Všeobecná charakteristika

Kraj: Ústecký kraj
Okres(y): Chomutov
Katastrální území: Měděnec
Mapové listy: 0144, 01443
Geologická správní oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část)
Lokalizace: Kóta 910 Měděnec, asi 500 m vjv. od železniční stanice Měděnec - zastávka.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Vrch tvořený skarnovým tělesem dík větší tvrdosti erozí selektivně vypreparovaný z méně odolných okolních svorů
Technický objekt: důlní dílo, štola, staré dobývky, propadliny (pinky)
Exkurzní lokalita: ano
ID : 325

Geologie

Geologická charakteristika: Pahorek je tvořený čočkou skarnu, která díky větší tvrdosti a odolnosti vůči zvětrávání v současné době vyčnívá jako suk z okolních měkčích svorů. Podél cesty i na úbočích pahorku je řada výchozů a starých pinek po dobývání rud. Skarn je charakterizován jako černošedá až zelenavě šedá hornina často primárně kontaktně metamorfovaná a je spojená s procesy metasomatózy. To zjednodušeně znamená „zatlačování“ a nahrazování chemického a tak potažmo mineralogického složení jiným složením. Hornina je složená především z Fe - bohatých pyroxenů, amfibolů a granátů, z biotitu, chloritu, epidotu, křemene a karbonátů. Rudní minerály jsou zastoupeny především magnetitem, chalkopyritem a pyritem, vzácnější je galenit, sfalerit a některé další minerály Ag a Cu. Jde o horniny značně nehomogenní. Jsou drobně, středně i hrubě zrnité, některé jsou masivní, jiné páskované, kvantitativní zastoupení jednotlivých minerálů značně kolísá. Povrchové a hydrotermální alternace daly vzniknout řadě sekundárních minerálů. Mineralogům se tak naskýtá možnost najít na haldách a pinkách exempláře řady skarnových nerostů. Po kutání mědi se na jv. svahu kopce zachovala tzv. malachitová jeskyně, dnes nepřístupná, jejíž stěny jsou prostoupeny malachitem a kyzy s typickým zeleným zbarvením. V prvním období těžby (od roku 1446) byly dobývány výhradně stříbronosné rudy. Teprve od roku 1540 byly zpracovávány měděné rudy a pyrit v huti v nedaleké Horní Halži na zelenou a modrou skalici a vitriolového oleje. V 18. století se také začal těžit magnetit. Barokní kaple na vrcholu byla postavena v roce 1674 jako poděkování za bohaté důlní výnosy. Postupně se však snižovaly a důlní práce zde byly v roce 1804 zastaveny. Až na počátku 20. století se zdvihl opětovný zájem o tuto lokalitu, tentokrát však z jiných důvodů. V roce 1910 zde byla turistům zpřístupněna tzv. „Malachitová jeskyně“. Název je pravděpodobně odvozen od povlaků minerálů mědi v chodbách starých důlních děl. Provádělo se zde až do roku 1940. Z tohoto období pochází také menší kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova u paty návrší. Po 2. světové válce bylo území krátce a neúspěšně předmětem zájmu uranového průzkumu. Od roku 1993 dochází k postupnému zpřístupňování podzemí a otevírání veřejnosti. Nejprve podzemí Štoly Panny Marie Pomocné, později též štoly Země zaslíbená. Na Měděnci je provozováno Minimuzeum hornictví a života na Měděnci včetně mineralogické expozice a venkovní expozice důlních zařízení, na lokalitě jsou nainstalovány naučné tabule. Kaple i obě štoly jsou chráněny jako kulturní památky. Mědník je také součástí krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Háj - Kovářská - Mědník součástí Nárazníkové zóny statku světového dědictví "Hornický region Erzgebir-ge/Krušnohoří". Pozůstatky bohaté báňské historie lokality jsou zde všude jasně viditelné. Počet menších i větších důlních děl je odhadován na 70 (Nagy a Bohdálek, 1996), jimiž je poměrně nevelký prostor povrchu Mědníku doslova posetý. Přispívají k obohacení pestrosti podmínek životních stanovišť pro rostlinné i živočišné druhy Z vrcholku Mědníku je hezký výhled na všechny strany.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorsko-smrčinské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: geomorfologie, mineralogie, těžební činnost a její následky, geologie, ložisková geologie
Jevy: zrudnění, charakteristická hornina, minerál, výchoz
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza), hydrotermální mineralizace
Hornina: skarn
Geologický význam: geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Unikátní výchoz skarnu výrazně přispívající k morfologické modelaci krajiny, lokalita mineralogicky zajímavá bohatým výskytem primárních i sekundárních Cu - minerálů. Částečně zpřístupněno.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: nejsou známy
Stav lokality: ucházející
Popis stavu lokality: Doporučeno k ochraně lokality. 8.10.2009;

Literatura

Astor, E. (1992): Erzgebirge. Meyers Naturführer. - Meyers Lexikonverlag. - Mannheim - Leipzig - Wien - Zürich. 166 str.; Sattran, V. et al. (1961): Vysvětlivky k listu M-33-51-c Vejprty. - MS ÚÚG. Praha.; Bílek, J., Jangl, L., Urban, J. (1976): Dějiny hornictví na Chomutovsku, Vlastivědné muzeum, Chomutov, 191 s.; Nagy, Z. a Bohdálek, P. (1996): Hornicko-geologický park Měděnec - unikátní historické báňské dílo Mědník In: Hornická Příbram ve vědě a technice. Sekce T, Tradice a historické památky českého hornictví, Příbram, s. 1-4, T 11.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Stýblo Waldemar, 11.11.94
Aktualizoval(a): Mlčoch Bedřich 08.10.09, Vajskebrová Markéta 05.05.23

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 325 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-23]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/325.

Lokalizace v mapě: