Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Lom Kalcit

Vyhledávání

Lom Kalcit

Všeobecná charakteristika

Kraj: Jihomoravský kraj
Okres(y): Brno-město
Katastrální území: Líšeň
Mapové listy: 2441, 24413
Geologická správní oblast: Drahanský a mírovský kulm, moravský a mladečský kras
Lokalizace: 1800 m sv. od retranslační stanice Hády
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Činný lom, brněnské písky a výplně dutin ve vápencích macošského souvrství, překryto sprašemi
Technický objekt: pískovna, lom
Exkurzní lokalita: ano
ID : 3269

Geologie

Geologická charakteristika: Mokerské vápence macošského souvrství (svrchní frasn) tvoří 30–100 cm mocné lavice agregátových vápenců. Jedná se o biodetritický, mikrito-peletový vápenec, horizontálně zvrstvený vápenec. Obsahuje amfipory – Amphipora moravica Zukalová, dále jsou přítomny stromatoporoidea, stromatakty. V horní hraně v. stěny lomu Kalcit jsou tyto vápence rozrušeny abrazí spodnobadenského moře. Příboj zde vymodeloval hluboké a otevřené rozsedliny a nad hranou lomu zanechal dobře opracované balvany až metrových rozměrů. Povrch rozsedlin a příbojem opracovaných balvanů je narušen bioerozí. Jsou to především kruhovité jamky až 10 cm v průměru typu Circolites isp. interpretované jako úkryty regulárních ježovek a šachty po vrtavé činnosti mlžů Gastrochaenolites isp. (Mikuláš 2004). V hlubokých depresích a rozsedlinách se nachází vápencová sekundárně stmelená brekcie, která obsahuje pouze ostrohranné úlomky vápence. Okraje depresí jsou vyplněny limonitem. V nadloží vápence je transgresně uložený střednozrnný až hrubozrnný písek, pískovec až drobnozrnný slepenec. Detailnějším sedimentologickým studiem části odkrytého profilu byly vyčleněny 4 litofacie (Sm, St, Gt, Gm).Vyčleněné litofacie vykazují znaky typické pro sedimentaci z vodního případně gravitačního proudu. Směr transportu je generelně k JV, přičemž směr akrece jednotlivých vyčleněných těles se částečně měnil, docházelo k překládání aktivních částí a částečné erozi dříve usazeného materiálu. Studovaný odkryv je součástí rozsáhlého klastického tělesa kuželovitého tvaru. Tyto sedimenty jsou interpretovány jako produkt depozice v rámci hrubozrnné delty, která směrem k JV pokračovala do spodnobadenské karpatské předhlubně s marinní sedimentací (Nehyba 2001). Brněnské písky obsahují relativně bohatou mělkovodní foraminerovou faunu s Heterolepa dutemplei (d`Orb.), Nonion commune (d`Orb.), Elphidium hauerinum (d`Orb.), E. fichtelianum (d`Orb.), E. cf. crispum (L.), Bolivina antiqua d`Orb., Lenticulina div. sp., Globigerinoides trilobus (Rss.), Ammonia sp. a další. Drobné závalky byly datovány do karpatu, nalézají se v nich hojně mořské foraminifery Pappina breviformis (Papp et Turn.), Uvigerina graciliformis Papp et Turn., Cassidulina laevigata d`Orb., Pullenia bulloides (d`Orb.), Bolivina dilatata Rss., Bulimina elongata d`Orb., B. striata d`Orb., Cassigerinella sp., Globigerina ottnangiensis Rögl a další spolu s fragmenty ostnů ježovek, zoárií mechovek, jehlic hub a schránek měkkýšů.Popis litofacií: Sm-Světle hnědošedý jemnozrnný až středozrnný písek, jílovitý, velmi špatně vytříděný, masivní. Klínovité těleso, ostrá zvlněná báze i svrchní vrstvení plocha. St-Světle hnědošedý jemnozrnný písek, relativně dobře vytříděný, hrubé šikmé zvrstvení. Těleso nepravidelně čočkovitého tvaru, ostrá zvlněná báze i svrchní vrstvení plocha. Gt-Střídání lamin gravelitu a hrubozrnného písku, hůře zřetelné korytovité šikmé zvrstvení obvykle s mírným sklonem, hojné jílové závalky do 2 cm. Polozaoblené až poloostrohranné klasty křemene obvykle do 0,7 cm vzácně až 5 cm. Větší klasty relativně hojnější podél nepravidelně zvlněné báze. Klínovité až ploše deskovité těleso, ostrá zvlněná báze i svrchní vrstvení plocha. Gm-Světle hnědý špatně vytříděný gravelit, závalky jílu do 1 cm v průměru především podle nerovné báze, masivní klínovité až ploše deskovité těleso, ostrá zvlněná báze i svrchní vrstvení plocha.
Regionální členění: Karpaty - karpatská předhlubeň - karpatská předhlubeň - jižní část, Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - moravskoslezské paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - devon, kenozoikum - neogén - miocén - střední miocén - baden - spodní baden (morav)
Témata: sedimentologie, paleontologie
Jevy: zvrstvení, ichnofosilie, zkameněliny - fauna, transgrese
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: vápenec, písek
Geologický význam: významný studijní profil, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Výchoz brněnských písků v nadloží vápenců macošského souvrství
Střety zájmů: těžba povrchová
Popis střetů zájmů: povrchová těžba vápenců
Stav lokality: dobrý
Popis stavu lokality: Navrženo k ochraně. Činný lom, po ukončení těžby je žádoucí konzervace lokality 04.11.2011;

Literatura

Gilíková H. et al. (2010): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000, 24-413 Mokrá-Horákov. – MS Čes. geol. služ. Praha.; Mikuláš, R. (2004): Bioerosion in the geologic record of the Czech Republic. Field trip guide for the pre-conference excursion. 4th International Bioerosion Workshop, August 22-28, Czech Republic. - Institute of Geology Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague.; Nehyba, S. (2001): Lower Badenian coarse-grained deltas in the southern part of the Carpathian Foredeep (Czech Republic). In Abstracts of 21st Meeting of International Association of Sedimentologists. Davos : IAS, 96-97.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Tomanová Petrová Pavla, 25.11.10
Aktualizoval(a): Tomanová Petrová Pavla 05.01.11, Otava Jiří 04.11.11

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3269 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-18]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3269.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Celkový pohled na lom firmy Kalcit, brněnské písky spodního badenu transgresivně leží na vápencích macošského souvrství., Pavla Tomanová Petrová, 2009
Planární šikmé zvrstvení v brněnských píscích., Pavla Tomanová Petrová, 2009
Hojné, zeleně zbarvené jílové intraklasty karpatu., Pavla Tomanová Petrová, 2009
Úkryty regulárních ježovek (typ Circolites isp.)., Pavla Tomanová Petrová, 2009


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]