Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Omice - lom

Vyhledávání

Omice - lom

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-venkov
Katastrální území: Omice
Mapové listy: 2434, 24341
Oblast: Letovické, krhovické, nectavské a svinovsko-vranovské krystalinikum; moravikum; krystalinikum miroslavské hrástě; brunovistulikum
Lokalizace: jv. od Omic v údolí Bobravy
Přístup k lokalitě: - s výjimkou - autem přístupná s povolením vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Aktivní lom
Technický objekt: lom
ID : 3336

Geologie

Geologická charakteristika: V lomu se nacházejí zvrásněné muskovit-biotitické a biotitické ruly s různým stupněm migmatitizace. Kromě křemene, draselného živce, plagioklasu, muskovitu a biotitu také často obsahují granát, cordierit a sillimanit. Cordierit tvoří oválné, částečně přeměněné porfyroblasty, které někdy uzavírají relikty granátu nebo jehlice sillimanitu. Převážně stromatitický migmatit obsahuje světlý leukosom bohatý na živce a křemen a tmavý melanosom s vysokým obsahem biotitu. Leukosom se v migmatitech koncentruje do až několik cm mocných pásků. Ruly s nízkým stupněm migmatitizace mohou obsahovat relikty starší minerální asociace, jejímž charakteristickým minerálem je kyanit. Poměrně běžně se v lomu vyskytují až několik metrů mocné žíly biotitických až muskovit-biotitických středně zrnitých granitů. Některé z těchto žil obsahují až několik dm velké enklávy středně až hrubě zrnitých dioritů. Tvar a vzácně přítomné schlazené okraje těchto enkláv indikují, že jsou produktem míšení kyselého a bazického magmatu. Ve spodní části lomu byly odkryty větší tělesa gaber, která intrudovala přímo do hornin metamorfního pláště. Gabra jsou středně až hrubě zrnité horniny, světle až tmavě šedé barvy, tvořené hlavně hypautomorfním plagioklasem, amfibolem a biotitem. Obsahy těchto tří minerálů se mohou v jednotlivých vzorcích měnit. Hrubozrnná metagabra se často skládají téměř výhradně z amfibolu a některé vzorky můžeme dokonce petrograficky klasifikovat jako hornblendity. Mafická až ultramafická gabra obsahují hypautomorfní až xenomorfní zrna amfibolu (71–95 mod. %), která jsou na okrajích zatlačována chloritizovaným biotitem a jehlicovitým aktinolitem. Xenomorfní plagioklas je přítomen v malém množství a bývá postižen sekundárními přeměnami. Běžnými akcesorickými minerály jsou apatit a opakní minerály. Středně zrnitá biotit-amfibolická metagabra až křemenná metagabra jsou světlejší a obsahují 40–70 mod. % amfibolu. Vyvřelé i metamorfované horniny jsou proráženy žílami pegmatitů, jejichž mocnost může být i větší než 1 m. Jejich minerální asociace je poměrně jednoduchá: křemen, kyselý plagioklas, draselný živec, muskovit a místy také biotit. Někdy se v těchto žilách objevuje sloupcovitý turmalín, který tvoří vějířovité agregáty až několik cm dlouhé. Také zde byly popsány drobné sloupcovité krystaly andalusitu a granát. V lomu Omice byly také zjištěny drobné budiny vápenců. Na zlomu se vyskytovaly drobné čočkovité budiny o velikosti do 10 cm tvořené karbonátovou horninou. Karbonátová hornina měla masivní vzhled a šedobílou až šedou barvu. Byla tvořena hlavně velmi jemnozrnným mikritickým karbonátem obsahujícím určitý podíl jílovité složky. Větší objekty, uložené v jemnozrnné hmotě, bylo možné interpretovat jako zbytky původních sedimentárních struktur („klasty“ jemnozrnného karbonátu jako nepříliš zřetelné řasové či sinicové struktury a oválné agregáty hrubozrnnějšího kalcitu jako prožerky červů). Některé klasty bylo možné přiřadit k vápencům typu mudstone. Zjištěné údaje neumožnily zcela jednoznačnou interpretaci vzniku studované karbonátové horniny.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - brunovistulikum - brněnský masiv - brněnský masiv - záp. granodioritová oblast
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: geologie, mineralogie, petrologie
Jevy: skála
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), metamorfní (kontaktní metamorfóza), magmatická
Hornina: migmatit, granit (žula), gabro
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Výskyt granitů, gaber až dioritů brněnského masivu a migmatitů jeho metamorfního pláště na jedné lokalitě.
Střety zájmů: skládky odpadků, těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Dnes těžba probíhá ve v. části lomu. Západní část lomu je zavážena stavební sutí a na rekultivované ploše byla vybudována solární elektrárna.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Buriánek D., Bubík M., Franců J., Fürychová P., Havlín A., Gilíková H., Janderková J., Konečný F., Krejčí Z., Krumlová H., Kryštofová E., Kunceová E., Müller P., Paleček M., Pecina V., Poul I., Sedlaček J., Skácelová Z., Šrámek J., Tomanová Petrová P., Verner K., Večeřa J., Vít J. (2011): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 list 24-341 Oslavany. Závěrečná zpráva, 257 s. MS Česká geologická služba.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Buriánek David, 26.10.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3336 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3336.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Spodní etáž lomu částečně překrytá skládkou stavebních odpadů. Stav před stavbou fotovoltaické elektrárny (19. 5. 2009)., David Buriánek, 2010
Žíla aplitu porušená poklesovým zlomem., David Buriánek, 2010
Striace na zlomové ploše., David Buriánek, 2010
Enklávy dioritů v biotitickém granitu, příklad míšení magmat., David Buriánek, 2010


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]