografickým složením. Nejmladší složkou valounového materiálu jsou granitoidy a žilné křemeny. Tyto horniny jsou doprovázeny hlavní částí klastického zlata, které se do sedimentačního procesu dostávalo jako jedna z posledních složek. Zrnitost zlata indikuje, že jeho zdroj neležel příliš daleko od dnešního místa uložení. Relikt karbonských uloženin je téměř celý pokryt starými pracemi na zlato. Jejich hustota a intenzita těsně sleduje výchozy a přípovrchové části hrubě klastických poloh. Povrchové partie eluvia a deluvia nabohacené zlatem se zpracovávaly rýžováním. Zlatonosné polohy se sledovaly i do hloubky. Při těžbě byl separován tmel slepenců od velkých valounů, které se zakládaly do vytěžených prostor. V letech 1976 - 1978 byla lokalita Křivice podrobně zkoumána pomocí velkoobjemových vzorků odebíraných ze širokoprofilových vrtů, z výchozů a ze starých odvalů (Klomínský et al. 1980, Novák et al. 1980). Psamitické až psefitické sedimenty jsou charakterizovány průběžnými nepatrnými obsahy klastického zlata, v průměru 5 ppb. Lokálně jsou vyvinuty obohacené slepencové polohy s 28 - 211 ppb (medián 55 ppb). V materiálu ze starých odvalů bylo zjištěno až 517 ppb (medián 86 ppb). Obsahy koncentrátů těžkých minerálů kolísají ve vzorcích od 15 do 5 527 g/t. Zlato je soustředěno zejména v koncentrátech s převahou granátu a má tendenci provázet polohy se zvýšeným obsahem těžkých minerálů. Tvoří zprohýbané, zaoblené a mechanicky opracované okrouhlé plíšky a oblá zrnka. V malém množství se vyskytují ostrohranné, nepravidelně omezené plíšky a agregáty, někdy srůstající s primárním křemenen. Největší zlatinky dosahují 2-3 mm, většina má však rozměry v desetinách milimetru. Zlato má vysokou průměrnou ryzost (942) a vyznačuje se přítomností Hg v průměru 0,5 %. Na složení zlatinek se podílí několik fází, vytvářejících složitou vnitřní stavbu. Na některých zlatinkách jsou povlaky amalgamů Au, které obsahují do 2 % Ag a 24-30 % Hg.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - karbon
Témata: těžební činnost a její následky, archeologie, mineralogie
Jevy: zrudnění, minerál
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: arkóza, pískovec
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Sejpové pole u Křivců je dokladem o těžbě zlata na Bezdružicku ve středověku, je to dílo plošně významného rozsahu (1.5 x 0.5 km2). Při archeologickém výzkumu byly objeveny pozůstatky středověké chýše zlatokopa. Zlato zde bylo dobýváno i hlubinně pomocí šachtic, z nihž byly vyraženy systémy chodeb, též plošně rozsáhlé.
Součást Geoparku: GeoLoci (část Česko-bavorského geoparku)
Střety zájmů: rekultivace, lesnictví
Popis střetů zájmů: Větší část lokality leží v zalesněném terénu. Riziko nežádocí rekultivace, zavážení dřevní hmotou či odpady
Stav lokality: dobrý

Literatura

Morávek, P. et al. (1992): Zlato v Českém masivu. - 248 p., ČGÚ Praha. Klomínský, J. - Pacovský, J. (1988): Historie psaná zlatem. - Svoboda, 154-155, Praha. Waldhauser, J. (1983): Užití zlata v pravěku zejména na Moravě a v Čechách, Moravské Muzeum Brno. 14-15 Mikulov. Klomínský, J. (1991): Atlas nerostných surovin ČR: Ložiska zlata. - ČGÚ Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vrána P., 27.10.93
Aktualizoval(a): Žáček Vladimír 14.06.10, Kukal Zdeněk 27.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 367 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-01-28]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/367.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pinky a sejpy zachovalé po středověké těžbě zlata. , Pavla Gürtlerová, 2010
Pinky a sejpy zachovalé po středověké těžbě zlata. , Pavla Gürtlerová, 2010
Pinky a sejpy zachovalé po středověké těžbě zlata. , Pavla Gürtlerová, 2010
Pinky a sejpy zachovalé po středověké těžbě zlata. , Pavla Gürtlerová, 2010


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]