Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom Pěčín

Vyhledávání

Lom Pěčín

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Rychnov nad Kněžnou
Katastrální území: Pěčín
Mapové listy: 1414, 14141
Oblast: Orlicko-sněžnické, novoměstské a staroměstské krystalinikum
Lokalizace: 3 km zjz. od Rokytnice v Orlických horách, cca 150 m v. od vlakové zastávky Pěčín, na jz. úpatí vrchu Na homoli (576 m n. m.).
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Opuštěný rozsáhlý lom o délce 65 m a výškou 40 m. V minulosti těžba pyroxenicko-amfibolického gabrodioritu. Na spodním patře zbytky nezpracovaného kamene, jinak zasucený a zarostlý.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3457

Geologie

Geologická charakteristika: Lom se nachází v tělese pyroxenického amfibol-biotitového granodioritu, které je uloženo v biotitických plagioklasových pararulách zábřežské série a amfibolitech novoměstské série. Vlastní magmatity byly z velké části odtěženy a jsou patrné pouze v reliktech (OPLETAL a kol. 1980). Zdejší granodiorit je středně zrnitý s všesměrnou, nebo nevýrazně usměrněnou stavbou. Hlavními minerály jsou křemen (15-16 %), plagioklas (7-50 %), K-živec (9-13 %), biotit (16-20 %), amfibol (5-10 %), pyroxen (0,3-0,7 %) a apatit (0,1-0,2%). Akcesoricky je přítomen zirkon (DOMEČKA, OPLETAL 1974). KRATOCHVÍL (1962) a LÁZNIČKA (1965) uvádí z granodioritu přítomnost celistvých žilek prehnitu a kalcitu a jemnozrnné impregnace pyritu. Granodiorit běžně obsahuje až decimetrové inkluze temně šedých, jemnozrnných křemenných dioritů s všesměrně zrnitou texturou a nevýrazně porfyrickou strukturou, s vyrostlicemi plagioklasu a řídce rozptýlenými zrny titanitu, na povrchu jsou místy vyvinuty krystalky a kůry laumontitu a skapolitu (LÁZNIČKA 1965; (DOMEČKA, OPLETAL 1974). Zajímavý je žilný doprovod mikrogranitů a aplitů. Místy se vyskytují i polohy tvořené středně zrnitým, amfibol-pyroxenickým gabrem zelenočerné barvy, které proniká do amfibolitů a má s nimi neostrý kontakt a způsobuje jejich rekrystalizaci na hrubozrnné gabroamfibolity. V amfibolitech byla zjištěna rudní parageneze tvořená hematitem a pyritem + chalkopyritem v podobě „litých“ proužků, spolu s kalcitem a chloritem. Z oxidační zóny rudní mineralizace byla popsána řada sekundárních minerálů (limonit, sádrovec, malachit, azurit a chryzokol) (REŽNÝ, MARTINEC 1975; LÁZNIČKA 1965).Datum otvírky lomu není přesně znám. KRČMÁŘ (1936) uvádí, že již v roce 1878 byl zakoupen okresní správou od předchozího majitele Kašpara Jedličky. Později lom spravovali podnikatelé Klícha a Mareš, v době před II. sv. válkou lom vlastnila společnost Litická a.s.. Kronika obce Pěčína uvádí, že po válce byl lom příležitostně využíván místními soukromníky, později přešel do vlastnictví místního JZD, posledním majitelem lomu bylo výrobní družstvo – Stavba Jaroměř (BÍLEK a kol. 1990). V těžebně se již od konce 19. stol. lámalo pomocí dynamitu, který byl z počátku odebírán z Litic nad Orlicí. Při stavbě dráhy Doudleby – Vamberk – Rokytnice bylo zřízeno na kopci v lese Březině zvláštní skladiště dynamitu, jež bylo po ukončení stavby darováno roku 1907 obci. Po lámání se kámen ručně roztloukával a štěrk se v metrovkách rozvážel po okolních silnicích. Roku 1928 se natlouklo tímto způsobem na 600 kubíků štěrku, později byl zbudován velký drtič (KRČMÁŘ 1936). V roce 1937 až 1938 byl materiál používán zejména pro výstavbu pohraničního opevnění na tvrzi Hanička (VAVŘÍNOVÁ 1940), později byl používán družstvem Stavba Jaroměř jako kvalitní betonářské a silniční kamenivo a také jako stavební a základový kámen. V roce 1963 byla provedena v lomu celková rekonstrukce a mechanizační modernizace. V důsledku postupující těžby byly původní dva samostatné lomy v roce 1974 zcela propojeny (BÍLEK a kol. 1990). V 70. letech proběhly geologické průzkumy, jejichž výsledkem byl podrobný výpočet zásob (ONDERKA, PUDA 1975). Činnost v lomu byla ukončena v roce 1993, později přešel objekt lomu do soukromého vlastnictví.V lomu nebyly provedeny žádné rekultivační práce a těžební prostory byly ponechány spontánní sukcesi. V současné době je lom hustě zarostlý křovinami a stromovým náletem. Ve spodní bázi lomového dna vznikl, malý, trvalý mokřad. Dle platného územního plánu zde bylo vymezeno lokální biocentrum.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin
Témata: petrologie, mineralogie, ložisková geologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: granodiorit, diorit, gabro
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně v CHKO
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Dobře vyvinuté těleso granodioritu s dioritovými inkluzemi a žilným rojem mikrogranitů a aplitů, zajímavá mineralogická asociace.
Součást VCHÚ: CHKO Orlické hory
Střety zájmů: těžba povrchová, skládky odpadků
Popis střetů zájmů: Těžba v lomu ukončena. Doporučeno zachovat geologicky cenné fenomény a umístit výrazné informační cedule v blízkosti lomu, které mohou zamezit ukládání odpadu.
Stav lokality: ucházející

