Polické stěny

Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Náchod
Obec: Police nad Metují, Božanov, Martínkovice, Suchý Důl, Machov, Křinice
Katastrální území: Suchý Důl, Martínkovice, Božanov, Slavný, Hony, Křinice, Hlavňov, Bělý
Mapové listy: 04-31 Meziměstí,04-33 Náchod, 04-314 Teplice na Moravě,04-332 Hronov
Lokalizace: Pískovcové skály SV. od Police nad Metují s osou položenou na vrcholech Honský Špičák (652,2 m), Supí hnízdo (702,0 m), Modrý kámen (685,8 m), Velká kupa (708,4 m), Božanovský špičák (772,7 m), Bílá skála (708,0 m) a Signál (707.8 m). Svahy spadající od této linie směrem do Polické pánve včetně hluboce zaříznutých roklí.
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Geomorfologicky zajímavé rozsáhlé skalní útvary vytvořené v kuestě křídových pískovců (skalní města).
ID: 3282


Geologie

Geologická charakteristika: Polické stěny tvoří SV. okraj polické pánve, směrem k Broumovu spadají příkrými skalními srázy NPR -Broumovské stěny, kdežto na opačnou stranu, na Policko, se svažují mírněji a jsou zde rozbrázděny hlubokými údolími, která zde vytvářejí menší skalní města. Nejznámějšími místy jsou Kovářova a Zaječí rokle, okolí Signálu, skalní hřiby na Slavném aj. Skalní města jsou tvořeny hrubozrnnými arkózovitými pískovci křídového stáří (jizerské souvrství, turon). Pískovce jsou tvořeny až z 88% křemenem, 4% živcem a 0.7% úlomky rul. Směr šikmého zvrstvení pískovců a jejich mineralogický obsah ukazuje, že zdrojovou oblastí pískovců byla oblast Sovích hor na V. až SV. (Klein 1961). Pískovce směrem k ose polické pánve rychle přecházejí do písčitých slínovců. Na přechodu mezi oběma faciemi se hojně nachází fosilní fauna (převážně břichonožci rodu Rhynchnella).
Regionální členění: Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - hejšovinský vývoj
Stratigrafie: svrchní křída
Témata: geomorfologie, paleontologie, sedimentologie, strukturní geologie (tektonika), botanika, hydrogeologie
Jevy: kuesta, kamenné moře, pramen, skála, skalní město, skalní hřib, skalní komín, skalní strž (rokle), skalní plotna, skalní okno, skalní převis , skalní věž, soutěska, voštiny, vodopád, zkameněliny - fauna
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická, zvětrávání
Hornina: pískovec


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Národní přírodní památka (NPP) v CHKO
Součást velkoplošného ZCHÚ (chráněné území): Broumovsko
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území): Polické stěny. Kód AOPK ČR: 5325. Odkaz na informace v  Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rozlehlé skalní město s reliktním borem a suťovými lesy na úpatí. Při hraně Broumovských stěn se vyskytují skalní hřiby. Nejpěknější jsou v okolí Slavného a v okolí Božanovského Špičáku. Pískovce broumovských stěn představují významný hydrogeologický kolektor. Vyhlášení ZCHÚ: MK, 5. 3. 1956, č. předpisu: 55.763/55. 1.10.2009 byla vyčleněna tato oblast z Broumovských stěn a vyhlášena samostatně jako NPP Polické stěny s ochranou geomorfologicky ojedinělých útvarů tvořených formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních plošin a měst, složitě členěných hřbetů a skalních věží, kaňonů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočisnými společenstvy a se zbytky přirozených lesních ekosystémů a typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena NPR Broumovské stěny, které navazují na Polické stěny na východě.
Součást národního geoparku: Broumovsko
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: Střetem zájmů by mohla bý t těžba pískovců která je prozatím soustředěna na ložisku Božanov,těženém lomem již od l8.stol


Literatura a další zdroje
  • Klein, V. (1961): Příspěvek k poznání křídy vnitrosudetské deprese. - Sbor. Ústř. Úst. geol., odd. geol., 26, 1959, 2. díl, 569-611. Praha. Nedomlel, A. - Návratová, K. (1979): Geologický průzkum křídových pískovců severovýchodních Čech. - Sborník 22. konference ČSMG, 187-196. Trutnov. Petrascheck, W. (1934): Der bohmische Anteil der Mittelsudeten und sein Vorland. - Mitt. Geol. Gesell., 26, 1-136. Wien

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stanislav Čech, 31.10.1994
Aktualizoval(a): Gürtlerová Pavla, 07.01.2011, Kukal Zdeněk, 21.12.2017


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3282 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-12-23]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/3282.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: střední
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: národní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]