Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Hády - lom V džungli

Vyhledávání

Hády - lom V džungli

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Maloměřice
Mapové listy: 2441, 24413
Oblast: Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm včetně kry Maleníku
Lokalizace: Jihozápadní úbočí kóty Hády (424 m n. m.), západní část areálu maloměřických lomů
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: středně a svrchnodevonské petromiktní slepence s vápencovými valouny; styk vápenců macošského a líšeňského souvrství
Technický objekt: lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3272

Geologie

Geologická charakteristika: V j. a jv. části lomu V džungli se nacházejí skalky petromiktních slepenců středního–svrchního devonu (dříve ozn. jako sedimenty "Old redu"), které patří k nejlepším výchozům tohoto litotypu na Moravě. Ve slepenci pestrý valounový materiál zahrnuje různé typy magmatitů (9 % vulkanitů a 45 % plutonitů), metamorfity tvoří 45 % valounů, sedimenty cca 1 %. Valounový materiál pravděpodobně pochází z vyšších, dnes erodovaných částí brněnského masivu a jeho pláště. Tmel slepenců je nejčastěji arkózovitý, těžká frakce má hojný epidot. Lom V džungli i po rekultivaci a zasypání nižší části dnes nejlépe odkrývá kontakt macošského souvrství, resp. mokerských vápenců macošského souvrství a líšeňského souvrství. Při bázi východní stěny vystupuje jen několik metrů vysoký profil v nejsvrchnější části masivních až hrubě lavicovitých světlešedých mokerských vápenců nejmladšího mokerského cyklu macošského souvrství. Jen lokálně, spíše ve formě vyvlečených čoček, nebo v balvanech u paty stěny můžeme nalézt litotyp typický pro nejnižší část líšeňského souvrství v oblasti Hádů. Je to mikritický šedý hlíznatý vápenec, který je ekvivalentem klasických křtinských vápenců vystupujících severněji v Moravském krasu. Výše vystupují typické rytmity – deskovitě se střídající černošedé vápnité prachovce až prachovité břidlice a bioklastické, často gradačně zvrstvené vápence. Obecně však je již při prvém pohledu na celou stěnu markantní rozdíl v litologii vápenců usazovaných na mělkovodních vápencových plošinách (macošské souvrství) a nadložních vápencích hádsko-říčských (líšeňské souvrství), které jsou produktem dynamičtější svahové kalciturbiditní sedimentace. Z hlediska tektonického je na stěně zřetelný generelní východní až jihovýchodní mírný až strmý úklon vrstev. Kalciturbidity jsou často provrásněny vráskami decimetrového až metrového řádu, (vergence hrnutí je od JZ) a pelitičtější partie jsou postiženy intenzivní osní kliváží. Při kontaktu macošského a líšeňského souvrství můžeme sledovat drobné vrásové přesmyky s posunem v řádu metrů.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum - Moravský kras
Stratigrafie: devon, karbon
Témata: geologie, litologie, sedimentologie, strukturní geologie (tektonika), paleontologie
Jevy: litologické rozhraní, skalní stěna, stratotyp, transgrese, vrása, kras
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , tektonická
Hornina: slepenec (konglomerát) , vápenec, břidlice jílovitá
Geologický význam: paleontologická typová lokalita, významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: význačná geologická lokalita, styk vápenců macošského a líšeňského souvrství, výchozy petromiktního slepence stáří střední až svrchní devon, paleokrasové jevy
Střety zájmů: jiné lidské aktivity, rekultivace
Popis střetů zájmů: bývalý lom je rekultivován, možné využití prostoru i k jiným účelům
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Navrženo k ochraně. Doporučeno spojit celé území Hády ( id = 3171,3172,3173) do jednoho komplexu případně rozšířit stávající chráněná území id 1127- Velká Klajdovka a 2554- Kavky.15.7.2011; Jedna z nejinstruktivnějších evropských lokalit kontaktu kalciturbiditové a útesové devonských sedimentárních sledů. Pozorovány paleokrasové fenomény. Ze strukturních fenoménů důležité přesmyky s vergencí k SSV. 05.11.2011;

Literatura

Gilíková H. et al. (2010): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000, 24-413 Mokrá-Horákov. – MS Čes. geol. služ. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gilíková Helena, 01.11.10
Aktualizoval(a): Gilíková Helena 14.01.10, Gilíková Helena 14.01.11, Otava Jiří 15.07.11, Otava Jiří 05.11.11, Kukal Zdeněk 18.12.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3272 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-07-17]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3272.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Jeden z nejinstruktivnějších odkryvů svrchním devonem moravského krasu - frasn (vilémovické vápence) a famen (hádsko-říčské a křtinské vápence). Na varisky deformovaných vápencích jsou uloženy jurské mělkomořské karbonáty s hojnou faunou amonitů, belemnitů, brachiopodů apod., Tomáš Kumpan, 2006
Jeden z nejinstruktivnějších odkryvů svrchním devonem moravského krasu - frasn (vilémovické vápence) a famen (hádsko-říčské a křtinské vápence). Na varisky deformovaných vápencích jsou uloženy jurské karbonáty, Tomáš Kumpan, 2006
Vrásový přesmyk na kontaktu masivních vápenců macošského souvrství a kalciturbiditů líšeňského souvrství (svrchní devon)., Jiří Otava, 2005
Hády -lom V džungli,styk macošského a líšeňského souvrství, kalciturbidity., Jiří Otava, 1999
Přesmyk - detail., Jiří Otava, 1999
Hády - lom V džungli, styk macošského a líšeňského souvrství., Jiří Otava, 1999
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]