Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom Střeleč

Vyhledávání

Lom Střeleč

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Jičín
Katastrální území: Újezd pod Troskami
Mapové listy: 0334, 03342
Oblast: Česká křídová pánev - labská a čáslavská křída; křída Dlouhé meze
Lokalizace: Lom Střeleč firmy Sklopísek Střeleč, a.s. se nachází při z. okraji Hrdoňovic, v místě dnes už neexistující osady Skaříšov.
Přístup k lokalitě: - vstup na zvláštní povolení (vojenský prostor, lom, soukromý pozemek)
Charakteristika objektu: Jámový lom a pískovna firmy Sklopísek Střeleč, a.s.
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3356

Geologie

Geologická charakteristika: Lom se během let zahloubil z původního povrchu terénu (kolem 327 m n. m.) až do nynější kóty 250 m. Představuje tedy téměř 80 m vysoký profil, v kterém jsou odkryty shora dolů: spraše (5 – 13 m), které spolu s podložními vápnitými jílovci březenského souvrství (0 – 3 m) představují skrývku. Níže následují žluté pískovce „slévárenské“ (kolem 30 m), pod nimi až na dno lomu jsou bělošedé písky „sklářské“ (asi 47 m). Do pískovců se vkládají tzv. červené polohy (svrchní, střední, rozhraničující a spodní). To je tradiční technologické dělení suroviny ložiska Střeleč. Litologicky lze v kvádrových pískovcích, patřících do teplického souvrství, odlišit několik cyklů či sekvencí, oddělených jílovitoprachovitými pískovci rudofialové barvy (červené polohy). Architekturu písčitých těles je možné sledovat v lomových stěnách na vzdálenost 600 m. Ze sedimentárních textur je možné studovat různé druhy šikmého zvrstvení pískovců: šikmé planární zvrstvení bělošedých pískovců a protisměrné šikmé zvrstvení (hruboskalské pískovce), korytovité šikmé zvrstvení žlutých pískovců (zrnitostně gradované křemenné pískovce). Z biogenních textur jsou hojné chodby rodů Thallassinoides, Ophiomorpha, Gyrolites, Scolithos. Místy je v pískovcích hojná makrofauna především mlži rodu Pinna a Rhynchostreon méně hojní jsou inocerámové (Čech 2009a), vzácností jejich akumulace na vrstevních plochách. Průběh tzv. červených poloh umožňuje v lomu rozpoznat tektonické fenomény (viz kapitola Tektonika). Dominantní roli hraje skaříšovský v.-z. zlom, či spíše poruchové pásmo pro svoji hydrogeologicky drenážní funkci. Naopak těsnící efekt se projevuje na paralelním zlomu v s. části ložiska, na který je vázána žíla neogenního bazanitu, která je z větší části zjílovělá (argilizovaná). V jejím endokontaktu s pískovci jsou vytvořeny železité kůry. V r. 1997 byla těžbou odkryta intruze bazanitu (10 x 10 m) se sloupcovou odlučností. V plášti intruze byly klasty křemenných pískovců se zděděnou sloupcovou odlučností. Zároveň byly odkryty apofýzy vulkanitu do křídových pískovců. V r. 2004 bylo těleso bazanitu zlikvidováno. Lom poskytuje v současnosti nejlepší odkryv ve spraších na území Českého ráje s nálezy malakofauny. Ve vrtech byly lokálně pod spraší vyvinuty fluviální štěrky a písky o mocnosti kolem 1 m. Mezi jedinečné jevy patří vznik podzemních kanálů a pseudokrasových prostor dosahujících výšky 15 m a délky 300 m, což je řadí k největším v Českém ráji. Na tyto podzemní kanály navazují sufozí a subterénní erozí vzniklé propady (pseudozávrty) a iniciální stádia roklí na lomových stěnách. Na písčitých osypech lomových stěn či odvalech je možné po dešti spatřit malé zemní pyramidy a famózní provazce pískotoků, za větru se tvoří čeřinová pole. Podzemní voda vytékající z podzemních kanálů vynáší písčitý matriál, který se usazuje ve formě delt. Je tak možné přímo v lomu modelově studovat vznik křídových deltových těles Českého ráje.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - jizerský vývoj
Stratigrafie: mezozoikum - křída - svrchní křída - coniak
Témata: geologie, hydrogeologie, kvartérní geologie, ložisková geologie, mineralogie, paleontologie, sedimentologie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina, erozní rýha, ichnofosilie, inkrustace, intruze, jeskyně pseudokrasová, litologické rozhraní, ponor, pseudozávrt, vyvěračka, vývěr, zkameněliny - fauna, zlom, zvrstvení, žíla (magmatická)
Původ geologických jevů (geneze): eolická (činnost větru), vulkanická, sedimentární
Hornina: pískovec, bazanit, spraš, slín
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Lokalita pro své vyjmečné odkrytí geologických, tektonických, hydrogeologických, geodynamických a exodynamických jevů patří bezesporu mezi geotopy a exkurzní lokality.
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: těžba
Popis střetů zájmů: Těžební řez se neustále posouvá. Dokud bude trvat exploatace suroviny nelze navrhnout k ochraně.
Stav lokality: dobrý

Literatura

ČECH, S. – SMUTEK, D. (2006): Nové poznatky o geologii a hydrogeologii lomu Střeleč. In: Sborník referátů 50 let CHKO Český ráj. – Z českého ráje a Podkrkonoší – Suplementum 11, 72–76. Turnov.; Čech, S., et.al. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-342 Rovensko pod Troskami. - Česká geologická služba. Praha.; ADAMOVIČ, J. – CÍLEK, V. eds (2002): Železivce české křídové pánve. – Knih. Čes. speleol. Společ., 38, 172 s. Praha.; ČECH, S. (2009a): některé nové nálezy inoceramové fauny v oblasti Českého ráje. – Zpr. geol. Výzk. v r. 2008, 85–91.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Čech Stanislav, 12.11.11
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 26.11.12, Kukal Zdeněk 21.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3356 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-12-10]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3356.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Akumulace schránek (lumachela) inoceramů C. waltersdorfensis hannovrensis na vrstevní ploše písčitého deltového tělesa L1. , Stanislav Čech, 2010
Pokračování pseudokrasové jeskyně uvnitř pískovcového masivu. , J Ondroušková, 2010
Argilizovaná žíla bazanitu s apofýzami. Na endokontaktu jsou železité inkrustace. Severní část lomu Střeleč., Stanislav Čech, 2010
Tektonická zóna při žíle bazanitu v s. části lomu. Tektonická zóna je zvýrazněná hydroxid-oxidy železa., Stanislav Čech, 2010
Ústí pseudokrasové jeskyně na dně lomu., Stanislav Čech, 2010
Zemní pyramidy v písku na dně těžební etáže. Výška útvarů je cca 5 cm. , Stanislav Čech, 2010
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]