Kóta 1094 Meluzína

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Obec: Krásný Les
Katastrální území: Vrch
Mapové listy: 01-44 Vejprty, 01-443 Kovářská
Lokalizace: Asi 4.8 km JJZ. od železniční stanice Kovářská, a 500 m JJV. od odbočky na Srní ze silnice Boží Dar - Měděnec.
Přístup k lokalitě: bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika: Morfologicky nápadný hřbet přibližně 700 m dlouhý a 250 m široký, který se nad okolní terén zvedá asi o 40 m. Jeho úbočí i vrcholová plošina jsou pokryty řadou skal a balvanů.
ID: 320


Geologie

Geologická charakteristika: Největší výskyt eklogitů v Krušných horách. Eklogity jsou situované v jádře klínovecké antiklinály, tvořené převážně ortorulami. Jsou to většinou horniny hrubě zrnité, zelenošedé, často s červenohnědými zrnkami granátu. V některých partiích mají eklogity zřetelnou páskovanou stavbu. Ta je podmíněna střídáním zelenošedých mm až cm pásků, složených převážně z pyroxenů a amfibolů s tenčími červenavě hnědými čočkami a proužky bohatými granátem. Bloky páskovaných eklogitů se většinou uklánějí pod strmými úklony k jihu. Místy jsou zprohýbány cm, dm nebo i metrových vrás. Kvantitativně mají eklogit v Krušných horách jen nepatrné zastoupení. Oproti okolním horninám mají však výjimečnou genezi a postavení. Zatímco metamorfované horniny v jejich okolí (ať již primárně před metamorfozou, byly vyvřelinami či sedimenty), byly metamorfovány ve svrchní kůře, v hloubkách nepřesahující 15 km, krušnohorské eklogity, jež chemicky odpovídají různým typům bazaltů, prodělaly metamorfózu v hloubce podstatně větší. Jak ukazují výpočty založené na distribuci prvků v koexistujících minerálech primární metamorfní asociace těchto eklogitů (granát, Na - pyroxen, t.zv. omphacit - rutil - kyanit) vznikla ve spodní kůře, v hloubkách okolo 40 km. Jejich vyzdvižení do dnešní tektonické pozice zřejmě probíhalo při pohybech podél některých střižných zón se značně hlubokým dosahem. Tektonický výzdvih eklogitových těles do vyšších pater zemské kůry byl doprovázen jejich budináží a rozpadem na menší segmenty často seřazené do linií. V okolí Meluzíny můžeme takovou linii s řadou tektonických vložek eklogitů sledovat na vzdálenost asi 4 km (hřbet Křížové hory na opačné straně silnice představuje jednu z těchto čoček). Současně z výzdvihem docházelo v eklogitech i k určitým minerálním změnám. V důsledku poklesu teploty, ale především tlaku a současně i přítomnosti určitého množství vod ve vyšších patrech zemské kůr, původně vysokotlaká minerální asociace začala být nestabilní a postupně byla nahrazována minerály nižších minerálních facií (Na - chudými pyroxeny, amfiboly, slídami, zoisitem, klinozoisitem a dalšími). Na puklinách eklogitů se občas vyskytují žíly šedobílého křemene. Hydrotermální roztoky z nichž se křemen vysrážel, výrazně ovlivnily i bezprostřední okolí eklogitu. Křemenné žíly jsou proto lemovány tmavozelenými zónami, ve kterých byl eklogit přemněněn především na agregáty amfibolů a chloritů. Eklogity jsou celkově značně masivní, tvrdé a houževnaté horniny, vůči větrání výrazně odolnější než okolní ortoruly. Tyto vlastnosti způsobily selektivní vyvětrání eklogitů, které se v současné době vynořují z ortorul jako nápadný morfologický hřbet.
Regionální členění: Český masiv > saxothuringikum > krušnohorsko-smrčinské krystalinikum
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: geomorfologie, petrologie
Jevy: skála, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: eklogit


Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Významná morfologická dominanta krajiny, po odlesnění místo dobrého rozhledu, nejrozsáhlejší přírodní odkryv eklogitu v Krušných horách.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.


Literatura a další zdroje
  • Klápová, H. (1990): Eclogites of the Bohemian Part of the Saxothuringicum. - Rozpravy ČSAV, 100, 5. Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Pavel Schovánek, 11.11.1994
Aktualizoval(a): Mlčoch Bedřich, 07.10.2009


Citace

Databáze významných geologických lokalit: 320 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-06-25]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/320.


Lokalizace v mapě

Hodnocení

Vědecký význam: velký
Vzdělávací význam: velký
Významnost jevu: mezinárodní
Reprezentativnost lokality: velká
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita: ano
Stav lokality: dobrý

Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .


© ČGS 2024, verze: 1.01 - 5.5.14 [21.02.2024]