Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Katastrální území: Modřice
Mapové listy: 2434, 24342
Geologická správní oblast: Brněnská aglomerace, tišnovská a kuřimská kotlina
Lokalizace: 1,5 km sz. od kostela v Modřicích.
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: Horní část bývalé cihelny. Výchoz ve spraši v odlučné hraně antropogenně způsobeného sesuvu.
Technický objekt: hliniště
ID : 3646

Geologie

Geologická charakteristika: V bývalé cihelně v Modřicích bylo odkryto stratigraficky významné souvrství spraší a půd, řazené mezi standardní profily svrchního pleistocénu. Dnes je odkryta jen svrchní část v podobě odlučné stěny antropogenně (starou těžbou) vyvolaného sesuvu v z. části bývalé cihelny (foto 9-15). Jde asi o 6 m vysokou stěnu se souvrstvím slídnatých spraší (foto 9-16) s jedním málo výrazným půdním horizontem, v jehož podloží je poloha zvrstvených písčitých spraší s collumelovou faunou. Na bázi odkryvu byl v těchto sedimentech zachován blíže neurčený zvířecí paroh, patrně přemístěný soliflukcí.Tato lokalita byla středem zájmu mnoha badatelů již od předválečného období (Pelíšek 1940); seznam veškeré literatury, týkající se lokality Modřice je uveden v práci Valocha (2004). V podloží tohoto souvrství se místy nachází střednopleistocénní fluviální akumulace Svratky (Valoch 2004). Její největší mocnost ca. 8 m byla zjištěna sondou v roce 1954 v místech blíže silnici. Při postupu těžby byly však zjištěny jen soliflukcí rozvlečené štěrky jako doklad složitého kvartérně-geologického vývoje této fluviální akumulace. Není vyloučeno, že šlo eventuelně i o přemístěné štěrky z vyšší tuřanské terasy (Musil et al. 1955, Karásek et al. 1998). Přes tyto lokální problémy má modřická terasa v brněnské kotlině značný význam a opodstatnění jako geostratigrafický fenomén. Popsaná terasová úroveň byla zaváta spraší téhož stáří, ale bez doložených fosilních půd. V posledním interglaciálu mezi středním a svrchním pleistocénem se zde vyvinul komplex zdvojených půd (PK III, Stillfried A). Ve svrchnopleistocénních spraších se v interstadiálech vyvinuly černozemě PKII a málo výrazný půdní horizont PK I (Stillfried B, Smolíková 1968). Spraše a půdy byly datovány i archeologicky, nálezy paleolitických kamenných nástrojů (Pelíšek 1949, Valoch 2004). Nejstarší artefakt ze středního paleolitu byl zhotoven z modravě šedého rohovce patrně ze Stránské skály. Ostatní mladší z hnědého křemence, spongilitu, nahnědlého křemene. Z období mladého paleolitu pocházejí 2 artefakty z rohovce Stránské skály a jurského rohovce s černou patinou (Valoch 2004).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - pleistocén - svrchní pleistocén
Témata: kvartérní geologie, sedimentologie, paleontologie
Jevy: cicváry
Původ geologických jevů (geneze): eolická (činnost větru)
Hornina: spraš
Geologický význam: významný studijní profil

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Zbytek původně velmi významného sprašového pokryvu v nadloží štěrků modřické terasy. Význam jako geostratigrafický fenomén
Střety zájmů: průmysl
Popis střetů zájmů: Součást bývalé těžebny dnes využívané pro drcení a sklad stavební suti
Stav lokality: dobrý

Literatura

Buriánek, D. et al.(2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1:25 000, list 24-342 Brno-jih. - MS, Česká geologická služba.; KARÁSEK, J. – SEITL, L.– VALOCH, K. (1998): Geomorphological and stratigraphic problems of loess series in Modřice near Brno. – Moravian geographical reports, 6, 1, 18–31.; MUSIL, R. – VALOCH, K. – NEČESANÝ, V. (1955): Pleistocénní sedimenty okolí Brna. – Sbor. geol. Věd, Anthropozoikum, 4, 107–168.; PELÍŠEK, J. (1940): Studie diluviálních půd (ve spraších) a diluviálního podnebí v oblasti svrateckého úvalu na Moravě.; PELÍŠEK, J. (1949): Příspěvek ku stratigrafii spraší svrateckého úvalu. Práce moravskoslezské akademie přírodních věd, Brno.; SMOLÍKOVÁ, L. (1968): Geneze mladopleistocenních půd v Modřicích u Brna na základě půdní mikromorfologie. – Čas. Min. Geol., Praha. 199–209.; VALOCH, K. (2004): Pleistocenní sedimenty a paleolitické artefakty z cihelny v Modřicích u Brna. –Archeologické rozhledy LVI-2004, Praha. 619–626.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Vít Jan, 22.11.12
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 10.07.14

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3646 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-25]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3646.

Lokalizace v mapě: