Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Kníníčky
Mapové listy: 2432, 24324
Geologická správní oblast: Letovické, krhovické, nectavské a svinovsko-vranovské krystalinikum; moravikum; krystalinikum miroslavské hrástě; brunovistulikum
Lokalizace: Levý břeh přehrady u Sokolského koupaliště. Na severní straně Brněnské přehrady se nad vtokem Rozdrojovického potoka do přehradního jezera.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Na ukloněné skalní plošině štěrky, které jsou směrem k S a SZ překryty mocnou vrstvou spraší. Na východní straně (nad Rozdrojovickým potokem) je plošina rozdělena skalním stupněm asi 3 m vysokým.
ID : 3298

Geologie

Geologická charakteristika: Rezavě hnědé místy až načervenalé středně až hrubě zrnité štěrky tvořené většinou poloostrohranými, méně často polozaoblenými valouny rul (hlavně bítešské), méně křemene, granitoidů, pískovců a arkóz, ojediněle i fylitů. Jejich velikost je do 7 cm, ojediněle až 15 cm. Jsou často mírně zvětralé, někdy až rozpadavé. Štěrky mají většinou podpůrnou stavbu klastů (hrubě písčitá základní hmoty vyplňuje prostory mezi vzájemně se dotýkajícími valouny). Hrubě zrnité písky tvoří mezi štěrkem místy i samostatné čočkovité polohy. Další štěrky jsou zachovány o něco výše – nad skalním stupněm – a byly odkryty při stavbě rozlehlejší novostavby (db. BV022). Dají se označit jako středně zrnité s velikostí valounů do 5 cm, ojediněle až 10 cm. V ostatních parametrech se neliší od štěrků popsaných u cesty pro pěší. Výšková úroveň a celková situace výše položených štěrků je dovoluje jednoznačně přiřadit k úrovni odpovídající tuřanské terase – tedy stratigraficky na konec spodního pleistocénu. U níže položených nelze vyloučit i stáří mladší, jejichž sedimentace proběhla až po hloubkové erozi celou mocností tuřanské terasy, a která se zastavila jen něco málo pod její bází. V tomto případě by šlo o štěrky uložené až ve středním pleistocénu. Naproti přes malý záliv Brněnské přehrady vystupují diority brněnského masivu (db. BH047), které jsou zde středně zrnité, zřetelně usměrněné foliace 228/30) s náznaky kumulátové stavby (pásky a smouhy bohaté amfibolem, nebo naopak plagioklasy). Hypautomorfní plagioklasy bývají výrazně postiženy sekundárními přeměnami. Krátce sloupcovitý hypautomorfní amfibol má délku většinou kolem 6 mm. Jako sekundární minerály se běžně vyskytují minerály epidotové skupiny a chlorit. Z akcesorických minerálů je běžný ilmenit, apatit a titanit. Na několika místech jsou zřetelné žíly granodioritů, bazaltů a pegmatitů pronikající do dioritů o mocnosti od několika cm do několika dm. V pegmatitech a křemen chloritových žilách jsou zde hojná hnízda černého turmalínu. Žíly pegmatitů až aplitů mají šedobílou nebo načervenalou barvu. Střední část žíly bývá hrubozrnná, avšak směrem k okrajům žíly se zrnitost hornin někdy zmenšuje (aplity). Skládají se hlavně z kyselého plagioklasu, draselného živce a křemene. Místy se objevují vějířovité agregáty nebo jehlicovité krystaly turmalínu. Mnohem častěji však turmalín tvoří až několik cm velké akumulace na kontaktu žil s okolními diority. Jde o drobně až středně zrnité agregáty sloupcovitého turmalínu skoryl-dravitové řady. Jako akcesorický minerál se v pegmatitech vyskytuje zirkon.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - brunovistulikum - brněnský masiv - brněnský masiv - dioritová zóna, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér - pleistocén - střední pleistocén, proterozoikum - neoproterozoikum (1000 - 542 Ma)
Témata: sedimentologie, geologie, mineralogie
Jevy: říční terasa, skála
Původ geologických jevů (geneze): magmatická
Hornina: štěrkopísek, diorit
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Sedimenty středního pleistocénu.
Střety zájmů: turistika
Popis střetů zájmů: Turistická lokalita.
Stav lokality: špatný

Literatura

Hanžl P. et al., 2011: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 24324, Brno sever.- Český geologický ústav Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pecka Tomáš, 02.06.11
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla 27.09.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3298 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3298.

Lokalizace v mapě: