Česká geologická služba
Geologické lokality
Úvodní stránka  > Vyhledávání > Ledová jáma

Vyhledávání

Ledová jáma

Všeobecná charakteristika

Kraj: Karlovarský kraj
Okres(y): Karlovy Vary
Katastrální území: Potůčky
Mapové listy: 0143, 01433
Oblast: Krušnohorské krystalinikum; karlovarský masiv (sz. část)
Lokalizace: Asi 150 m JZ. od kóty 1043 Blatenský vrch a 1.25 km SV. od kostela v Horní Blatné.
Přístup k lokalitě: - terén bez cesty - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Úzká propadlina, která je pozůstatkem bývalého dolu Jiří.
Technický objekt: propad, důlní dílo
Exkurzní lokalita: ano
ID : 315

Geologie

Geologická charakteristika: Propadlina je pozůstatkem bývalého dolu Jiří. Je to velmi úzký, až 15 m hluboký zálom, vytvořený těžbou cínové rudy, dnes již částečně zasucený kameny a nánosem hlín. Podle historických údajů dosahoval zálom hloubky až 50 m. Vzhledem ke značné hloubce velmi úzké průrvy se zde vytvořil ovzdušný systém s velmi nepatrným oběhem vzduchu, především v letním období, neboť lehčí, teplý vzduch neklesá a zůstává pouze ve vyšších partiích. Naproti tomu v zimě chladný, těžší vzduch klesá a prostředí, které se vyznačuje značnou vlhkostí, ochlazuje. Na dně pinky se hromadí vzduch s podnulovou teplotou, což vede ke vzniku t.zv. jeskynního ledu, který narůstá v průběhu zimního období. Míra zalednění je závislá na průměrné roční teplotě, která je zde značně nízká. S rostoucí teplotou krátkého léta zalednění ubývá. Roky, kdy dochází k úplnému roztátí jeskynního ledu, jsou však zcela ojedinělé. Podle starých zpráv v r. 1813 bylo zde vytěženo 6 fůr ledu pro účely ošetřování raněných z bitvy u Lipska, kde bojovaly evropské národy proti nadvládě Napoleonově. Bývalý důl Jiří, označovaný dnes často jako ledová jáma, je příkladem, jak člověk svojí činností napomáhá k vytváření zajímavých přírodních úkazů i dokladem, jak staří horníci znali cenu své práce a jak se varovali každého neúčelného plýtvání těžkou a drahou lidskou prací mimo ložisko.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - sasko-durynská oblast (saxothuringikum) - krušnohorský pluton
Stratigrafie: variské stáří vyvřelin
Témata: těžební činnost a její následky, petrologie, mineralogie, geologie
Jevy: skalní strž (rokle), jeskyně pseudokrasová
Původ geologických jevů (geneze): antropogenní (činnost lidská)
Hornina: granit (žula)
Geologický význam: geovědně historický význam, geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní památka (PP)
Kód AOPK ČR: 673     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (geologie + ostatní)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Na lokalitě je dobře sledovatelná graisenizace a Sn zrudnění granitů blatenského masivu. Vzhledem ke značné hloubce velmi úzké průrvy s nepatrným oběhem vzduchu zde dochází ke vzniku tzv. jeskynního ledu.
Součást Geoparku: Egeria (část Česko-bavorského geoparku)
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Lokalita patří do maloplošně chráněného území Vlčí jámy (id lokality 314)
Stav lokality: ucházející

Literatura

Astor, E. (1992): Erzgebirge. Meyers Naturführer. - Meyers Lexikonverlag. - Mannheim - Leipzig - Wien - Zürich, 166 str. Mašek, M. (1984): Naučná stezka Horní Blatná - Vlčí jámy. - ONV Karlovy Vary.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Schovánek Pavel, 11.11.94
Aktualizoval(a): Mlčoch Bedřich 07.10.09

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 315 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-11-13]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/315.

Lokalizace v mapě:

Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.
Propadlina až 15 m hluboká je pozůstatkem dolu Jiří, který dosahoval pravděpodobně až 50 m., Markéta Vajskebrová, 2017
Propadlina původně hluboká až 50 m je pozůstatkem bývalého dolu Jiří, ve kterém se těžila cínová ruda., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005
Propadlina původně hluboká až 50 m je pozůstatkem bývalého dolu Jiří, ve kterém se těžila cínová ruda., Motyčková Kamila - Šír Jiří, 2005
Ledová jáma - pohled do spodní části hluboké dobývky na geisenové cínové rudy, Karel Breiter, 2003


(C) 2003-2012 ČGS, verse aplikace 1.21 [3.2.2016]