Dutý kámen
Všeobecná charakteristika
Kraj:
Liberecký kraj
Okres(y):
Česká Lípa
Obec:
Kunratice u Cvikova, Cvikov
Katastrální území:
Drnovec, Kunratice u Cvikova
Mapové listy:
03-13 Hrádek nad Nisou, 03-133 Jablonné v P.
Lokalizace:
600 m dlouhý pískovcový hřbet 300 m jižně od obce Drnovec v těsné blízkosti komunikace Cvikov - Jablonné.
Přístup k lokalitě:
bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Stručná charakteristika:
Ukázka přeměny svrchnokřídového pískovce na styku s vyvřelinou: vzácná sloupcovitá a deskovitá odlučnost pískovce.
ID:
32
Geologie
Geologická charakteristika:
Asi 20 m vysoký pískovcový hřbet je protažen ve směru SV-JZ. Tvoří jej křemenné (kvádrové) pískovce březenského souvrství (coniac). Pískovce jsou světle šedé až žlutavé, převážně lavicovité, většinou s masivní texturou, místy subhorizontálně vrstvené, ve spodní části s častým planárním šikmým zvrstvením v polohách mocných až přes 1 m. Pískovce jsou středně zrnité, obsahují hrubozrnnou příměs a vtroušené křemenné valounky do 5-7 mm. Hřbetem podélně prochází žíla vulkanické horniny - polzenitu, není však přímo ve výchozech. V jz. části hřbetu tato žíla probíhá po jeho jv. úbočí a pískovec blízko jejího kontaktu obsahuje železité povlaky (inkrustace) a projevy silicifikace. Pronik polzenitu je zde také zodpovědný za výskyt sloupkovité odlučnosti v pískovci. Dle údajů Balatky a Sládka (1972) a Havránka (1982) jsou sloupky 4-6 boké, o průměru 2,5 až 5 cm, dlouhé až 2,5 m. Místy jsou uspořádány rovnoběžně a strmě ukloněny (80-60 stupňů k SZ), místy jsou uspořádány vějířovitě. Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni způsobila polzenitová žíla. Horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Tato teplota sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. V nejbližším okolí puklin, kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části, a tam, kde došlo k velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř- až šestiboké pískovcové sloupečky, lze je označovat jako přikontaktní sloupky. Proto jsou sloupečky vyvinuté jen v těsné blízkosti puklin a ve větší vzdálenosti rychle přecházejí přes deskovité partie do celistvého pískovce (Balatka a Sládek 1972; Havránek 1982). Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce viditelná na několika místech, ale nejlépe je vyvinuta na 2,5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu. Pískovce tvořící sloupky jsou silně silicifikované. V pískovcovém hřbetu se vyskytují drobné opuštěné lůmky. Výrazným prvkem pískovcového skalního mezoreliéfu jsou tafoni a drobné jeskyně. Dle Mackovčin a kol., 2002: Geologicky výjimečná lokalita. Svrchnokřídové kvádrové pískovce coniacu až santonu byly ve třetihorách zpevněny v důsledku kontaktních účinků neovulkanické polzenitové žíly, která sice dnes nikde nevychází na povrch, ale její existence byla potvrzena v roce 1982 při stavbě silnice v severní části chráněného území. Pískovce v okolí žíly jsou odolnější vůči odnosu a vystupují dnes v podobě protáhlého skalnatého hřbetu. Nacházejí se zde dokonalé ukázky sloupcovité a deskovité odlučnosti pískovce, která s největší pravděpodobností vznikla rekrystalizací pískovce v pevném stavu a objemovými změnami horniny v důsledku tepelného a chemického působení horkých roztoků, pronikajících pískovcem z neovulkanické žíly. Kromě toho zde zvětrávajícími a odnosovými procesy vzniklo velké množství zajímavých geomorfologických útvarů - neobvyklá hřibovitá skalní věž s názvem Dutý kámen, skalní okno, voštiny. Mrázová Š. a kol. v tisku: Dutý kámen byl využíván od počátku 19. století především k těžbě pískovce. Jámy po lámání pískovcových sloupků jsou dosud patrné kolem cesty v s. části hřbetu, větší pískovcové kvádry se lámaly zejména v okolí vyhlídky na j. konci hřbetu. Pískovec se těžil také ve velkém lomu na v. svahu, v jehož hlavní stěně je dobře vidět vztah pískovcových sloupečků k dlouhé vodorovné puklině. Ve zdejších lomech se lámal i kámen na stavbu věže cvikovského kostela sv. Alžběty.
Ze hřbetu se nabízejí úchvatné pohledy do krajiny a na vrcholové partii byly v pískovci vytesány sluneční hodiny.
Regionální členění:
Český masiv > křída Českého masivu > česká křídová pánev > č. křídová pánev - lužický vývoj;
Český masiv > terciér Českého masivu > terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie:
coniac, terciér
Témata:
sedimentologie, vulkanologie, strukturní geologie (tektonika), geomorfologie
Jevy:
kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), voštiny, skalní okno, skalní hřbet, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze):
sedimentární , vulkanická, metamorfní (kontaktní metamorfóza)
Hornina:
pískovec
Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany:
Přírodní památka (PP)
Součást maloplošného ZCHÚ (chráněné území):
Dutý kámen. Kód AOPK ČR: 2490. Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze:
Pískovcové přikontaktní sloupky, nejznámější na území ČR a nejdokonaleji vyvinutý doklad tepelných účinků magmatu na pískovce. Plocha 7,85 ha. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Česká Lípa, 6. 9. 1963.
Střety zájmů:
nestabilita terénu, turistika
Popis střetů zájmů:
Intenzivní turistika, nebezpečí otloukání, odlamování aj. poškozování sloupků. Hlavní skalní útvar Varhany je ohrožen gravitačním rozvolněním a zřícením.
Literatura a další zdroje
- Kühn, P. (2002): K předmětu ochrany v CHPV Dutý kámen u Cvikova, Bezděz, 11, 157-180, Česká Lípa
- Havránek, P. (1982): Dutý kámen. Pam. a Příroda, 1, 59-60. Praha
- Balatka, B. - Sládek, J. (1972): Sloupkovitý rozpad pískovců v Ralské pahorkatině. Ochrana přírody r. 1972, 10, 243 - 235
- Rubín, J., Balatka, P. a kol. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Academie, Praha
- Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.
Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a):
Jaroslav Valečka, 04.11.1994
Aktualizoval(a):
Adamovič Jiří, 17.02.2007, Lorencová Markéta, 26.06.2007, Valečka Jaroslav, 27.08.2009
Citace
Databáze významných geologických lokalit: 32 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2025-01-31]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/32.
Lokalizace v mapě
Hodnocení
Vědecký význam:
výjimečný
Vzdělávací význam:
velký
Významnost jevu:
národní
Reprezentativnost lokality:
velká
Geologický význam:
geoturistická zajímavost (geotop)
Exkurzní lokalita:
ano
Stav lokality:
ucházející
Případné informace o změně aktuálního stavu lokality prosím zasílejte na lokality@geology.cz .
