Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Katastrální území: Pernink
Mapové listy: 1121, 11211
Geologická správní oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část)
Lokalizace: Kóta 953 Dračí skála, asi 1 km JJV. železniční stanice v Perninku.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Skalní hradba na mýtině asi 120 m dlouhá a až 10 m vysoká.
Exkurzní lokalita: ano
ID : 319

Geologie

Geologická charakteristika: Skalní hradba tvořená porfyrickým, biotit muskovitickým až biotitickým granitem starší intruzívní fáze. Skalní útvary tohoto typu jsou výsledkem mrazové destrukce vrcholů. Ta probíhá tak, že na obnaženém skalním vrchu vzniká trhacími účinky ledu mrazový srub, nebo několik mrazových srubů nad sebou, které postupují ze všech stran k vrcholu. Výška mrazového stupně se pohybuje mezi 5 - 20 m, většinou dosahuje kolem 10 m. Časem dospěje mrazový (gelivační) srub až ke středu vrcholu. Byl-li výchoz protáhlého tvaru, výsledkem je hradbovitý skalní výchoz typu Dračí skály (na kruhovém vrcholu vzniká osamělá skála). V dalším stádiu destrukce je hradbovitý výchoz rozčleněn na osamělé skalky a posléze i tyto skalní útvary jsou rozvolněny a na místě zůstávají jen nakupené bloky. Toto stadium je dobře patrné na obou okrajích Dračí skály. Plošina okolo skalního výchozu je pokryta velkými granitovými bloky rozvlečených soliflokcí. Byla zde zjištěna řada žulových bloků roztržených mrazem a diferencovaně posunovaných. V místech, kde jsou skály nejvyšší, ve spodní části výchozů je ještě patrná původní kvádrovitá odlučnost granitů, která je svědectvím toho, že na orientaci odlučných puklin, vznikajících v tuhnoucím žulovém tělese, měl vliv horotvorný tlak, i když působil již jen ve svých dozvucích. Ve svrchních částech výchozu mají granity většinou charakter žokovitých bloků a balvanů, které jako by byly naskládány na sebe. Vznik těchto tvarů, je podmíněn tím že nejvíc jsou rozrušovány hrany kvádrů, jež jsou nejintenzivněji vystaveny působení klimatických změn a přístupu vody. Dešťová voda proniká do puklin, vertikálních i subhorizontálních, na nichž se nejsilněji uplatňují trhací účinky ledu. V letním období se zde zase uplatňují chemické účinky vody a tepelné rozdíly mezi jednotlivými minerály v důsledku prohřátí horniny slunečními paprsky. Granit se v důsledku tohoto zvětrání v těchto místech rozpadá na drť či jednotlivá minerální zrna, která jsou z větší části odstraněna větrem. Výsledkem jsou zaoblené balvany. Na navětralých plochách granitu je místy dobře patrné selektivní vyvětrávání odolnějších vyrostlic živců.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorský pluton
Stratigrafie: variské (hercynské) stáří vyvřelin
Témata: geomorfologie, petrologie
Jevy: mrazový srub, charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): magmatická, zvětrávání mrazové
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Ochrana geologického fenoménu: B - je důvodem k doporučení lokality k ochraně (evidovaná lokalita)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jeden z nejlepších přírodních odkryvů porfyrických biotit - muskovitických až biotitických granitů starší intruzivní fáze. Výrazná skalní dominanta jež je výsledkem mrazové destrukce vrcholů.
Součást Geoparku: Egeria
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.
Stav lokality: dobrý

Literatura

Astor, E. (1992): Erzgebirge. Meyers Naturführer. - Meyers Lexikonverlag. - Mannheim - Leipzig - Wien - Zürich. 166 str. Škvor, V. et al. (1970): Závěrečná zpráva o geologických výzkumech Krušných hor a Smrčin (1960 - 1969), díl 2. - MS Archiv ČGÚ. Praha. Breiter K. (2001): International workshop Phosphorus- and fluorine-rich fractionated granites. Excursion guide, p. 36-45. CGS Praha

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Schovánek Pavel, 11.11.94
Aktualizoval(a): Breiter Karel 27.01.04, Mlčoch Bedřich 06.10.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 319 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-19]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/319.

Lokalizace v mapě: