Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Dutý kámen

Vyhledávání

Dutý kámen

Všeobecná charakteristika

Kraj: Liberecký kraj
Okres(y): Česká Lípa
Katastrální území: Drnovec, Kunratice u Cvikova
Mapové listy: 0313, 03133
Oblast: Česká křídová pánev - jizerská křída a křída dolního Labe, Ploučnice, Kamenice a Děčínského Sněžníku
Lokalizace: 600 m dlouhý pískovcový hřbet 300 m jižně od obce Drnovec v těsné blízkosti komunikace Cvikov - Jablonné.
Přístup k lokalitě: - bez omezení - autem přístupná bez zákazu vjezdu (v dosahu 250 m)
Charakteristika objektu: Ukázka přeměny svrchnokřídového pískovce na styku s vyvřelinou: vzácná sloupcovitá a deskovitá odlučnost pískovce.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 32

Geologie

Geologická charakteristika: Asi 20 m vysoký pískovcový hřbet je protažen ve směru SV-JZ. Tvoří jej křemenné (kvádrové) pískovce březenského souvrství (coniac). Pískovce jsou světle šedé až žlutavé, převážně lavicovité, většinou s masivní texturou, místy subhorizontálně vrstvené, ve spodní části s častým planárním šikmým zvrstvením v polohách mocných až přes 1 m. Pískovce jsou středně zrnité, obsahují hrubozrnnou příměs a vtroušené křemenné valounky do 5-7 mm. Hřbetem podélně prochází žíla vulkanické horniny - polzenitu, není však přímo ve výchozech. V jz. části hřbetu tato žíla probíhá po jeho jv. úbočí a pískovec blízko jejího kontaktu obsahuje železité povlaky (inkrustace) a projevy silicifikace. Pronik polzenitu je zde také zodpovědný za výskyt sloupkovité odlučnosti v pískovci. Dle údajů Balatky a Sládka (1972) a Havránka (1982) jsou sloupky 4-6 boké, o průměru 2,5 až 5 cm, dlouhé až 2,5 m. Místy jsou uspořádány rovnoběžně a strmě ukloněny (80-60 stupňů k SZ), místy jsou uspořádány vějířovitě. Vznik pískovcových sloupečků na Dutém kameni způsobila polzenitová žíla. Horké plyny a páry, které její průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Tato teplota sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. V nejbližším okolí puklin, kde bylo zahřátí nejintenzivnější, byly tyto desky rozděleny ještě příčnými trhlinami na menší části, a tam, kde došlo k velkému zhuštění příčných trhlin, vznikly drobné čtyř- až šestiboké pískovcové sloupečky, lze je označovat jako přikontaktní sloupky. Proto jsou sloupečky vyvinuté jen v těsné blízkosti puklin a ve větší vzdálenosti rychle přecházejí přes deskovité partie do celistvého pískovce (Balatka a Sládek 1972; Havránek 1982). Na Dutém kameni je sloupcová odlučnost pískovce viditelná na několika místech, ale nejlépe je vyvinuta na 2,5 m vysokém skalním suku, který stojí asi uprostřed hřbetu. Pískovce tvořící sloupky jsou silně silicifikované. V pískovcovém hřbetu se vyskytují drobné opuštěné lůmky. Výrazným prvkem pískovcového skalního mezoreliéfu jsou tafoni a drobné jeskyně. Dle Mackovčin a kol., 2002: Geologicky výjimečná lokalita. Svrchnokřídové kvádrové pískovce coniacu až santonu byly ve třetihorách zpevněny v důsledku kontaktních účinků neovulkanické polzenitové žíly, která sice dnes nikde nevychází na povrch, ale její existence byla potvrzena v roce 1982 při stavbě silnice v severní části chráněného území. Pískovce v okolí žíly jsou odolnější vůči odnosu a vystupují dnes v podobě protáhlého skalnatého hřbetu. Nacházejí se zde dokonalé ukázky sloupcovité a deskovité odlučnosti pískovce, která s největší pravděpodobností vznikla rekrystalizací pískovce v pevném stavu a objemovými změnami horniny v důsledku tepelného a chemického působení horkých roztoků, pronikajících pískovcem z neovulkanické žíly. Kromě toho zde zvětrávajícími a odnosovými procesy vzniklo velké množství zajímavých geomorfologických útvarů - neobvyklá hřibovitá skalní věž s názvem Dutý kámen, skalní okno, voštiny. Mrázová Š. a kol. v tisku: Dutý kámen byl využíván od počátku 19. století především k těžbě pískovce. Jámy po lámání pískovcových sloupků jsou dosud patrné kolem cesty v s. části hřbetu, větší pískovcové kvádry se lámaly zejména v okolí vyhlídky na j. konci hřbetu. Pískovec se těžil také ve velkém lomu na v. svahu, v jehož hlavní stěně je dobře vidět vztah pískovcových sloupečků k dlouhé vodorovné puklině. Ve zdejších lomech se lámal i kámen na stavbu věže cvikovského kostela sv. Alžběty. Ze hřbetu se nabízejí úchvatné pohledy do krajiny a na vrcholové partii byly v pískovci vytesány sluneční hodiny.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - lužický vývoj, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - terciér Českého masivu - terciér - rozptýlené alkalické vulkanity v ČM
Stratigrafie: coniac, terciér (neogén - paleogén)
Témata: sedimentologie, vulkanologie, strukturní geologie (tektonika), geomorfologie
Jevy: kamenné varhany (sloupcovitá odlučnost), voštiny, skalní okno, skalní hřbet, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární , vulkanická, metamorfní (kontaktní metamorfóza)
Hornina: pískovec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 2490     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Pískovcové přikontaktní sloupky, nejznámější na území ČR a nejdokonaleji vyvinutý doklad tepelných účinků magmatu na pískovce. Plocha 7,85 ha. Vyhlášení ZCHÚ: ONV Česká Lípa, 6. 9. 1963.
Střety zájmů: turistika, nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Intenzivní turistika, nebezpečí otloukání, odlamování aj. poškozování sloupků. Hlavní skalní útvar Varhany je ohrožen gravitačním rozvolněním a zřícením.
Stav lokality: ucházející

