Rysová - příkrovová troska
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Zlínský kraj
Okres(y):
Vsetín
Obec:
Rožnov pod Radhoštěm
Katastrální území:
Tylovice, Hážovice
Mapové listy:
25-23 Rožnov pod Radhoštěm, 25-233 Valašská Bystřice
Lokalizace:
Masív Rysové hory (kóta 554 m n. m.) se nachází asi 1 km j. od Tylovic
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Denudační příkrovová troska račanského příkrovu tvoří vrcholovou část Rysové hory, úbočí jsou tvořena podložní slezskou jednotkou a rozsáhlými sesuvy.
ID:
3437
Geologie
Geologická charakteristika:
Vrcholová část Rysové hory morfologicky vystupuje nad mírnějšími svahy a na s., jz. a sv. straně je ohraničena odlučnými hranami plošně rozsáhlých sesuvů pokrývajících svahy. Vrcholovou část tvoří převážně hrubě rytmický flyš křivských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky, úbočí a úpatí pak měkčí horniny rožnovského, menilitového a krosněnského souvrství slezské jednotky. Pozice pevného tělesa křivských vrstev na relativně plastickém podloží predisponovala rozsáhlé svahové deformace a gravitační kolaps příkrovové trosky. Slezská jednotka na svazích je odkryta zašlými drobnými lomy. Na s. svahu 430 m. od vrcholu je to zašlý lůmek bez výchozů v jehož suti lze vidět úlomky hnědošedých dynówských slínovců, tmavých rohovců a křemitých pískovců pocházejících z menilitového souvrství a zároveň žlutohnědá jílovitá eluvia a lavice jemnozrnných vápnitých muskovitových pískovců krosněnského souvrství. Na z. svahu 650 m zsz. od vrcholu se v dalším lůmku bez výchozů v sutích nacházejí hojně bělavě navětralé, hnědošedé slínovce (dynówské), černé destičkové jílovce a rohovce (rohovcové vrstvy) menilitového souvrství. v rokli potoka nad lomem jsou odkryty sesuté červenohnědé nevápnité jílovce kaumbergského souvrství, které již patří k bázi tektonické trosky račanské jednotky. Jejich stratigrafickou příslušnost dokládá fauna aglutinovaných foraminifer zóny Caudammina gigantea (campan-maastricht). Svrchnokřídové jílovce byly vyvlečeny podél hlavního násunového zlomu račanské jednotky. Bázi příkrovové trosky tvoří belovežské souvrství nově pozorované v sutích odlučné hrany v cípu lesa asi 200 m ssz. od vrcholu. Vyznačují se jemnozrnnými zelenošedými křemennými pískovci doprovázenými šedozelenými, šedohnědými, a červenohnědými nevápnitými jílovci s mikrofaunou aglutinovaných foraminifer charakteristických pro belovežské souvrství: Rhabdammina discreta (Brady), Kalamopsis grzybowskii (Dyl.), Glomospira gordialis (J. &P.), Saccammina placenta (Grz.), Paratrochamminoides spp., Recurvoides spp. aj. (stratigraficky neprůkazné v rámci intervalu paleocén-eocén). Z dřívějšího mapování (Pesl, 1990) je znám pruh belovežského souvrství podél j. okraje příkrovové trosky. Konečně, křivské vrstvy zlínského souvrství, které tvoří hlavní masu příkrovové trosky vystupují ve vrcholové skalce a v odlučných hranách vrcholové části. Jsou to převážně středno- až hrubozrnné vápnité a arkózové pískovce, místy slepencové. Charakteristické jsou hnědošedé porézní zvětrávací kůry pískovců. V sutích byly pozorovány hojné hnědošedé nevápnité střepové jílovce zlínského typu pocházející z horních části rytmů nebo intraklastů. Z vložky černošedých jílovců v jz. odlučné hraně byly získány dinocysty eocénu (pravděpodobně svrchního) potvrzující příslušnost flyšových vrstev ke křivským vrstvám.
Regionální členění:
Karpaty > flyšové pásmo > magurská skupina příkrovů > račanská jednotka;
Karpaty > flyšové pásmo > vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů > slezská jednotka
Stratigrafie:
paleogén, svrchní křída
Témata:
strukturní geologie (tektonika), geomorfologie
Jevy:
sesuv, stolová (tabulová) hora, zlom
Původ geologických jevů (geneze):
tektonická, sedimentární , gravitační
Hornina:
pískovec, jílovec (lupek), rohovec, slínovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Zajímavé geol. lokality registrované v ČGS v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území):
Beskydy
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Masív Rysové je charakteristickým příkladem příkrovové trosky a navíc je zajímavý i z hlediska svahových deformací, jako příklad gravitačního kolapsu masívu podmíněného plastickým podložím.
Střety zájmů:
nestabilita terénu
Popis střetů zájmů:
odkryvy - zpravidla drobné staré lůmky - jsou ohroženy černými skládkami odpadu
Literatura a další zdroje
- Bubík M.et al. (2008): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 25- 233 Valašská Bystřice. Česká geologická služba. Praha
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Pavla Gürtlerová, 16.02.2012
Aktualizoval(a):
Bubík Miroslav, 24.02.2012
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 3437 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-19]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3437.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
střední
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
regionální (mapování, VKP)
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
regionálně-geologický význam (mapování)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
dobrý
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
