Modřická cihelna
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres(y):
Brno-venkov, Brno-město
Obec:
Brno, Modřice
Katastrální území:
Přízřenice, Modřice
Mapové listy:
24-34 Ivančice, 24-342 Brno jih
Lokalizace:
1,5 km sz. od kostela v Modřicích.
Přístup k lokalitě:
vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Stručná charakteristika:
Horní část bývalé cihelny. Výchoz ve spraši v odlučné hraně antropogenně způsobeného sesuvu.
Technický objekt:
hliniště
ID:
3646
Geologie
Geologická charakteristika:
V bývalé cihelně v Modřicích bylo odkryto stratigraficky významné souvrství spraší a půd, řazené mezi standardní profily svrchního pleistocénu. Dnes je odkryta jen svrchní část v podobě odlučné stěny antropogenně (starou těžbou) vyvolaného sesuvu v z. části bývalé cihelny (foto 9-15). Jde asi o 6 m vysokou stěnu se souvrstvím slídnatých spraší (foto 9-16) s jedním málo výrazným půdním horizontem, v jehož podloží je poloha zvrstvených písčitých spraší s collumelovou faunou. Na bázi odkryvu byl v těchto sedimentech zachován blíže neurčený zvířecí paroh, patrně přemístěný soliflukcí.Tato lokalita byla středem zájmu mnoha badatelů již od předválečného období (Pelíšek 1940); seznam veškeré literatury, týkající se lokality Modřice je uveden v práci Valocha (2004). V podloží tohoto souvrství se místy nachází střednopleistocénní fluviální akumulace Svratky (Valoch 2004). Její největší mocnost ca. 8 m byla zjištěna sondou v roce 1954 v místech blíže silnici. Při postupu těžby byly však zjištěny jen soliflukcí rozvlečené štěrky jako doklad složitého kvartérně-geologického vývoje této fluviální akumulace. Není vyloučeno, že šlo eventuelně i o přemístěné štěrky z vyšší tuřanské terasy (Musil et al. 1955, Karásek et al. 1998). Přes tyto lokální problémy má modřická terasa v brněnské kotlině značný význam a opodstatnění jako geostratigrafický fenomén. Popsaná terasová úroveň byla zaváta spraší téhož stáří, ale bez doložených fosilních půd. V posledním interglaciálu mezi středním a svrchním pleistocénem se zde vyvinul komplex zdvojených půd (PK III, Stillfried A). Ve svrchnopleistocénních spraších se v interstadiálech vyvinuly černozemě PKII a málo výrazný půdní horizont PK I (Stillfried B, Smolíková 1968). Spraše a půdy byly datovány i archeologicky, nálezy paleolitických kamenných nástrojů (Pelíšek 1949, Valoch 2004). Nejstarší artefakt ze středního paleolitu byl zhotoven z modravě šedého rohovce patrně ze Stránské skály. Ostatní mladší z hnědého křemence, spongilitu, nahnědlého křemene. Z období mladého paleolitu pocházejí 2 artefakty z rohovce Stránské skály a jurského rohovce s černou patinou (Valoch 2004).
Regionální členění:
Český masiv > kvartér > kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie:
svrchní pleistocén
Témata:
kvartérní geologie, sedimentologie, paleontologie
Jevy:
cicváry
Původ geologických jevů (geneze):
eolická (činnost větru)
Hornina:
spraš
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Zbytek původně velmi významného sprašového pokryvu v nadloží štěrků modřické terasy. Význam jako geostratigrafický fenomén
Střety zájmů:
průmysl
Popis střetů zájmů:
Součást bývalé těžebny dnes využívané pro drcení a sklad stavební suti
Literatura a další zdroje
- Buriánek, D. et al.(2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 24-342 Brno-jih. - MS, Česká geologická služba.
- KARÁSEK, J. – SEITL, L.– VALOCH, K. (1998): Geomorphological and stratigraphic problems of loess series in Modřice near Brno. – Moravian geographical reports, 6, 1, 18–31.
- MUSIL, R. – VALOCH, K. – NEČESANÝ, V. (1955): Pleistocénní sedimenty okolí Brna. – Sbor. geol. Věd, Anthropozoikum, 4, 107–168.
- PELÍŠEK, J. (1940): Studie diluviálních půd (ve spraších) a diluviálního podnebí v oblasti svrateckého úvalu na Moravě.
- PELÍŠEK, J. (1949): Příspěvek ku stratigrafii spraší svrateckého úvalu. Práce moravskoslezské akademie přírodních věd, Brno.
- SMOLÍKOVÁ, L. (1968): Geneze mladopleistocenních půd v Modřicích u Brna na základě půdní mikromorfologie. – Čas. Min. Geol., Praha. 199–209.
- VALOCH, K. (2004): Pleistocenní sedimenty a paleolitické artefakty z cihelny v Modřicích u Brna. –Archeologické rozhledy LVI-2004, Praha. 619–626
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jan Vít, 22.11.2012
Aktualizoval(a):
Tomanová Petrová Pavla, 10.07.2014
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3646 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3646.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
malá
Geologický význam:
významný studijní profil
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