Literatura

BÍLEK P., KOPECKÝ P., NEUMANNOVÁ Š., SUKOVÁ H., TOJŠL P. (1990): Pěčín – surovina: kámen stavební. Etapa průzkumu: vyhledávací. Stav ke dni 20.9.1990. MS – ČGS, Geofond Praha, 33 str.; DOMEČKA K., OPLETAL M. (1974): Granitoidy západní části orlicko-kladské klenby. – Acta Univ. Carol., Geologica 1: 75-109.; KRATOCHVÍL J. (1962): Topografická mineralogie Čech. Díl V., O – Ř, Nakladatelství ČSAV, Praha, 492 str.; KRČMÁŘ J. (1936): Obec Pěčín v Orlických horách, Vlastivědný popis. Vamberk, 17-18 str.; LÁZNIČKA P. (1965): Nové nálezy nerostů v Čechách. MS – Sborník Národního muzea a Společnosti Národního muzea 1965/11, 1-141.; ONDERKA R., PUDA S. (1975): Závěrečná zpráva Pěčín – kamenolom. Surovina: kámen. Etapa: Vyhledávací – kategorie C2. MS – ČGS, Geofond Praha, 39 str.; OPLETAL M., DOMEČKA K., ČECH S., ČUTA M., FAJST M., HOLUB V., KAČURA G., LÍBALOVÁ J., POŠMOURNÝ K., SEKYRA J., STŘÍDA M., ŠALANSKÝ K., ŠULCEK Z., TÁSLER R., VALEČKA J. (1980): Geologie Orlických hor. Ústřední ústav geologický v Academii Praha, 208 str.; REŽNÝ K., MARTINEC P. (1975): Geologická vycházka zátopovým územím u Přímu na Zdobnici. MS – Okresní pedagogické středisko v Rychnově n. Kn., OTMS OŠ ONV, 7 str.; Kronika obce Pěčín II., 1929-1943, MS – Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou, 384 str.; VAVŘÍNOVÁ, M. (1940): Lomy Čech a Moravy. 12 – Okres Žamberk. Geologický ústav pro Čechy a Moravu, Praha, 47 str.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Zemánková Tereza, 13.12.16
Aktualizoval(a): Pokorný Richard 15.12.16, Kukal Zdeněk 16.09.17, Kukal Zdeněk 27.09.17, Kukal Zdeněk 29.09.17, Kukal Zdeněk 11.12.17

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Kalcitová žilnatina v amfibolitech., Tereza  Zemánková, 2016
Krystaly biotitu v pěčínském gabru. Vzorek z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou., Tereza  Zemánková, 2016
Celkové defilé lomu v Pěčíně., Tereza  Zemánková, 2016
Celkové defilé lomu v Pěčíně., Tereza  Zemánková, 2016
Ametystová geoda s červeným chalcedonovým okrajem v granodioritu., Tereza  Zemánková, 2016
Povlak sekundárního malachitu z lomu v Pěčíně. Vzorek z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou., Tereza  Zemánková, 2016


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]