Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Žíla polzenitu u Vesce

Vyhledávání

Žíla polzenitu u Vesce

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Liberec
Katastrální území: Světlá pod Ještědem
Mapové listy: 0331, 03312
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: Jz. okraj obce Vesec, cca 500m od j. okraje,
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Nenápadný kamennou sutí pokrytý val sv.- jz. směru v loukách, v jižní části se vyskytují i bloky masivního polzenitu - vesecitu.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3399

Geologie

Geologická charakteristika: Výchoz vulkanické žíly u obce Vesec patří k jedinečným památkám dokládajícím historii geologických věd v Českých zemích. Navštívil ho patrně již ve 40. letech 19. století Franz Maximilian Xaver Zippe, údajně autor nejstarší, ovšem nedochované geologické mapy Českého království, který zde odebral první vzorky pro svou sbírku nerostů a hornin; ta se pak stala základem sbírek Národního musea v Praze. V 60. letech vyšetřoval laboratorně Zippeho vzorky zakladatel české petrografie Emanuel Bořický a označil horninu jako pykritický basalt. O dalších 20 let později poukázal Alfred Stelzner na okolnost, že Bořickému se nepodařilo identifikovat v hornině minerál zvaný melilit, který se od té doby pokládá za příznačnou minerální složkou zdejších i ostatních ultramafických vulkanitů; mezinárodní komise pro terminologii vulkanických hornin doporučuje pro ně nyní název „melilitolit“. Stelzner byl též jediný badatel, kterému bylo známo, že jihozápadní ukončení žíly tvořila dnes prakticky odtěžená pyroklastika vyplňující extrusivní komín – poznatek, který od té doby zcela upadl v zapomenutí. Karl Hermann Scheumann zavedl v letech 1913 a 1922 do odborné literatury pro zdejší vulkanity název „polzenity“ (podle německého názvu říčky Ploučnice: die Polzen) s varietou „vesecit“ (podle obce Vesec), a to výslovně jako uznání Bořického zásluh. Typová lokalita této horniny to však není; Scheumann vyšetřoval namísto toho vzorky z lokality Děvín. Výchoz žíly u Vesce pokládal např. Franz Wurm v 80. letech 19. století za nejsevernější pokračování Velké Čertovy zdi, její souvislý průběh je však u Kozlence v údolí potoka Jizerky přerušen, takže přímý důkaz pro tento výklad chybí. Žíla tvoří asi 300 m dlouhý, nevysoký hřbítek na jv. okraji golfového hřiště poblíž Rozstání. Příznačný pro vesecit je chybějící minerál klinopyroxen a značný podíl odrůdy olivinu, zvané monticellit. Další jeho součásti jsou melilit a nefelin. Podle dosud provedených K-Ar-datování se žíla tvořila v období mezi pozdní svrchní křídou a paleocénem, datování jsou však zatížena různými methodickými nedostatky, takže je zatím nelze pokládat za přesvědčivě prokázaná. V rýhách a vrtech byla tato žíla prokázaná až k Lužické poruše, kde se její výchozy ztrácejí. S nefelinitem Velké Čertovy zdi má vesecit společnou extrémní basicitu a vysoký obsah CaO a MgO. Okolo lokality prochází naučná stezka Ještědské vápence z Rozstání pod Ještědem na Ještědské paseky s odbočkou na Mazovu horku, která je druhým opěrným bodem pro řešení otázky průběhu a lokalizace nejsevernějšího konce „Velké Čertovy zdi”. Žíla Mazovy horky však s veseckou žílou není ani petrograficky, ani strukturně-geologicky identická. Na jejím zalesněném vrcholu a na jejich svazích se nacházejí archeologicky a kulturně významné objekty: tři valy zaniklého strážiště Kriuzenburg (?) a do pískovce vytesané obydlí, zvané Skalákovna. (Paluska A., Veselý P. 2010).(Aktualizace 2/2015 A. Paluska).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: kenozoikum - terciér (paleogén - neogén), mezozoikum - křída - svrchní křída
Témata: vulkanologie, petrologie
Jevy: žíla (magmatická), charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: polzenit
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Typová lokality horniny polzenit - vesecit. Součást významného vulkanického komplexu terciérního až svrchnokřídového stáří (počátek mladší vulkanické aktivity v Evropě) s výskytem specifických hornin unikátního složení a původu jsou důvodem k navržení k ochraně.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střetu zájmů.
Stav lokality: ucházející

Literatura

PALUSKA, Antonín & VESELÝ, Pavel (2010): Návrh na rozšíření chráněné oblasti Národní přírodní památky „Čertova zeď“ v severních Čechách (Český Dub-Osečná) a vytvoření chráněné oblasti „Velká Čertova zeď“.- 2. vulkanologický seminář odborné skupiny vulkanologie České geologické společnosti v Teplicích,Speciální publikace Regionálního muzea v Teplicích, str. 35-36.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 07.02.12
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 21.03.14, Gürtlerová Pavla 24.02.15, Kukal Zdeněk 25.09.17, Kukal Zdeněk 26.09.17, Kukal Zdeněk 20.12.17, Vajskebrová Markéta 20.05.20

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3399 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2020-08-07]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3399.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Val pokrytý kamennou sutí představuje výchoz vulkanické žíly tvořené polzenitem. , Markéta Vajskebrová, 2020
Na svahu Mazovy horky se nachází kulturně významný objekt - do pískovce vytesané obydlí, zvané Skalákovna. , Markéta Vajskebrová, 2020
Vpravo val pokrytý kamennou sutí  a vrch Mazova horka jsou pozůstatky vulkanických žil., Markéta Vajskebrová, 2020
Val pokrytý kamennou sutí představuje výchoz vulkanické žíly tvořené polzenitem. , Markéta Vajskebrová, 2020
Val pokrytý kamennou sutí představuje výchoz vulkanické žíly tvořené polzenitem. , Markéta Vajskebrová, 2020
Vzorek polzenitu z valu od Vesce., Markéta Vajskebrová, 2020
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]