Roštejn - Roštýnská obora
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Kraj Vysočina
Okres(y):
Jihlava
Obec:
Doupě
Katastrální území:
Doupě
Mapové listy:
23-41 Třešť, 23-413 Hodice
Lokalizace:
Podloží a okolí hradu Roštejn, 2 km jižně od obce Růžená a asi 2 km na S od obce Doupě v Jihlavských vrších
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Skalní výchozy a mrazové sruby v okolí hradu Roštejn tvořené středně zrnitým dvojslídným granitem (varieta Mrákotín)
ID:
3536
Geologie
Geologická charakteristika:
Podle Albrechta J. a kol. (2003): Horninové podloží tvoří drobnozrnná biotit-muskovitická žula moldanubického plutonu. Skalní výchoz, na němž byl postaven hrad, je skalní hradbou na kryoplanační plošině. Na svazích nad ní jsou kamenná moře autochtonního původu, která jsou se vzrůstající vzdáleností od vrcholu stále více ovlivněna kongeliflukcí ( pomalým pohybem půdy po zmrzlém podloží). Další mrazové sruby a jejich zbytky s výraznou lavicovitou odlučností žuly se nacházejí v. a jv. od hradu, sruby jsou doprovázeny sutěmi a kamennými moři. Pozoruhodné jsou křemenné výplně puklin na některých balvanech, které jsou odolné vůči zvětrávání, a proto vystupují nad povrch balvanů. Podle Vernera K. a kol. 2012: Na lokalitě Roštejn se nachází soustava přirozených skalních výchozů, které tvoří dominantní skalní hradbu na kryoplanační plošině. Na svazích pod vrcholem se nachází rozsáhlá kamenná moře. Jedná se o jednu z typových lokalit dvojslídných paraluminických granitů mrákotínského složeného plutonu. Hornina je složena z kyselého plagioklasu, draselného živce, který ojediněle tvoří drobné vyrostlice do 5 mm, křemene, muskovitu a biotitu. Mezi hlavní akcesorické minerály patří andalusit, monazit, zirkon, apatit a běžné rudní minerály. Místy byly v granitech pozorovány částečně asimilované uzavřeniny okolních migmatitů. Na skalních výchozech lze pozorovat přednostní prostorovou orientaci magmatických minerálů, která vzniká během toku granitového magmatu. Charakteristická je dále přítomnost soustavy strmých puklin, převážně v průběhu S-J a V-Z. Hrad Roštejn, který je postaven na základech několika skalních výchozů, nechali vystavět v první polovině 14. století páni z Hradce (od jejich erbu byl odvozen původní název hradu - Rosenstein). V roce 1570 nechal hrad Zachariáš z Hradce přestavět v duchu renesance na lovecký hrádek. Roštejn je dnes jedním z nejlépe dochovaných opevněných sídel, jehož dominantu tvoří sedmiboká bergfritová věž vybudovaná na granitové skále. V roce 1915 hrad vyhořel, jeho opravy začaly v roce 1958, znovu byl otevřen pro veřejnost v roce 1969. V období renesanční přestavby hradu Roštejna vznikla v jeho blízkosti obora, jejíž pozůstatek o výměře 31,88 ha byl v roce 1977 vyhlášen jako přírodní rezervace Roštýnská obora. Předmětem ochrany je jeden z nejrozsáhlejších komplexů přírodě blízkých lesních společenstev bikových bučin v Jihlavských vrších. Zajímavé je i oplocení obory, jehož základem jsou ručně tesané sloupy z mrákotínského granitu.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > magmatity v moldanubiku > moldanubický plutonický komplex > centrální moldanubický masiv
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
geologie, strukturní geologie (tektonika), geomorfologie
Jevy:
charakteristická hornina, deformační stavby
Původ geologických jevů (geneze):
magmatická
Hornina:
granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní rezervace (PR)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Roštejnská obora. Kód AOPK ČR: 652. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Důvodem k ochraně je starý listnatý porost s převahou buku. Geologicky významné jsou výchozy a kamenná moře pod hradem a na v. a jv. chráněného území.
Součást národního geoparku:
Vysočina
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
bez střetů
Literatura a další zdroje
- Albrecht J. a kol. (2003): Českobudějovicko. In: Mackovčin P. a Sedláček M.(eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, str.176 Praha.
- Verner, K. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000 list 23-413 Hodice
- Tauber, O. (1987): Periglaciální tvary jihozápadní části Českomoravské vrchoviny, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd přírodních, svatek VIII, str. 52-53
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavlína Jirková, 30.11.2009
Aktualizoval(a):
Gürtlerová Pavla, 13.10.2010, DudíkSchulmannová Barbora, 04.07.2012, Kukal Zdeněk, 22.11.2017, Vajskebrová Markéta, 16.08.2023
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3536 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-20]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3536.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
velký
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