Literatura

Kühn, P. (2002): K předmětu ochrany v CHPV Dutý kámen u Cvikova. - Bezděz, 11, 157-180. Česká Lípa. Havránek, P. (1982): Dutý kámen. - Pam. a Příroda, 1, 59-60. Praha. Balatka, B. - Sládek, J. (1972): Sloupkovitý rozpad pískovců v Ralské pahorkaťině. - Ochrana přírody r. 1972, 10, 243 - 235. Rubín, J. - Balatka, P. a kol. (1986): Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. - Academie, Praha. Mackovčin P., Sedláček M. a Kuncová J. (2002): Chráněná území ČR - Liberecko, Svazek III. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Valečka Jaroslav, 04.11.94
Aktualizoval(a): Adamovič Jiří 17.02.07, Lorencová Markéta 26.06.07, Valečka Jaroslav 27.08.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 32 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/32.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Pískovce březenského souvrství, sluneční hodiny na pískovcovém hřbetu, Pavla Tomanová Petrová, 2018
Pískovce březenského souvrství se sloupcovitou odlučností, Pavla Tomanová Petrová, 2018
Pískovcová skalka s dokonalou ukázkou sloupcovité odlučnosti pískovce, která s největší pravděpodobností vznikla rekrystalizací pískovce vlivem přítomnosti neovulkanické žíly v jeho blízkosti., Pavla Gürtlerová, 2012
Pískovcová skalka s dokonalou ukázkou sloupcovité odlučnosti pískovce., Pavla Gürtlerová, 2012
Pískovcová skalka s dokonalou ukázkou sloupcovité odlučnosti pískovce., Pavla Gürtlerová, 2012
Pískovcová skalka s dokonalou ukázkou sloupcovité odlučnosti pískovce., Pavla Gürtlerová, 2012
Další foto..


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]