Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Příluky
Mapové listy: 2514, 25142
Geologická správní oblast: Podslezská a slezská jednotka
Lokalizace: Zářez u domu ve východní části obce Příluky. Na zahradě za posledním domem vlevo od silnice do Jasenice.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: V zářezu u domu tektonický kontakt vulkanitů (pikritové lávy) s jílovci.
ID : 3397

Geologie

Geologická charakteristika: Na zahradě za posledním domem na v. okraji obce Příluky, vlevo od silnice do Jasenice vychází drobnozrnné monchiquity, které mají v nadloží tmavošedé jílovce. Kontakt vulkanitů s jílovci je tektonický. Na dvorku u domu vystupují pikritové lávy s četnými kalcitovými mandlemi. Tmavošedé vápnité jílovce hradišťského souvrství obsahují smíšená společenstva vápnitých a aglutinovaných bentózních foraminifer . Vedle druhů běžných pro spodní křídu "Rhizammina" sp., Glomospira gordialis (J. et P.), Pseudonodosinella troyeri (Tappan), Recurvoidella concava (Chap.), Astacolus sp. byly zjištěny vůdčí druhy Ammobaculoides carpathicus Ger. - valangin až apt, Protomarssonella praeoxycona (Moull.) - barrem až apt, Recurvoidella vocontiana (Moull.) - akmezóna v barremu. Vápnité jíly obsahují relativně diversifikované vápnité nanofosílie. Dále byly zaznamenány nehojně druhy Watznaueria britannica, W. fossacincta, Manivitella pemmatoidea, Lithraphidites carniolensis, Retacapsa crenulata, Helenea chiastia, Percivalia fenestrata, Rhagodiscus ebulosus, Zeugrhabdothus embergerii, Haqius circumradiatus, Cyclagelosphaera reinhardtii, Clepsilithus maculosus a Cretarhabdus sp. (d.b. MB035). Význačný druh C. maculosus dovoluje zařazení v rámci intervalu svrchní hauteriv-spodní barrem. Monchiquity jsou výrazně postižené sekundárními přeměnami jako je chloritizace a karbonitizace. Diopsid (XMg = 0,86-0,95, Ti = 0,06-0,08 apfu, Na = 0,03-0,04 apfu) tvoří drobná automorfní zrna a vyrostlice. Plagioklas vyplňuje prostor mezi pyroxeny. Pyroxeny (foto 9-8) jsou často postiženy sekundárními přeměnami (chloritizace, serpentinizace). Drobnější zrna bývají zcela pseudomorfována chloritem, který chemicky odpovídá železem bohatému klinochloru (XMg = 0,61; Al/(Al+Fe+Mg) = 0,30). Základní hmota je tvořena směsí sekundárních minerálů. Kalcit tvoří nepravidelná zrna a někdy zatlačuje sekundární minerály vzniklé přeměnou pyroxenů. Jako poměrně běžné akcesorické minerály se objevují apatity, ilmenity a magnetity. Titanem bohatý magnetit (Ti = 0,30-0,31 apfu) tvoří až 0,1 mm velká automorfní až hypautomorfní zrna. Většinou obsahují drobné krystalograficky orientované odmíšeniny. Původně se patrně jednalo o ilmenit dnes jsou však nahrazeny z velké části titanitem. Titanit také tvoří drobná zrna v hornině. Apatit se většinou vyskytuje ve formě až 0,5 mm dlouhých sloupců, které v sobě někdy uzavírají sekundární minerály (původně se jednalo patrně o inkluze skla). V základní hmotě bývá kromě živců přítomen chlorit, minerály serpentinové skupiny a jílové minerály. Draselný živec se vyskytuje jako lištovité krystalky (Ab2-8). Albit tvoří drobně zrnité agregáty které vyplňují prostory mezi lištami draselného živce (Ab99). Chlorit tvoří shluky drobných lupínků které svým chemickým složením odpovídají klinochloru (XMg = 0,42-0,48; Al/(Al+Fe+Mg) = 0,85-0,88). Vzácně tento chlorit tvoří vějířovité agregáty které vyplňují drobné dutinky po plynech. Pyroxenické monchiquity místy přechází do amfibol-biotitických monchiquity. Jde o drobnozrnné horniny tmavé barvy složené hlavně z plagioklasu amfibolu a biotitu. Někdy tvoří tmavé minerály drobné vyrostlice, velmi často jsou ale nahrazovány chloritem a živce zatlačuje kalcit. Pikrity většinou obsahují drobné mandle (kolem 5 mm) vyplněné vrstvičkami kalcitu a chloritu. Hornina dále obsahuje vyrostlice olivínu, který je částečně nahrazen minerály serpentinové skupiny a karbonátem. V základní hmotě se vyskytují hlavně drobné sloupce amfibolu a xenomorfní až hypautomorfní plagioklas, který je postižen sekundárními přeměnami.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka - godulský vývoj, Karpaty - flyšové pásmo - vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů - slezská jednotka - kelčský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - spodní křída, mezozoikum - křída - svrchní křída
Témata: stratigrafie, vulkanologie, paleontologie
Jevy: výchoz
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická, sedimentární
Hornina: jílovec (lupek), lamprofyr
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významný výchoz tektonického kontaktu vulkanitů (pikritových láv) s jílovci hradišťského souvrství.
Střety zájmů: nestabilita terénu, zástavba
Popis střetů zájmů: Svah je místy velice nestabilní - lokalitu ohrozuje zářez způsobený lidskou činností.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Novotný a kol. (2011): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000, 25-142 Valašské Meziříčí. - ČGS, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Novotný Roman, 20.01.11
Aktualizoval(a): Novotny Roman 27.02.12, Kukal Zdeněk 07.11.12, Kukal Zdeněk 27.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3397 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3397.

Lokalizace v mapě: