Všeobecná charakteristika

Kraj: Pardubický kraj
Okres(y): Pardubice
Katastrální území: Seník
Mapové listy: 1341, 13412
Geologická správní oblast: Ohebské, svratecké a poličské krystalinikum; železnohorské proter.; hlinská zóna; železnohorský masiv; chrudimské paleozoikum
Lokalizace: severní okolí obce Seník, při silnici Seník – Jankovice, naproti senickému mlýnu
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: skalní výchozy pískovců a břidlic, typová lokalita senického souvrství
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3624

Geologie

Geologická charakteristika: Výchozy pískovců a břidlic v okolí Seníku představují typovou lokalitu senického souvrství. Kodym (1933) je pravděpodobně na základě mineralogické zralosti a vytříděnosti řadil do ordoviku. Po nálezech střednokambrické trilobitové a brachiopodové fauny u Heřmanova Městce (Havlíček 1949, Havlíček– Šnajdr 1951a,b) byly přeřazeny do kambria. Jejich stratigrafická pozice uvnitř sledu senického souvrství kambria není zcela jasná, vzhledem k malé odkrytosti, subvertikálnímu úklonu a směrnému zlomu, který probíhá mezi Seníkem a Pelechovem. Vzhledem k vyšší mineralogické a chemické zralosti (viz kap. o geochemii sedimentů) v porovnání s lithickými drobami a šedozelenými břidlicemi, které jsou rozšířeny v jz. části listu v nadloží ediakarské chvaletické skupiny, patří spíše do svrchní části sledu kambria. Jako vlastní stratotyp senického souvrství určujeme opuštěný lom (Foto 9-13) naproti mlýnu na sz. konci Seníku (DB. ZC355). Lom je asi 200 m dlouhý a 20 m vysoký. V levé části lomu se v metrových až decimetrových pruzích střídají chlorit-sericitické fylitické břidlice s příměsí grafitu, šedozelené středně zrnité křemenné pískovce a konglomeratické pískovce. Ve střední části lomu jsou odkryty v mocnosti kolem 10 m fylitické břidlice, které přecházejí přes sled flyšových vrstev do masivních křemenných pískovců až křemenců v pravé části lomu, které pokračují i dále (foto 9-14). Křemenné pískovce, místy přecházející do tlustě lavicovitých konglomeratických pískovců, představují horizont odkrytý řadou opuštěných lůmků a zálomů, který se táhne od elevace Na kopci sv. od Krasnice až k V. okraji obce Seník. Na většině výchozů v tomto horizontu převažují střední až strmé úklony k SV (60-85°). Lavice pískovců často erozivně nasedají na polohy břidlic. Jde tudíž o sedimenty hustotních proudů. Báze pískovcových těles obsahují nezřídka duktilně deformované a budinované útržky podložních břidlic. Slabě metamorfované pískovce s metamorfními chlority a sericitem, místy klastickými muskovity, jsou jemnozrnné až středně zrnité horniny s převahou písčitých a siltových zrn nad valounky stabilních hornin - křemene a poměrně početných tmavě šedých až šedočerných i světlých silicitů, které pocházejí převážně z podložního proterozoika chvaletické skupiny. Valouny křemene i silicitů jsou zrnitostně nevytříděné, ale poměrně dobře opracované. Valouny křemene jsou tvořeny většinou agregáty silně deformovaných zrn, s deformačními strukturami typickými pro metamorfity. Přítomna jsou i zrna jemnozrnný kvarcitů s chloritem a slídami.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - chrudimské starší paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - kambrium - spodní kambrium
Témata: geologie, litologie, paleontologie, stratigrafie
Jevy: stratotyp, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: prachovec (siltovec), pískovec, droba, břidlice
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: typová lokalita senického souvrství
Součást Geoparku: Železné hory
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Střety zájmů nejsou známy
Stav lokality: dobrý

Literatura

DOUCEK, Jan (2012): Národní Geopark Železné hory - mapování. Závěrečná zpráva, MS Vodní zdroje Chrudim, spol. s r. o.; HAVLÍČEK, V. (1949): Paleontologický důkaz kambria v Železných horách. – Věst. Stát. Geol. Úst., 24.; HAVLÍČEK, V. – ŠNAJDR, M. (1951a): O střednokambrické a ordovické fauně Železných hor. – Věst. Ústř. Úst. geol., 26.; HAVLÍČEK, V. – ŠNAJDR, M. (1951b): Zpráva o nových poznatcích stratigrafie železnohorského staršího paleozoika. – Věst. Ústř. Úst. geol., 26.; KODYM, O. (1933): Mapovací zpráva ze Železných hor za rok 1932. – Věst. Stát. geol. Úst., 9, 1, 1–17.; Čech, S. ed. (2021): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000. list 13-412 Přelouč. – MS Archiv Čes. geol. služ. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Králová Anna, 05.11.12
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 12.09.17, Kukal Zdeněk 12.09.17, Čech Stanislav 18.02.21, Čech Stanislav 13.03.21

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3624 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-26]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3624.

Lokalizace v mapě: