Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Bražiska - Pod Paléskou

Vyhledávání

Bražiska - Pod Paléskou

Všeobecná charakteristika

Kraj: Zlínský kraj
Okres(y): Vsetín
Katastrální území: Poličná
Mapové listy: 2514, 25142
Geologická správní oblast: Předmagurská, račanská (v. od Napajedelské brány), bystrická a bělokarpatská jednotka
Lokalizace: 280 m jv. od k. 366 U Paléska, cca 1 km jjz. od železničního mostu přes Vsetínskou Bečvu. 1500 m sz. od obce Jarcová.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: V korytě řeky Vsetínské Bečvy vychází lavice šedé, šedohnědé jemnozrnné pískovce a šedé, šedohnědé, vápnité prachovité jílovce - střípkovitě rozpadavé.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3387

Geologie

Geologická charakteristika: V korytě řeky Vsetínské Bečvy vychází na povrch proměnlivě mocné lavice a desky pískovce, dosahující až 250 cm. Pískovce jsou šedé, šedohnědě až žlutošedě zvětrávající, jemnozrnné až střednozrnné, biodetritické. Místy jsou tvořeny středně až hrubozrnými slepencovými polohami a šedými až šedohnědými jílovce. Lavice pískovce jsou pozitivně gradačně zvrstvené s čeřinovitou laminaci a pozitivní gradací. Ojediněle se vyskytují i drobnozrnné vápnité petromiktní slepence s klasty černošedých a zelených fylitů. U střednozrnného pískovce jsou klastické složky dobře až velmi dobře zaobleny, velikostní vytříděnost klastů je špatná. Průměrná velikost klastů se pohybuje okolo 0,3 mm. V hornině dominují polozaoblenná až oválná zrna křemene. Jílovce jsou šedé, šedohnědé, hnědošedé až tmavě hnědošedé, proměnlivě prachovité a vápnité, destičkově až střípkovitě rozpadavé. Hemipelagity tvoří vložky kolem 1 cm mocné šedozelených prachovitých nevápnitých jílovců. Fosilní záznam křivských vrstev je relativně bohatý z hlediska mikropaleontologie. V hemipelagických jílovcích se vyskytuje relativně hojná autochtonní fauna aglutinovaných foraminifer s Rhabdammina sp., Reophax elongatus (Grzyb.), Paratrochamminoides dubius (Grzyb.) eocenního stáří. Turbiditní hnědošedé vápnité jílovce obsahují vápnité nanofosílie a zároveň i cysty dinoflagellát. Organodetritická složka pískovců je tvořena úlomky koralinních řas, velkými foraminiferami (Lepidocyclina, Discocyclina, Nummulites), malými foraminiferami (mělkovodní rotalidní a miliolidní bentos), foraminiferovým planktonem (Subbotina, Acarinina?) a jehlicemi hub. V oblasti přimknutí toku Vsetínské Bečvy ke strmým svahům při levém nárazovém břehu probíhá dílčí tektonický kontakt – násun zóny Tří kamenů račanské jednotky s okrajovou zónou křivského pásma. Křivské pásmo pak tvoří skalní podklad s. části přírodní památky Bražiska.
Regionální členění: Karpaty - flyšové pásmo - magurská skupina příkrovů - račanská jednotka
Stratigrafie: kenozoikum - paleogén - eocén
Témata: stratigrafie, sedimentologie
Jevy: výchoz
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: jílovec (lupek), pískovec, slepenec (konglomerát)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významný výchoz křivských vrstev v rámci naučné stezky Valašské Meziříčí - Jarcová. Přírodní zajímavost.
Střety zájmů: jiné lidské aktivity
Popis střetů zájmů: V případě regulace vodního toku.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Novotný a kol. (2011): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1:25000, 25-142 Valašské Meziříčí. - ČGS, Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Barak Petr, 13.01.12
Aktualizoval(a): Novotny Roman 27.02.12, Krejčí Oldřich 19.10.12, Kukal Zdeněk 29.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3387 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3387.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Výchoz křivských vrstev zlínského souvrství v korytě řeky Bečvy. , Roman Novotný, 2010


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]