Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Židenice
Mapové listy: 2434, 24342
Geologická správní oblast: Brněnská aglomerace, tišnovská a kuřimská kotlina
Lokalizace: 650 m jz. od vrcholu Bíle Hory
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Terasové štěrky tuřanské terasy v nadloží spraší ve svrchní části zaniklé pískovny
Technický objekt: pískovna
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3647

Geologie

Geologická charakteristika: Bývalá pískovna je situována u paty jv. svahu Bílé (Nové, Hybešovy) hory, na j. okraji sídliště Juliánov. Těžba zde probíhala v letech 1908–42 a patrně byla obnovena ještě v poválečných letech. Objektem zájmu byly především spodnobadenská klastika, tzv. brněnské písky, které jsou detailně popsány v textu o lokalitě Černovice – pískovna. Spodní části jsou v současnosti zesvahovány, a proto i přirozené výchozy těchto písků jsou spíše ojedinělé. Zajímavá je především svrchní část profilu, kde jsou v nadloží miocénních písků uloženy spraše s cicváry o velikosti až kolem 5 cm a v jejich nadloží se nachází štěrky tuřanské terasy z konce spodního, příp. začátku středního pleistocénu. Ve valounovém materiálu jsou zastoupeny především pískovce a prachovce karbonského a křídového původu (kolem 40 %), granitoidy brněnského masivu (až 45 %), v menší míře se objevují i rohovce, křemen a metamorfované horniny. Podle valounového složení a pozice je zřejmé, že šlo o závěrečnou fázi akumulace tuřanské terasy řekou Svitavou, jejíž údolí se do této doby nacházelo v prostoru mezi Stránskou skálou a Bílou Horou a pokračovalo paralelně s dnešním údolím přes Slatinu k Brněnským Ivanovicím (Musil 1997). Při dosažení této výšky akumulace došlo k vytvoření plošně velmi rozsáhlého akumulačního kužele, po kterém se řeka přemístila do prostoru dnešního toku a staré údolí definitivně opustila. Z těchto štěrků byl Musilem (1957) popsán nález fragmentu lebky medvěda druhu Ursus deningeri Reich. a prstní článek mohutného koně (Equus cf. marxi).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - pleistocén - střední pleistocén, kenozoikum - kvartér - pleistocén - spodní pleistocén
Témata: kvartérní geologie, sedimentologie
Jevy: cicváry, říční terasa
Původ geologických jevů (geneze): eolická (činnost větru), akvatická (činnost vody)
Hornina: spraš, štěrk, písek
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: vcelku volně přístupný profil ve štěrcích tuřanské terasy se zajímavou pozicí v nadloží starších spraší s cicváry až 5 cm velkými
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: s trochou opatrnosti volně přístupné (svah)
Stav lokality: dobrý

Literatura

Buriánek, D. et al.(2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 24-342 Brno-jih. - MS, Česká geologická služba.;MUSIL, R. (1957): Osteologické nálezy ze štěrkovny pod Stránskou skálou. (Osteologische Funde aus der Schottergrube unterhalb von ”Stránská skála” bei Brünn).– Anthropozoikum 6, Praha. 55–70.; MUSIL, R. (1997): Tuřanská terasa Svitavy v Brně. – Geol. výzk. Mor. Slez. v r. 1999, 7, 25–26.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vít Jan, 22.11.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3647 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3647.

Lokalizace v mapě: