Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Frýdek - Zámecký vrch

Vyhledávání

Frýdek - Zámecký vrch

Všeobecná charakteristika

Kraj: Moravskoslezský kraj
Okres(y): Frýdek-Místek
Katastrální území: Frýdek
Mapové listy: 2522, 25221
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: Jz. úpatí a úbočí vrchu, na kterém stojí Frýdecký zámek, podél železniční trati
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Dva samostatné úseky strmého svahu porostlého listnatým lesem a křovinami s izolovanými výchozy jílovců a pískovců
ID : 3578

Geologie

Geologická charakteristika: V izolovaných zasucených a zarostlých výchozech vystupují svrchnokřídové sedimenty frýdeckého souvrství podslezské jednotky v rámci karpatského flyšového pásma. Geologii výchozů na pravém břehu Ostravice pod Frýdeckým hradem poprvé studoval Hochstetter (1852). Na jejich základě definoval „Friedek-Mergel“ resp. „Friedek Schichten“ (frýdecký slín - vrstvy), což je původní označení frýdeckého souvrství. Ve výchozech frýdeckého souvrství na Zámeckém vrchu převažují šedohnědé vápnité prachovité jílovce nad hnědošedě navětralými jemně až středně zrnitými vápnitými pískovci tvořícími lavice 10 až 100 cm mocné. Pískovce jsou turbiditní s nerovnou laminací, místy proudovými čeřinami a bioturbacemi. Lavice pískovců jsou deformovány do typických skluzových vrás, což dokládá skluzovou povahu celého profilu na jv. úbočí Zámeckého vrchu a tudíž porušení stratigrafického pořádku vrstev. Jílovce obsahují obvykle 50-60 % prachového podílu a 5-10 % písčité příměsi, drobové pískovce obsahují 30-45 % kalcitu, 20-30 % jílovitého podílu, 25-45 % nedokonale opracovaného křemene, 1-2 % živců, 1-2 % bioklastů, 1 % jílovcových závalků a akcesoricky muskovit, biotit, chlorit, pyrit, glaukonit, siderit, dolomit (Eliáš a Hanzlíková, 1964). Z doby Hochstettera (1852) pocházejí z lokality nálezy amonitů Baculites hochstetteri Liebus a Puzosia aff. planulata Sow., které paleontologicky zpracovali Liebus a Uhlig (1902). Nálezy makrofauny se nověěji nepodařilo opakovat. Jílovce obsahují velmi bohatou mikrofaunu: bentosní i planktonické foraminifery, ostrakody, jehlice hub, ostny ježovek, ostrakody aj. Mikropaleontologické výzkumy lokality započali Růžička a Beneš (1949). Systematické zpracování foraminifer provedla Hanzlíková (1969) a vápnitý nanoplankton zhodnotili Hanzlíková et al. (1982). Na základě mikrofauny lze frýdecké souvrství na Zámeckém vrchu zařadit do svrchního maastrichtu – foraminiferová zóna Abathomphalus mayaroensis.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - podslezská jednotka
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - maastricht
Témata: litologie, paleontologie, stratigrafie, sedimentologie
Jevy: výchoz, zkameněliny - fauna, stratotyp
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jílovec (lupek), pískovec
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, geovědně historický význam

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: jz. svah Zámeckého vrchu je typovou lokalitu frýdeckého souvrství která slouží jako standard pro veškeré výzkumy, revize aj. pro geologickou veřejnost
Střety zájmů: dopravní stavby, vegetace
Popis střetů zájmů: Sz. část výchozů se nachází v strmém železničním zářezu, kde by mohla být ohrožena stavbou opěrné zdi a podobnými technickými řešeními. Jz. část výchozů pod ulicí Hasičská je v současnosti zarostlá listnatým lesem (pozemek města – park) a výchozy zanikají pod vrstvou hrabanky.
Stav lokality: špatný

Literatura

Eliáš, M. – Hanzlíková, E. (1964): Frýdecké vrstvy – typová lokalita na Zámeckém vrchu ve Frýdku-Místku. - Zprávy o geologických výzkumech v roce 1963, sv. 1, 255 - 256. Praha; Hanzlíková, E. (1969): The Foraminifera of the Frýdek Formation (Senonian). - Sbor. geol. Věd, P, 11, 7 - 84. Praha; Hanzlíková, E. – Krhovský, J. – Švábenická, L. (1982): Calcareous nannoplankton from the type locality of the Frýdek Formation (Lower Maastrichtian). - Sbor. geol. Věd, Paleontol., č. 25, 127 - 155. Praha; Hochstetter, F. (1852): Notiz über eine Kreideschichte am Fusse der Karpathen bei Friedek in k. k. Schlesien. - Jahrbuch geol. Reichsanst., 3, 4, 33-35. Wien; Liebus, A – Uhlig, V. (1902): Über einige Fossilien aus der karpatische Kreide. – Baiträge zur Paläontologie und Geologie ‚Ostereich-Ungarns und des Orients, 14, 1-2, 113-130. Wien; Růžička, B. – Beneš, V. (1949): Předběžná zpráva o foraminiferách frýdeckých vrstev. (Svrch. křída.) – Přírodovědecký sbor. ostrav. kraje, 10, 3, 253 – 260. Ostrava.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Bubík Miroslav, 25.10.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3578 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-03-29]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3578.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
výchoz pískovce pod zámkem ve Frýdku, Miroslav Bubík, 2012


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]