Janštejn
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Kraj Vysočina
Okres(y):
Jihlava
Obec:
Batelov
Katastrální území:
Nová Ves u Třešti
Mapové listy:
23-41 Třešť, 23-413 Hodice
Lokalizace:
Skalní výchozy v podloží zříceniny hradu Janštejn, 900 m jihozápadně od kóty vrcholu kopce Strahovice
Přístup k lokalitě:
schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Stručná charakteristika:
několik samostatných skalních útvarů středně zrnitého dvojslídného granitu (typu Mrákotín) tvořící základy zříceniny hradu Janštejn
ID:
3532
Geologie
Geologická charakteristika:
Antropogenně pozměněný skalní výchoz - mrazový srub, orientovaný ve směru J/S v délce 40 m. Výška srubu je 4 - 5 m a šířka v průměru 2 m. Této přírodní zdi bylo ve středověku použito ke stavbě strážního hradu a v 15. století zbouraného. Je tvořen středně-zrnitým muskovit-biotitickým granitem mrákotínského složeného plutonu (varieta Mrákotín). Skalní výchozy mají asymetrický tvar, dominantně došlo k jejich rozpadu dle výrazných, SSV–JJZ orientovaných puklin. Z pohledu litologie na lokalitě vystupuje typická a plošně velmi rozšířená varieta středně zrnitého dvojslídného granitu (typ Mrákotín). Hornina je tvořena kyselým plagioklasem, draselným živcem, který ojediněle tvoří drobné vyrostlice do 5 mm, muskovitem, biotitem a křemenem. Mezi hlavní akcesorické minerály patří andalusit, monazit, zirkon, apatit a běžné rudní minerály. Magmatické foliace (přednostní prostorová orientace živců a slíd) upadají pod středními až strmými úhly k východu, jedná se pravděpodobně o primární stavby vzniklé během výstupu magmatu. Hrad Janštejn byl pravděpodobně vybudován v 1. polovině 14. století pány z Březnice. Při stavbě se využíval především právě granit mrákotínského typu, který vystupuje na výchozech v jeho podloží. Charakter stavby a použitý materiál je dodnes patrný z dnešních hradních pozůstatků jako jsou zbytky hradebních zdí a spodní část věže. V okolí hradu je plochý terén, původně kryoplanační plošina s kamenným mořem, dosud je pokryt kameny zejména západní svah.
Regionální členění:
Český masiv > moldanubikum > magmatity v moldanubiku > moldanubický plutonický komplex > centrální moldanubický masiv
Stratigrafie:
variské stáří vyvřelin
Témata:
geologie, litologie, geomorfologie
Jevy:
charakteristická hornina, mrazový srub
Původ geologických jevů (geneze):
magmatická, zvětrávání mrazové
Hornina:
granit (žula)
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Na lokalitě vystupuje typická a plošně velmi rozšířená varieta středně zrnitého dvojslídného granitu (typ Mrákotín)
Součást národního geoparku:
Vysočina
Střety zájmů:
bez střetů
Popis střetů zájmů:
bez střetů
Literatura a další zdroje
- Verner, K. et al. (2012): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1 : 25 000 53413 Hodice. ČGS. Praha
- Tauber, O. (1987): Periglaciální tvary jihozápadní části Českomoravské vrchoviny, Vlastivědný sborník Vysočiny, oddíl věd přírodních, svatek VIII, str. 49-50
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Barbora DudíkSchulmannová, 04.06.2012
Aktualizoval(a):
Kukal Zdeněk, 26.09.2017, Kukal Zdeněk, 21.11.2017, Vajskebrová Markéta, 31.08.2023
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 872 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-05-11]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3532.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
střední
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
střední
Geologický význam:
geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
